Kdo bude recyklovat elektroniku dovezenou z Číny? Ať se postarají e-shopy, tvrdí organizace

© Pixabay

Evropa se plní vysloužilými elektrozařízeními z Číny. Internetová tržiště totiž mnohdy neřeší jejich zpětný odběr a případnou recyklaci či likvidaci. Organizace však již volají po změně. 

Elektrospotřebiče z Číny a dalších zemí mimo EU, které jsou prodávány na e-shopech, mohou ohrožovat evropský systém nakládání se starým elektrem. Při jejich prodeji totiž často není započítán recyklační příspěvek, který je v rámci EU povinný již od roku 2005 a má zajistit řádnou recyklaci a likvidaci výrobků po konci jejich životnosti.

Aliance evropských ekologických a průmyslových organizací chce tuto praxi změnit a v červenci vyzvala dopisem několik europoslanců k zavedení odpovědnosti online platforem za prodej tzv. sirotčího elektroodpadu, jak se také elektroodpadu bez uhrazeného recyklačního poplatku říká. Kromě toho by dle požadavků aliance měly tzv. online tržiště, jako je např. Amazon, uvádět kontaktní údaje a registrační čísla prodejců odpovědných za jednotlivé výrobky, aby je bylo možné lépe dohledat a zjistit, zda za své výrobky odvádějí řádné recyklační poplatky.

„Digitální trhy musí přestat být vstupní branou pro padělané či nebezpečné výrobky, které mohou ohrozit životy nebo poškodit životní prostředí. Proto naléhavě žádáme Evropský parlament, aby on-line tržiště nesla odpovědnost za výrobky nabízené na svých webových stránkách v případě, že v EU neexistuje jiný subjekt, který by za tyto výrobky odpovídal. Musí hradit škody způsobené výrobky nabízenými na jejich platformách, pokud to za ně nedělá nikdo jiný,“ píší v otevřeném dopise organizace jako European Environmental Bureau (EEB), Zero Waste Europe či německý obchodní řetězec Rossmann.

Podobný požadavek sdílí i evropská asociace EucoLight zabývající se sběrem a recyklací světelných zdrojů a svítidel.

Dosavadní snahy EU o regulaci nelegálního dovozu podle první skupiny environmentálních organizací zatím nebyly úspěšné. Otázku černého trhu s elektrem totiž neřeší ani nové nařízení o dozoru nad trhem, ani návrhy na regulaci digitálního prostředí, jako je akt o digitálních službách, akt o digitálních trzích či nařízení o obecné bezpečnosti (nepotravinářských) výrobků, které mají za cíl zvýšit v EU ochranu spotřebitele a zajistit férovou soutěž na internetu.

To chtějí ekologické organizace změnit. Po europoslancích požadují, aby legislativní návrhy rozšířili a přenesli odpovědnost za zahraniční elektrozařízení právě na online tržiště.

Europoslanci k podobnému opatření vyzvali Evropskou komisi již v letošní rezoluci k akčnímu plánu EU pro oběhové hospodářství.

Naplňování evropského cirkulárního plánu zpomalila pandemie. Konkrétní legislativa se teprve formuje

Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.

Freeriding škodí ekologicky i ekonomicky

Elektro z mimoevropského dovozu, které se neřídí evropskými pravidly, přestože je prodáváno na evropském trhu, může představovat hrozbu pro zdraví lidí i ochranu životního prostředí. Není totiž zajištěna jeho ekologická recyklace, a to ani ze strany výrobce či dovozce, ani ze strany online platforem, kde se výrobky prodávají. Výrobky navíc mohou obsahovat nebezpečné látky, které mohou být sice regulovány předpisy EU, ale ty se na mimoevropské výrobky zatím nevztahují.

Podle informací asociace Eucolight se problém tzv. freeridingu, jak se nekalým praktikám zahraničních dovozů také říká, může týkat až 20 procent elektrospotřebičů prodávaných v rámci EU. Podle OECD to ročně platí až pro 920 tisíc tun elektroniky prodávané na evropském trhu.

Pandemie navíc tento nekalý byznys ještě více přiživila, protože lidé izolovaní od zbytku světa mnohem více nakupovali online. Podle dat Eurostatu loni nakupovalo online 73 procent Evropanů, v Česku to bylo dokonce 80 procent. Ruku v ruce s tím nicméně roste i množství nakoupeného a vyhozeného elektra, kterého v celkovém objemu prodávaného na internetu v EU může být odhadem až třetina.

Praxe navíc nedopadá jen na běžné zákazníky, ale také na poctivé výrobce, kteří za své produkty poplatky odvádějí. Recyklace elektra ze zahraničí totiž padá právě na jejich hlavu, což má vliv na jejich rozpočet i konkurenceschopnost.

Členské státy bojují proti černému trhu samy

Kvůli nedostatečnému postupu EU proto jednotlivé členské státy vyrazily do boje s freeridery samy. Průkopníkem je Francie, kde byl v roce 2020 přijat zákon o boji proti odpadu a podpoře cirkulární ekonomiky přenášející na provozovatele on-line tržišť povinnost dodržovat legislativu za prodejce, kteří nejsou schopni doložit, že své povinnosti plní.

V podobném duchu se chce podle informací Eucolight vydat také Španělsko nebo Německo.

Ani Česko nezahálí. Proti černému trhu s elektrozařízeními zde od počátku roku platí povinnost zobrazovat při prodeji nových elektrozařízení výši recyklačního příspěvku. Doposud tato praktika byla dobrovolná.

„Díky tomu (nové povinnosti, pozn. red.) je vidět, kteří výrobci recyklační příspěvky hradí a kteří se jejich placení vyhýbají. Zároveň spotřebitel vidí, kolik za službu budoucí ekologické likvidace elektroodpadu zaplatil,“ vysvětlila Zuzana Adamcová ze společnosti Ecolamp, která v Česku provozuje kolektivní systém pro zpětný odběr zejména světelných zdrojů.

V oblasti sběru elektroodpadu patří Česko k evropským premiantům. Redakce o tom nedávno hovořila s Michalem Mazalem, předsedou představenstva Asociace spotřební elektroniky a provozním ředitelem společnosti Asekol.

Podcast: Česko je průkopníkem ve sběru elektroodpadu, říká expert

Evropa se plní elektroodpadem. O tom, jak situaci řešit, jak se to daří Česku a s jakými pravidly na sběr elektroodpadu přichází Evropská unie v podcastu Evropa zblízka hovořil Michal Mazal, předseda představenstva Asociace spotřební elektroniky.

Freeriding až u poloviny dovozců

Povinnost uvádět recyklační poplatek a další zákonné povinnosti, jako je informování o zajištění zpětného odběru a jeho skutečné zajištění, se vztahuje i na prodejce mimo ČR, a to prostřednictvím zplnomocněného zástupce, který je dle zákona považován za „výrobce elektrozařízení“.

Kontrolou dovozců podezřelých z freeridingu se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

„V oblasti elektrozařízení ČIŽP ročně kontroluje desítky výrobců (cca 40), a to právě i z důvodu podezření na freeriding. Lze konstatovat, že prokázaný freeriding zjistíme v 10-20 případech za rok. Kontroly těchto subjektů jsou prováděny jak na základě plánu kontrol, tak na základě podnětů,“ upřesnil pro EURACTIV.cz Martin Zemek, vedoucí oddělení odpadů ČIŽP.

Podle něj se počet těchto kontrol a zjištění příliš nemění, v posledních letech se nicméně problém častěji objevuje u dovozců LED zdrojů či drobného elektra, kterým mohou být telefony, elektrické hračky či drobné audio zařízení.

Inspekce životního prostředí: Každá čtvrtá kontrola znamená sankci

Česká inspekce životního prostředí provede standardně 3500 kontrol za rok, pochybení zjistí u čtvrtiny z nich. Jaká to nejčastěji jsou?

Problematická je podle Radka Hacaperky ze Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů (APPLiA CZ) také situace, kdy sice prodejci a výrobci vybírají recyklační příspěvek, ale nejsou zapojeni do zpětného odběru starého elektra. Pak se jedná o „neoprávněné obohacení“.

Podmínky dovozu, jako je bezpečnost, informovanost, použité materiály či registraci výrobce, kontroluje také celní správa, která s ČIŽP spolupracuje a poskytuje jim případně podnět na nekalé obchodní praktiky.

„Dodávat podklady pro kontrolní orgány je ze zákona povinné Generální ředitelství cel, které by mělo poskytovat všem kontrolním orgánům informace ze svých evidencí a informačních systémů o výrobcích dovezených do ČR ze států mimo EU. To se samozřejmě týká dovozu obecně, bez ohledu na zpětný odběr, “ vysvětlil Hacaperka.

Kontrolu uvádění recyklačního poplatku má pak na starosti Česká obchodní inspekce (ČOI).

Pravidla zpětného odběru porušuje většina e-shopů

Zda jsou tyto kontrolní mechanismy dostatečné, ale zatím není jasné, a to vzhledem k tomu, že nová povinnosti o uvádění recyklačního poplatku platí teprve od počátku roku.

„Veškeré tyto povinnosti i kontrolní mechanismy jsou součástí nové odpadové legislativy, která je schválená od prosince 2020, proto je v tuto chvíli asi předčasné vyhodnocovat, zda a jak jsou kontroly prováděné. Ale právě tato nová legislativa by měla být jednoznačným přínosem pro zamezení či maximální omezení černého trhu s elektrospotřebiči oproti předchozímu období, pokud tyto nástroje budou dozorové orgány dostatečně využívat,“ dodal Hacaperka.

Ze studie evropské asociace EucoLight z roku 2019, tedy ještě před zavedením nové povinnosti zobrazovat recyklační poplatek, vyplynulo, že téměř 100 procent testovaných e-shopů nabízelo českým zákazníkům zahraniční elektrozařízení, které neplnilo tehdejší zákonné požadavky v oblasti zpětného odběru. Podobně na tom bylo, zejména v případě LED žárovek, také Slovensko, Estonsko, nebo i vyspělejší země, jako je Nizozemí a Dánsko.

Situace kolem nezodpovědných eshopů se nyní může změnit nejen novou poplatkovou povinností, ale také novými přísnějšími daňovými pravidly, která v Česku začala platit od prvního října. Ty se týkají drobných zásilek do 22 eur (v přepočtu 560 korun) z mimounijních e-shopů, na které se doposud povinnost platit DPH nevztahovala. Mění se také režim pro prodejce odvádějící DPH, který by měl být jednotnější, a usnadňovat tak administrativu pro přeshraniční obchod. Opatření vyplývají z evropské směrnice o přeshraničním elektronickém obchodu, jejíž provedení mělo být dokončeno do července.