Cirkulární ekonomika dostane finanční injekci, počítá s tím národní plán obnovy

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Vytěžit, zpracovat, použít, vyhodit. Právě takovou strukturu má současná lineární ekonomika, která je však dlouhodobě neudržitelná. Česko se proto spolu s ostatními evropskými státy od ní postupně odklání a zavádí prvky tzv. cirkulárního hospodářství. Řada projektů našla své místo i v národním plánu obnovy.

Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z mimořádného nástroje EU pro oživení evropské ekonomiky, z něhož by země měla získat kolem 180 miliard korun. Jedna z komponent plánu, která spadá pod pilíř fyzické infrastruktury a zelené transformace, totiž myslí i na cirkulární ekonomiku. Aktuálně je na ni vyčleněno 4,4 miliardy korun, z nichž 3,6 miliardy má plynout přímo z unijního Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Zbytek dofinancují národní zdroje.

Vyčleněnou alokaci chce tuzemsko v souladu se strategickými dokumenty EU v oblasti oběhového hospodářství obecně využít na lepší nakládání s odpady. Finance z EU by mohly přispět ke snížení skládkování, budování zpracovatelské a recyklační infrastruktury a k většímu využívání druhotných surovin namísto primárních a často neobnovitelných zdrojů. Právě to jsou totiž výzvy, s nimiž se ČR dlouhodobě potýká.

Do Česka míří miliardy z evropského fondu obnovy. Podpoří digitalizaci, čistou energetiku i boj s rakovinou

Ministři financí zemí EU posvětili český plán obnovy. Do tuzemska tak v následujících měsících může přitéct 7 miliard eur (zhruba 180 miliard korun). Peníze poputují do digitalizace státní správy i firem, do obnovitelných zdrojů energie nebo třeba do výstavby onkologického centra.

Peníze z mimořádného nástroje pomohou české půdě

V sekci cirkulární kapitoly s názvem „budování recyklační infrastruktury“ mají být podpořeny investice zejména v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

„Konkrétně jde o zapravování kompostu vyprodukovaného ze zařízení na zpracování bioodpadů do zemědělské půdy. Podpora bude mimo jiné směřována přímo zemědělským subjektům, aby se zvýšila jejich schopnost a motivace k zapravování kompostu z odpadových kompostáren,“ upřesnila redakci Dominika Pospíšilová, mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP).

Kompost je pro zemědělce velice důležitý, a to zejména v časech extrémních výkyvů počasí. Zvyšuje totiž nejen úrodnost půdy, ale také její odolnost vůči suchu.

Na opatření týkající se recyklační infrastruktury je vyčleněno 1,6 miliardy korun a podporu by mělo získat asi 300 projektů. Recyklační kapacita by díky investicím mohla vzrůst o 250 tisíc tun.

Jedna miliarda z vyčleněné alokace pro cirkulární komponentu má jít také na cirkulární řešení v podnicích, jako jsou inovativní technologie na vyšší využití druhotných surovin či recyklovaných materiálů ve výrobcích a snížení materiálové náročnosti výroby. Podpořeno by mělo být 60 až 70 projektů.

Plán myslí i na opatření pro úspory vody v průmyslu, které povedou k její nižší spotřebě či přímé recyklaci nebo opětovnému využívání znečištěné vody. Na tuto oblast je rovněž vyčleněna jedna miliarda a počítá se s podporou 40 až 50 projektů.

Ochrana klimatu: Nová byznysová příležitost?

Udržitelnost a ochrana klimatu s sebou přináší nejen zdravější životní prostředí, ale také podnikatelský potenciál. Lze skloubit byznys a ekonomické oživení po pandemii covid-19 se zelenými opatřeními? A jakou roli v tom hrají inovace? 

Cirkulární řešení i pro nerecyklovatelný zdravotnický materiál

Zároveň by národní plán obnovy měl Česku pomoci v ekologičtějším nakládání s nebezpečným zdravotnickým materiálem, kterého během koronavirové pandemie výrazně přibylo. Zde mají podle MŽP plánované investice z národní kasy ve výši 800 milionů korun plynout na podporu jeho energetického zpracování, a jsou tak mimo jiné určeny nemocnicím. Celkově by z finanční alokace mělo být podpořeno zhruba 10 projektů.

„Plánované investice do navyšování kapacit odpovídajících zařízení přispějí ke snižování skládkování těchto problematických druhů odpadů, které nelze využít v recyklačním průmyslu,“ vysvětlila pro EURACTIV.cz Pospíšilová.

Kromě toho mají být podpořeny také zařízení na přepracování biologicky rozložitelných odpadů na bioplyn v bioplynových stanicích. I tyto projekty jsou součástí národního plánu obnovy, hrazeny však budou čistě z národních zdrojů.

„Tato zařízení přispějí ke snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů a budou doplňovat plánované investice podporované skrz Operační program Životní prostředí,“ dodala mluvčí MŽP.

Operační program Životní prostředí je dotován klasickými kohezními fondy EU a spolufinancován národními zdroji. Jeho obsah pro nové programové období 2021-2027 je aktuálně v procesu přípravy. V rámci celkové alokace na oblast životního prostředí, která dosahuje zhruba 60 miliard korun, se myslí i na oběhové hospodářství, konkrétně na prevenci vzniku odpadů různého druhu, jako je potravinový odpad, textil nebo odpad ze zdravotnictví, a jejich materiálové a energetické využití.

Další podpora by měla do cirkulární ekonomiky proudit v následujících sedmi letech z operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Na peníze z OP TAK si budou moci sáhnout například firmy, které si chtějí pořídit inovativní technologie na získávání, zpracovávání či využívání druhotných surovin.

Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství

Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany  obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.

Cirkulární opatření v plánu obnovy jsou dobré, ale je co zlepšovat

Přestože plán obnovy věnuje cirkulární ekonomice jednu z podkapitol, na skutečný přechod k cirkulární ekonomice to podle odborníků stačit nebude.

„Na celý tento pilíř má být vyčleněno pouze 4,4 miliardy korun, což je opravdu málo z celkové alokace více než 85 miliard (které jsou vyčleněny pro celou kapitolu fyzická infrastruktura a zelená transformace – pozn. red.). Zejména, když si uvědomíme, že zapojení cirkulární ekonomiky může přispět až 45% měrou k redukci emisí a díky cirkulární ekonomice už v EU vznikly 4 miliony pracovních pozic,“ zhodnotila cirkulární komponentu v národním plánu obnovy Laura Mitroliosová, ředitelka konzultační společnosti CIRA Advisory zaměřující se na oblast cirkulární ekonomiky.

Je podle ní také škoda, že cirkulární ekonomika nefiguruje v plánu obnovy jako samostatný bod a místo toho je prezentována ve spojení s recyklací a průmyslovou vodou.

180 miliard z fondu obnovy schváleno, ČR ale musí vyloučit Babišův střet zájmů

Evropská komise dnes schválila český národní plán obnovy, který Česku otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu. České úřady však budou muset zabránit možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, aby mohla země inkasovat všechny peníze.

Nejen finanční, ale také věcné zacílení plánu obnovy na aspekty cirkulární ekonomiky by mohlo být podle odborníků lepší.

„Plán obnovy jsme mohli využít ke skutečně inovativním projektům, investicím do nových technologií, ale vláda je k tomu spíše netečná. Do budoucna to pro nás bude obrovský problém a je nejvyšší čas tohle myšlenkové nastavení konečně změnit,“ zdůraznila na dotaz redakce Kateřina Novotná, místopředsedkyně hnutí Hlas a expertka na oběhovou ekonomiku.

Problém je v tom, že cirkulární komponenta přispívá ke splnění „pouze“ environmentálního kritéria plánu, které má dle unijních podmínek dosahovat minimálně 37 procent alokace a v Česku dosahuje více než 40 procent. K digitálnímu kritériu, které by mělo být dle podmínek EU pokryto alespoň 20 procent, ale nikoliv.

„V dlouhodobém horizontu bude muset investovat téměř každá firma, nestačí postavit novou recyklační linku a čističku odpadních vod. Bude nutné hledat synergie v celé ekonomice – a to na lokální, regionální i národní úrovni – a především neplýtvat zdroji a využívat ty, které už v ekonomice máme,“ dodala Novotná.

S tím souhlasí také Miloš Kužvart z České asociace oběhového hospodářství (ČAObH).

„Jde o to, že i když zvládneme separovat, třídit a recyklovat, stále to nestačí, protože prostě po dnes stále ještě dražších výrobcích z recyklovaných surovin není poptávka,“ připomenul na dotaz redakce jeden z dlouhodobých problémů Česka související s nedostatečnou recyklací.

Měla by ČR zavést povinné zálohy na PET lahve? Přírodě by ulevily, mohly by však vést ke zdražování

Česko má jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě, a dosahuje proto uspokojivých výsledků ve sběru různých druhů materiálů. Pro dosažení vysokých evropských recyklačních cílů to však nemusí stačit.

Cirkulární Česko se připravuje už tři roky

Pokoronavirové finance a z nich podpořená opatření mají rovněž přispět k implementaci nové národní odpadové legislativy, která vychází z poslední revize unijních odpadových směrnic a platí od počátku tohoto roku. Za cíl má především zvýšení recyklace komunálního odpadu a snížení skládkování.

Kromě toho mají dotace z plánu obnovy pomoci v dopracování právě připravované strategie Cirkulární Česko 2040, která má definovat národní cestu k udržitelnějšímu společenskému systému.

Přípravy strategie započaly na sklonku roku 2018 a vyvrcholit by měly koncem letošního roku. V červnu byly dokončeny analýzy vybraných oblastí, které bude strategie pokrývat. Na nich spolupracovalo ministerstvo životního prostředí s Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) za finanční podpory Evropské komise.

Primární snahou strategie je zejména předcházet vzniku odpadů, podporovat recyklaci a opětovné využití zdrojů, omezovat ukládání odpadu na skládky a více využívat druhotných surovin. To je podstatné i v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii, kdy lidé produkovali více odpadu a méně třídili.

„V souvislosti s hlubokými otřesy způsobenými pandemií nemoci COVID-19 je zcela nezbytné se zabývat nastavením takových opatření a procesů, které umožní, aby se Česká republika stala více odolnou vůči budoucím hrozbám v oblasti životního prostředí, ekonomiky a sociální stability. K tomuto může rozvoj cirkulární ekonomiky významně přispět,“ uvádí se v návrhu rámce české cirkulární strategie.

Praha chce naskočit do cirkulárního kola. Chystá vlastní bioplynovou stanici a biofarmy na střechách

Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.

Plán obnovy nebo evropské strukturální fondy ale nebudou jedinými zdroji, které mají v následujících letech pomoci Česku na cestě k oběhové ekonomice. Do cirkulárních opatření by měly proudit i finance z Modernizačního fondu či Fondu spravedlivé transformace, který je v Česku určen třem uhelným regionům – Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému – na jejich transformaci od energeticky náročného odvětví po jeho čistší formu.