Nová odpadová legislativa míří do finále. Čeká se na rozhodnutí Senátu ČR

© Pixabay

Česká republika schvaluje novou legislativu, která do tuzemského právního řádu zakotvuje tzv. odpadový balíček Evropské unie. Poslanecká sněmovna již svou práci odvedla, nyní je na řadě Senát.

Odpadové hospodářství se bude od nového roku řídit dvěma klíčovými zákony – zákonem o odpadech a zákonem o výrobcích s ukončenou životností. V září je po náročném vyjednávání schválila Poslanecká sněmovna, nyní je na řadě Senát.

První jmenovaný zákon vzbudil rozruch zejména v českých obcích. Podle sněmovnou schváleného návrhu by se měly v následujících letech zvyšovat poplatky za ukládání odpadu, přičemž do roku 2030 by měla ČR se skládkováním nadobro skončit. Legislativa také počítá s třídicí slevou, která by měla motivovat obce k vyšší míře třídění.

Za pozornost ale stojí i druhý zákon, který se týká výrobků s ukončenou životností. Mezi tyto výrobky se řadí například elektrospotřebiče, baterie nebo pneumatiky. Od běžného odpadu se liší tím, že jsou značně nebezpečné pro životní prostředí a nelze je jen tak vyhodit do koše. Výrobci těchto zařízení musejí zajistit, že se jejich vysloužilé produkty dostanou do vhodných rukou, které je dokáží zpracovat a případně opětovně využít.

Česko musí přidat ve sběru vysloužilého elektra, jinak nesplní evropské cíle. Hrozí ale falšování dat

Česko má poslední rok na to, aby začalo plnit evropské cíle pro sběr vysloužilých elektrozařízení. Směrnice EU požaduje po státech, aby zpětně vybraly alespoň 65 % zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech. Česko a další mladší členové EU měli výjimku a mohli sbírat jen 45 %. Výjimka ale v srpnu 2021 skončí.

Zpětný odběr pro výrobce zajišťují tzv. kolektivní systémy, neziskové společnosti, které jsou živené z recyklačních poplatků. Kolektivních systémů je v ČR hned několik, některé se zaměřují na menší zařízení, jako jsou například svítidla, jiné zase sbírají ledničky, počítače nebo televize. Vybraná zařízení pak předávají zpracovatelům. Ti je rozeberou na jednotlivé materiály, které pak mohou najít své využití jinde.

Spor o čínskou zeď

České kolektivní systémy mezi s sebou vedou dlouhodobý spor, který se projevil i při přípravě nové odpadové legislativy. Kamenem úrazu je zejména zavedení tzv. čínské zdi, jejímž smyslem má být striktní oddělení akcionářů kolektivního systému, kterými mohou být i výrobci elektrozařízení, a zpracovatelů.

Česká legislativa původně se zavedením čínské zdi počítala, chtěla tak vyhovět evropské směrnici z roku 2018, podle které by země měly „snížit možnost střetu zájmů“ mezi kolektivními systémy a zpracovateli odpadů.

Čínská zeď ale byla později z návrhu zákona vyjmuta. Podle ministerstva životního prostředí totiž na tomto opatření „nebyla nalezena shoda s klíčovými partnery při projednávání nové odpadové legislativy“. Její zavedení se pak znovu stalo aktuální s ohledem na pozměňovací návrh pirátského poslance Františka Elfmarka, ten však sněmovnou neprošel.

Kam se starou televizí? Do kauzy sběru vysloužilých spotřebičů vstupuje i evropská legislativa

Evropská legislativa ukládá České republice povinnost recyklovat elektroodpad. Sběr vysloužilých spotřebičů se však v posledních dnech zkomplikoval kvůli sporu mezi tuzemskými kolektivními systémy. 

„Směrnice vyžaduje vymezení rolí jednotlivých subjektů a přijetí opatření proti střetu zájmů, v žádném případě z ní ale neplyne zákaz výrobců, aby vlastnili zpracovatele. Navíc, současné znění návrhu zákona požadovaná opatření proti střetu zájmů již obsahuje,“ uvedl redakci ředitel kolektivního systému Asekol Karel Krejsa.

Podle Asekolu by čínská zeď mohla omezit výrobce při plnění jejich povinností – tedy zajišťování zpětného sběru a kvalitního zpracování elektrozařízení. „Důvodem, proč výrobci investují do zpracování, je nutnost vybudovat moderní zařízení garantující vysokou míru využití druhotných surovin z elektroodpadu, která jinak na trhu scházejí,“ vysvětlil Krejsa.

Právě Asekolu by se zavedení čínské zdi mohlo dotknout. Její sesterská společnost Enviropol se totiž věnuje právě zpracovávání odpadu.

Konkurenční společnost REMA je přitom přesvědčena o tom, že kvůli spojení Asekolu s Enviropolem dochází na trhu k problémům. Spor mezi kolektivními systémy se vyostřil v srpnu 2020. Kolektivní systém Asekol se tehdy rozhodl ukončit zpětný odběr výrobků společnosti Samsung.

ČR zavádí odpadovou legislativu EU. Zákon o výrobcích s ukončenou životností doprovází kontroverze

Z každé ledničky, pračky, počítače nebo telefonu se dříve či později stane odpad, který může být nebezpečný pro životní prostředí. Elektroodpad s sebou však nenese pouze rizika, ale také příležitosti. Ze starých spotřebičů a dalších zařízení se může stát zdroj nových materiálů.

„Situace z průběhu srpna, kdy nezisková společnost Asekol zabývající se zpětným odběrem elektrozařízení prohlásila, že nebude odebírat ze sběrných dvorů určité druhy elektrozařízení, je zcela ukázkovým, možná až učebnicovým příkladem této problematiky. Pokud je kolektivní systém majetkově propojen se ziskovým zpracovatelským závodem Enviropol, nemusí to být ku prospěchu věci a ani občanů,“ uvedl ředitel společnosti REMA David Vandrovec.

„Pokud má tedy kolektivní systém přímou účast na zpracování elektroodpadu, zcela evidentně může docházet k riziku obcházení neziskovosti kolektivního systému a také k narušení rovného zacházení se všemi výrobci zapojenými do něj. Následně pak mohou v kolektivním systému scházet finanční prostředky na sběr tak, jak se o tom můžeme přesvědčovat v současné situaci,“ upozornil Vandrovec.

Společnost Asekol však takové nařčení odmítá. „Jde o naprosto nelogickou konspirační teorii. Téma Čínské zdi nikterak s kauzou Samsung nesouvisí,“ uvedl Asekol na dotaz redakce.

Obce zůstávají v nejistotě

Rozhodnutí Asekolu se tehdy dotklo zejména sběrných dvorů a obcí, které se právě na Asekol dosud spoléhaly.

„Z pozice samospráv je takové jednání nepřijatelné,“ uvedla redakci Olga Dočkalová, jednatelka Technických služeb Malá Haná, která je zároveň starostkou obce Sudice.

„Největší problém to byl pro starosty měst se sběrnými dvory. Po starostech přeci nikdo nemůže chtít, aby přebírali a třídili přístroje podle značky,“ dodala Dočkalová. „Občané se o to nezajímají. Ti se chtějí zbavit starého spotřebiče, odnesou ho do sběrného dvoru a pak už je jim jedno, co se s ním děje dál,“ vysvětlila starostka.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Za zpětný odběr elektrozařízení je vždy odpovědný výrobce. Pokud tedy vypoví smlouvu jednomu kolektivnímu systému, musí zajistit zpětný odběr od systému jiného.

„Společnost Samsung již není od 1. 1. 2020 naším klientem. Využívají služeb jiného kolektivního systému, do kterého také odvádí tzv. recyklační poplatky,“ odůvodnila své rozhodnutí společnost Asekol.

Na druhou stranu, pokud si spotřebitel koupil elektrozařízení značky Samsung před třemi či čtyřmi lety, zaplatil se základní cenou spotřebiče i tzv. recyklační poplatek, který putoval právě tomu kolektivnímu systému, se kterým má výrobce uzavřenou smlouvu. V té době tedy do Asekolu.

Kolektivní systém nicméně argumentuje tím, že přešel na tzv. průběžný systém financování. To znamená, že příspěvky vybrané například za rok 2019 používá na sběr elektrozařízení v tom samém roce.

„Co se týče finančních prostředků a hospodaření společnosti, vždy jsme veškeré kroky dělali v souladu se zákonem a se schválením akcionářů a dozorčí radou, která je tvořena zástupci výrobců nebo prodejců elektrospotřebičů v ČR – mimo jiné i za společnost Samsung,“ uvedl kolektivní systém Asekol.

Samsung ale s postupem Asekolu nesouhlasí. „Za každý výrobek uvedený na trh společností Samsung Electronics Czech and Slovak do konce minulého roku dostal Asekol zaplacen příspěvek v plné výši na jeho budoucí recyklaci. Proto se ptáme, kam tedy zmizela zhruba miliarda korun, kterou od nás Asekol za celou dobu spolupráce obdržel. Takový přístup považujeme za skandální a hodný hlubšího prozkoumání příslušnými orgány,“ vysvětlil mluvčí Samsungu David Sahula.

Kauza tak zřejmě ještě zdaleka není u konce. Obce sice problém již vyřešily a nově se spoléhají na kolektivní systém REMA, spor mezi společností Asekol a Samsung však zůstává otevřený.

Jak to bude dál?

Pro obce bylo vypovězení smlouvy mezi Samsungem a Asekolem nepříjemnou zprávou. Musely totiž narychlo shánět nový kolektivní systém, který by jim zpětný odběr spotřebičů zajistil. Do sporu tehdy muselo vstoupit i ministerstvo životního prostředí, které sezvalo dotčené subjekty k jednomu stolu. Výsledkem byla dohoda, podle které zajistí zpětný odběr výrobků značky Samsung společnost REMA.

Problém se zpětným odběrem elektrozařízení Samsung byl tedy zažehnán. Starostka Dočkalová se však po této zkušenosti obává, že by se kauza mohla opakovat. „Nechci se dočkat toho, že za rok budeme opět sedět na ministerstvu životního prostředí a bavit se se zástupci jiných společností,“ svěřila se starostka.

„Nám starostům je v podstatě jedno, který kolektivní systém si pro odpad přijede. My hlavně potřebujeme, aby se nám elektrozařízení nehromadila na sběrných dvorech, nebo hůř, aby je lidé nevyhazovali někde za obcí,“ uvedla Dočkalová.

Zpracovatelé elektroodpadu se obávají nové legislativy. Hrozí monopol jedné organizace?

Česká republika v současné době implementuje balíček evropské legislativy zaměřené na odpadové hospodářství. Kolem jednoho ze zákonů se však vyrojily kontroverze. 

Situací se intenzivně zabýval i Svaz měst a obcí. „Situaci nadále monitorujeme, aby svoz zůstal funkční a bezproblémový. Odpovědnost za likvidaci elektrozařízení uvedeného na trh mají výrobci a dovozci. Obce a města systém sběru, svozu a likvidace vysloužilého elektrozařízení nemohou de facto ovlivnit,“ podotkla mluvčí Svazu Alexandra Kocková

„Obce uzavírají smlouvy se správci kolektivních systémů, kteří sběr a svoz mají pro výrobce a dodavatele zajišťovat. Spory mezi výrobci či dodavateli a správci kolektivních systémů tak dopadají na ty, kteří situaci nemohou ovlivnit,“ doplnila Kocková.

Jasno by měl do vztahů mezi výrobci, kolektivními systémy a zpracovateli vnést právě nový zákon o výrobcích s ukončenou životností. Senát má na jeho projednání čas do 16. listopadu.