Naplňování evropského cirkulárního plánu zpomalila pandemie. Konkrétní legislativa se teprve formuje

© Pixabay

Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétní obrysy jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign výrobků, právo na opravu či environmentální značení na výrobcích.

Každý rok se ve světě spotřebuje více než 100 miliard tun materiálu, pouze 8,6 procent z toho je opětovně využito. Do budoucna se očekává, že spotřeba materiálů bude dále narůstat a spolu s tím i vznikající odpad. Přechod na cirkulární ekonomiku, která se snaží snižovat množství odpadu, rozšiřovat životnost a opětovně využívat výrobky i surovinové zdroje, přitom může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů až o 39 procent, a pomoci tak udržet globální teplotu pod vědci požadovanou dvoustupňovou hranicí. Vyplývá to z letošní studie Circularity Gap Report, o které informoval EURACTIV.com.

K cirkulární ekonomice, která by pomohla dosáhnout cíl uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století, směřuje i Evropská unie. Konkrétní kroky načrtla Evropská komise (EK) loni v březnu v akčním plánu pro oběhovou ekonomiku, který reviduje původní verzi z roku 2015. V novém plánu se kromě problematiky nakládání s odpady, recyklace, boje s plasty a obaly či stavebním materiálem nebo udržitelností výrobků, kterými se již zabýval původní plán, v mnohem větší míře objevuje také koncept „produkt jako služba“, otázka textilního odpadu, baterií, budov, toxických látek či role digitalizace ve snižování odpadů.

Zatímco plán samotný je odborníky i politiky vítán, jeho dosavadní realizace už čelí kritice.

„Z nového akčního plánu je znát, že už jdeme k podstatě věci – EU se plánuje mj. zaměřit na durabilitu, ekodesign, sdílené modely spotřeby či kazítka produktů z klíčových sektorů, jako jsou ICT, textil nebo nábytek. Lepší z hlediska ambicí už to o moc být nemohlo.,“ zhodnotil unijní cirkulární plán Vojtěch Vosecký, odborník na cirkulární ekonomiku, který je členem nadnárodní organizace Circular Economy.

„Velmi jsme uvítali akční plán Evropské komise pro oběhové hospodářství, v němž jsou například nové požadavky na udržitelný design produktu, který dává spotřebitelům plné právo na opravu, nebo zavedení produktového pasu umožňující transparentnost v celém dodavatelském řetězci,“ zmínila na dotaz redakce německá europoslankyně Anna Cavazziniová (Zelení/Evropská svobodná aliance).

Podcast: Tvořit Green Deal bylo vzrušující, v Komisi bych chtěla zůstat, říká mladá Češka v Bruselu

Ze start-upové scény a od rozběhnuté kariéry na stáž do Evropské komise. Jaké je podílet se na tvorbě Green Dealu? Jsou stáže v EU přínosné nejen pro studenty, ale i pro profesionály? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Klaudií Mrkusovou.

Kvůli koronavirové pandemii ale řada plánovaných unijních iniciativ v oblasti oběhového hospodářství nabrala zpoždění.

„Před pandemií, jsme byli na dobré cestě výrazně omezit používání jednorázových plastů, dnes nám naopak v důsledku COVID-19 jejich spotřeba stoupá (roušky, hygienické obaly, testovací sady, hygienické plastové příbory atd.). To se všechno samozřejmě ještě projeví v následném znečištění. Není příliš příjemné to pozorovat, ale ochrana zdraví má samozřejmě přednost,“ uvedla k naplňování cirkulárního akčního plánu EU česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL).

Výrazných úspěchů v naplňování cirkulárního plánu zatím EU dosáhla na mezinárodním poli. V únoru letošního roku, ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí a organizací OSN pro průmyslový rozvoj, EU založila Globální alianci pro cirkulární ekonomiku a efektivní využívání zdrojů (pod zkratkou GACERE). K ní se po boku EU zatím připojilo dalších 15 států z celého světa, včetně Kanady, Indie, Japonska, Keni či Peru.

V rámci EU spatřil světlo světa návrh na větší udržitelnost a recyklovatelnost baterií a nakládání s odpadními bateriemi, o kterém nyní vyjednávají členské státy s Evropským parlamentem. Jedná se o revizi směrnice z roku 2006, která by měla být nahrazena nařízením sjednocujícím povinné požadavky na všechny typy baterií, jako jsou přenosné baterie, autobaterie, baterie do elektrických vozidel a průmyslové baterie.

Elektrokola jsou hit. EU si chce posvítit na jejich baterie, vysloužilé mohou posloužit i v domácnosti

Češi propadli elektrokolům. Svědčí o tom nejen rostoucí počty elektrocyklistů na tuzemských silnicích a stezkách, ale také statistiky prodeje. Evropská komise se nyní zaměřuje na regulaci baterií, které jsou klíčovou součástí těchto oblíbených dopravních prostředků.

Svého představení se v září dočkal dlouho očekávaný návrh na jednotnou nabíječku pro telefony a podobná elektronická přenosná zařízení, jehož cílem je zredukovat elektroodpad zvýšením kompatibility různých druhů drobné elektroniky.

V následujících měsících by EK měla také přijít s konkrétním návrhem na právo na opravu, které má zajistit, že výrobky po svém rozbití neskončí v koši, ale budou lépe opravitelné a tedy i déle využitelné.

Vyhodit, či opravit? Zájem o opravárenství v Česku roste, přispívá k němu i nová evropská legislativa

Pro přechod k uhlíkově neutrální a udržitelné ekonomice není potřeba jen snížení emisí různých druhů skleníkových plynů, ale i odpovědnější nakládání s výrobky, které by měly mít delší životnost a být lépe opravitelné či recyklovatelné.

Ekodesign výrobků je naprosto zásadní

Zásady oběhovosti by se v nejbližší době měly promítnout i do textilního průmyslu. Konkrétní doporučení, jak snížit nadměrnou spotřebu oblečení a zvýšit jeho opětovné využívání, byly v průběhu tohoto roku předmětem dvou veřejných konzultací. Na základě nich nyní Komise formuje nezávaznou Strategii EU pro udržitelné textilní výrobky, která se může do budoucna stát základem konkrétní legislativy.

Konzultace již rovněž proběhly k čtyřletému plánu k ekodesignu, označování produktů energetickými štítky i konkrétnímu návrhu na ekodesign mobilů a tabletů. Aktuálně Komise ještě zkoumá názor stakeholderů, zda by byla podobná pravidla potřebná i pro fotovoltaické výrobky, které budou vzhledem k přechodu na nízkoemisní zdroje do budoucna mnohem více důležité.

Pracovní plán pro přijetí právních předpisů o ekodesignu a energetických štítcích by měl být znám do konce roku, konkrétní opatření zřejmě přijdou až v roce 2022.

Vysloužilých solárních panelů bude přibývat, Česko zatím na jejich likvidaci připraveno není

Do roku 2030 by mohl celosvětový odpad ze solárních elektráren čítat až 8 milionů tun. Jak si s vysloužilými panely poradit a kdo je za jejich likvidaci zodpovědný?

Soubor evropské legislativy vztahující se k ekodesignu stanovuje minimální požadavky na energetickou účinnost výrobků či množství recyklovaného materiálu obsaženého v konečném produktu. Doposud se tyto standardy týkaly výrobků, které spotřebovávají energii, jako jsou svítidla, počítače, televizory, pračky, ledničky, vysavače, topení, klimatizace či vodní čerpadla. Nově by se měla tato pravidla vztahovat i na neenergetické výrobky.

„Jako poslanci voláme po nové legislativě o ekodesignu už více než 7 let. Komise sice představila v minulém i tomto roce určitou novou prováděcí legislativu (dílčí nařízení) vztahující se na různé produkty (lednice, pračky, osvětlení, či elektrické motory), ale již je nutná komplexní revize celého systému. Bez tvrdších pravidel na ekodesign produktů (tedy výdrž, opravitelnost atd.) se obávám, že se opravdu dále nehneme,“ zdůraznila Kateřina Konečná.

Podobně to vidí i David Vandrovec, ředitel kolektivního systému REMA.

„Jasně definovaná pravidla ekodesignu a jejich vymahatelná podoba jsou tím, co může celou přeměnu myšlení nastartovat. Kolektivní systémy se této změny zúčastní spíše sekundárně, jelikož hlavní úlohu budou hrát výrobci a jejich rozšířená odpovědnost. Nové přístupy výrobců mohou přinést výsledky jak při výrobě, tak při efektivní recyklaci po konci životního cyklu výrobku,“ uvedl na dotaz redakce.

Ke kritice se v této otázce přidala nedávno i Evropská environmentální federace (EEB), která na základě své zprávy upozorňuje, že opoždění nových pravidel pro ekodesing může ohrozit dosažení unijního cíle snížení emisí CO2 o 55 procent do roku 2030 a vést rovněž k vyšším nákladům za energie, které jsou již dnes akutním problémem napříč Evropou.

Balíček Fit for 55: Co můžeme očekávat?

Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.

V dalších oblastech cirkulárního akčního plánu se zatím dále nepokročilo.

„I když už byla předložena ambiciózní bateriová regulace zavádějící produktový pas a nové standardy pro opětovné použití a recyklaci, jiné právní předpisy zatím světlo světa nespatřily. Čekáme například na nařízení o stavebních výrobcích, které by mohlo přispět k masivnímu snižování emisí ve stavebnictví,“ okomentovala naplňování cirkulárního plánu Cavazziniová, která je předsedkyní europarlamentního výboru pro vnitřní trh, jež se akčním plánem zabýval už loni na podzim.

Europoslanci radí, jak roztočit unijní oběhové kolo

Právě Evropský parlament (EP) letos unijní exekutivu vyzval k několika krokům, které by mohly akční plán více roztočit směrem k menšímu využívání primárních surovin a většímu opětovnému využívání zdrojů.

K hlavním opatřením, které prosazuje, patří upřesnění závazných cílů a ukazatelů pro materiálovou stopu celého životního cyklu výrobků všeho druhu, což by mělo zabránit tzv. greenwashingu, tedy nesprávnému uvádění ekologických dopadů výrobků či služeb.

Povinné cíle by měly stanoveny také pro obsah recyklátu v jednotlivých výrobcích, což by mělo povzbudit recyklační průmysl, který se sice postupně zlepšuje, ale mezi státy podle údajů Evropské environmentální agentury panují značné rozdíly a samy recyklační firmy se podle studie konzultační firmy McKinsey potýkají z řadou výzev.

V neposlední řadě by podle europoslanců měly být nastaveny unijní indikátory pro celkové snížení množství odpadu včetně cíle ukládání odpadu na skládky, který by měl být definován pro výchozí rok a v kilogramech na osobu a rok, což má zabránit přesunu od skládkování ke spalování odpadů.

Konkrétní ukazatele by měly být u těchto opatření nastaveny pro následujících 10 let (do roku 2030) a mají za cíl zejména zlepšit porovnatelnost oběhovosti ekonomik členských států a lépe tak měřit spotřebu zdrojů, včetně jejich dovozu a vývozu z a do EU.

„Vítám iniciativu EP, který tlačí EK pro závazné cíle (a to je klíčové) pro spotřebu materiálů, produkci odpadů na osobu a s tím spojenými emisemi. Bude klíčové sledovat a regulovat emise, které jsou obsažené v produktech a službách kolem nás (tzv. consumption based emissions),“ zhodnotil europarlamentní iniciativu Vosecký.

Podobně to vidí i Stephane Arditi, zástupce EEB, podle nějž návrhy EP „výrazně zlepší“ unijní strategii pro přechod k cirkulární ekonomice a může pomoci také v zelené obnově Evropy.

Návrh na regulaci používání environmentálních tvrzení výrobků a služeb včetně metody jejich výpočtu pokrývající celý hodnotový řetězec by mohl být předložen ještě do konce tohoto roku. Uvádí to tak Komise ve svém předběžném pořadu jednání.

Praha chce naskočit do cirkulárního kola. Chystá vlastní bioplynovou stanici a biofarmy na střechách

Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.

Další cirkulární resty

Europoslanci ve své rezoluci rovněž mimo jiné volají po posílení evropského ekologického označení EU Ecolabel, které již od roku 1992 označuje produkty a služby s vysokými environmentálními standardy po celý jejich životní cyklus.

Zároveň EP vyzval Komisi, aby se dále zabývala problematikou zpětného odběru elektroniky, získáváním surovin pro výrobu baterií, snižováním množství obalů a jejich recyklací, problematikou plastů, včetně mikroplastů a biologicky rozložitelných plastů, renovacemi budov, či plýtváním potravinami.

Právě tam totiž podle roční revize unijního akčního plánu z pera EEB zatím vázne naplňování unijního cirkulárního akčního plánu, který je ze své podstaty nezávazným dokumentem stanovujícím návrhy na přijetí budoucích legislativních i nelegislativních aktů.

Jasnější obrysy by do konce tohoto roku či v průběhu roku příštího měly být známy u strategie pro udržitelné stavebnictví, která by namísto výstavby nových budov měla podporovat renovace a rekonstrukce těch stávajících, což mimo jiné omezí stavební odpad a tím sníží i spotřebu dalších materiálových zdrojů. S tím už počítá také tzv. renovační strategie z října loňského roku, podle níž by do roku 2030 mělo být zrenovováno 35 milionů budov napříč EU.

K udržitelnějšímu stavebnictví má přispět také tzv. Nový evropský Bauhaus, jež v polovině září získal jasnější obrysy v podobě upřesnění opatření a možností financování projektů ve výši až 85 milionů eur. Těmito způsoby má podpořit transformaci stavebnictví nebo třeba i textilního průmyslu tak, aby byly méně náročné na uhlík.

Renovace budov uspoří energie a povzbudí ekonomiku. Česko v nich musí přidat, shodují se politici

Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed. 

Do konce tohoto roku by měl být také předložen návrh revize obalové směrnice s novými recyklačními cíli pro jednotlivé druhy obalů a s novými iniciativami se počítá i v oblasti plastů. Konkrétně by měla proběhnout očekávána veřejná konzultace k zavedení evropských opatření pro omezení nezamýšleného úniku mikroplastů do životního prostředí. Příslušný legislativní návrh v oblasti mikroplastů by pak měl být představen v roce 2022.

V otázce znečištění plastů Evropská komise podpořila na počátku září mezinárodní snahy na vytvoření právně závazné globální dohody o odstraňování plastového odpadu ze životního prostředí, po vzoru Pařížské klimatické dohody z roku 2015.

V této oblasti také nedávno došlo k rozšíření portfolia kategorie recyklovaných výrobků u Aliance pro plasty, což je iniciativa Evropského komise z roku 2018, která má za cíl do roku 2025 zajistit, aby při výrobě produktů bylo využito každoročně až 10 milionů tun recyklovaných plastů. K tomuto cíli by nyní mělo dopomoci dalších 26 výrobků z oblasti stavebnictví, obalového průmyslu či domácích spotřebičů.

„Osobně doufám, že se situace s koncem pandemie zlepší a všechny zúčastněné strany (EU, členské státy i samosprávy) zaberou a plán uvedou v praxi,“ dodala pro EURACTIV.cz Konečná.

Zelenou obnovu po pandemii jako příležitost pro přechod k cirkulární ekonomice podpořila také německá europoslankyně.

„Musíme využít oživení k nastartování zelené transformace na vnitřním trhu, zapojit spotřebitele a využít veřejné zadavatele k vytvoření poptávky po udržitelných veřejných zakázkách,“ uvedla Cavazzinová.

Ve veřejných zakázkách nemá rozhodovat jen cena, ale i dopad na životní prostředí. Usiluje o to EU i ČR

Veřejné zakázky by měly v následujících letech zezelenat. V Česku ale zatím o udržitelné či cirkulární zakázky není zájem ani ze strany zadavatelů, ani dodavatelů.

Jak sama uvádí, legislativa nemá být jedinou cestou, jak v EU nastartovat cirkulární ekonomiku. Podstatná bude její následná implementace.

„Z pohledu technologického rozvoje byla vždy unifikace určitým omezením dalšího rozvoje i inovací. I proto bude velmi záležet na samotných výrobcích, tedy těch primárních, jak se s problematikou popasují,“ uvedl Vandrovec.

„Výsledky mají potenciál přinést jasný pozitivní dopad jak na životnost a opravitelnost výrobků, tak množství produkovaných odpadů a odpadních výrobků. Připravované změny přinesou změny výrobních cyklů, což bude znamenat změny v myšlení na obou stranách břehu. Tedy jak u výrobců, tak také u spotřebitelů,“ uzavřel ředitel kolektivního systému  REMA.