Kam se starou televizí? Do kauzy sběru vysloužilých spotřebičů vstupuje i evropská legislativa

© Pixabay.com

Evropská legislativa ukládá České republice povinnost recyklovat elektroodpad. Sběr vysloužilých spotřebičů se však v posledních dnech zkomplikoval kvůli sporu mezi tuzemskými kolektivními systémy. 

Staré televize, monitory nebo ledničky nepatří do běžného odpadu, ale do rukou kolektivních systémů. Úkolem těchto neziskových společností je sbírat vysloužilé spotřebiče a předávat je zpracovatelům odpadu, kteří je pak buď navrátí „do oběhu“ v jiné podobě, nebo je vhodným způsobem zlikvidují.

Tento systém funguje nejen v České republice, ale v celé Evropě. Upravuje jej unijní legislativa, kterou členské státy EU přebírají do svých právních řádů. ČR je v závěrečné fázi tohoto procesu, situaci ale komplikuje spor mezi tuzemskými kolektivními systémy.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Čínská zeď

Evropská odpadová legislativa stanovuje závazné cíle a způsoby sběru elektroodpadu. Upravuje i vztah mezi kolektivní systémy a zpracovateli odpadu. Směrnice z roku 2018 doslova říká, že členské země by měly „snížit možnost střetu zájmů“ mezi kolektivními systémy a zpracovateli odpadů.

Některé země EU se proto rozhodly propojení mezi kolektivní systémy a zpracovateli odpadů striktně zakázat a vytvořit mezi nimi tzv. čínskou zeď. Příkladem je Slovensko, Francie nebo Španělsko.

ČR zavádí odpadovou legislativu EU. Zákon o výrobcích s ukončenou životností doprovází kontroverze

Z každé ledničky, pračky, počítače nebo telefonu se dříve či později stane odpad, který může být nebezpečný pro životní prostředí. Elektroodpad s sebou však nenese pouze rizika, ale také příležitosti. Ze starých spotřebičů a dalších zařízení se může stát zdroj nových materiálů.

V českém návrhu zákona se čínská zeď nakonec neobjevila, což je podle České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) chyba. „Tento nástroj původně prosazovalo i ministerstvo životního prostředí, ale ze stále nejasných důvodů jej ze zákona nakonec tiše vypustilo,“ upozornila ČAOH.

Zavedení čínské zdi je podle asociace nezbytné, v opačném případě totiž hrozí, že prostředky určené na sběr a recyklaci elektroodpadu budou vyváděny ven ze systému, například ve formě výplaty dividend.

Kauza Samsung

Podle ředitele asociace Petra Havelky k tomuto problému v ČR již dochází. „Některé kolektivní systémy dle svých výročních zpráv použily prostředky na jiné aktivity, než na přímé zajištění sběru a splnění cílů evropských směrnic, například půjčky,“ vysvětlil na dotaz redakce.

„Je otázka, zda nyní tyto prostředky vybrané od spotřebitelů a výrobců nechybí například v mediálně známé aktuální situaci ohledně problémů se zajištěním sběru vybraných elektroodpadů v obcích,“ dodal.

Havelka tím nepřímo naráží na kauzu spojenou se značkou Samsung a kolektivním systémem ASEKOL. Ten od 1. srpna 2020 přestal sbírat staré televize a monitory značky Samsung. Jihokorejský výrobce se totiž rozhodl přejít od ASEKOLu k jinému kolektivnímu systému, a to ke společnosti REMA. Ta ale nemá podepsané dohody se všemi sběrnými dvory. ASEKOL je zároveň sestřinou společnosti zpracovatelské firmy Enviropol, které měl před lety půjčit finance na výstavbu zpracovatelského závodu u Jihlavy.

Zatímco Havelka naznačuje, že ASEKOL mohl využít peníze původně určené na zajištění sběru právě na tuto půjčku, kolektivní systém argumentuje jinak. ASEKOL své rozhodnutí ukončit sběr spotřebičů Samsung obhajuje tím, že již nechce nadále financovat a zařizovat zpětný odběr elektrozařízení za výrobce, který se stal klientem jiného kolektivního systému.

„Televize a monitory jsou nebezpečným odpadem a jejich recyklace je jednou z nenákladnějších ze všech elektrospotřebičů,“ vysvětlil ASEKOL s tím, že ostatní kolektivní systému se sběru těchto výrobků záměrně vyhýbají.

Návrat čínské zdi?

Pokud by ČR čínskou zeď zavedla, propojování kolektivních systémů se zpracovateli a vyvádění financí ze systému, ke kterému podle Havelky dochází, by bylo znesnadněno. „Jde o transparentnost a jde o to, aby peníze na recyklaci nekončily někde jinde,“ doplnil Havelka.

Čínská zeď sice není součástí návrhu zákona, počítá s ní ale pozměňovací návrh pirátského poslance Františka Elfmarka. „Pokud kolektivní systém nebo s ním propojené osoby vlastní přímo či nepřímo zpracovatelské společnosti, jedná se o významný střet zájmů, což je v rozporu se zněním směrnice,“ odůvodnil poslanec svůj pozměňovací návrh.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se k Elfmarkově návrhu již vyjádřilo, a to nesouhlasně. Původní vládní návrh zakazuje kolektivním systémům zpracovávat odpad, což je podle MŽP dostačující. Resort se navíc obává, že by pozměňovací návrh dopadl i na výrobce elektrospotřebičů.

„Na úplném zákazu propojení výrobců a zpracovatelů nebyla nalezena shoda s klíčovými partnery při projednávání nové odpadové legislativy,“ dodala pro EURACTIV.cz náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová.

Co přináší nový zákon o výrobcích s ukončenou životností v oblasti elektroodpadu?

Vláda České republiky nyní schvaluje návrhy nových odpadových zákonů. Součástí balíčku je i zákon o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon řeší tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce za jeho vysloužilé výrobky, např. v oblasti elektroodpadu.

Zda ČR čínskou zeď zavede, či nikoli, je nyní v rukou poslanců. Diskuse o odpadové legislativě by se na půdě Poslanecké sněmovny měla znovu rozeběhnout v září.