EU připravuje další environmentální cíle, tentokrát pro spotřebu materiálů

© Pixabay

Globální spotřeba materiálů se má v následujících čtyřiceti letech zdvojnásobit. Narůst má také objem produkovaného odpadu, a to až o 70 procent do roku 2050. Upozornili na to poslanci Evropského parlamentu, podle kterých by si EU měla stanovit přísnější cíle pro spotřebu materiálů.

Poslanci vyzvali Evropskou komisi i členské státy k akci v nové zprávě schválené minulý týden. EU by podle nich měla výrazně snížit svou materiálovou a spotřební stopu, a to již do roku 2030. Konkrétní hodnotu sice nestanovili, přijít by s ní ale měla Evropská komise.

„Se současným spotřebním chování budeme v roce 2050 potřebovat celkem tři planety Země. Je tedy nad slunce jasné, že potřebujeme zásadně modernizovat naši ekonomiku směrem k větší obnovitelnosti a udržitelnosti naší společnosti,“ komentoval hlasování místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA).

Zpráva navazuje na akční plán k oběhové ekonomice, který Evropská komise zveřejnila loni v březnu. EU by podle plánu měla efektivněji nakládat s materiály a soustředit se na jejich opětovné využívání. Svou roli má sehrát i odpad, respektive jeho recyklace a další využití. Evropě to může ušetřit nejen peníze, ale také místní životní prostředí.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Digitální pas a recyklovatelné obaly

Výzva ke stanovení cílů pro rok 2030 však není jedinou změnou, kterou poslanci požadují. Podpořili mimo jiné zavedení tzv. digitálních produktových pasů. Díky nim by měli mít lidé lepší přehled o tom, jaké mají výrobky na unijním trhu dopad na životní prostředí. K dispozici by měli mít i více informací o údržbě, opravě a manipulaci s jednotlivými produkty, včetně jejich složení.

Poslanci pak vyzvali Evropskou komisi, aby ještě letos upravila směrnici o ekodesignu. Směrnice zavádí minimální požadavky týkající se spotřeby energie a v současné podobě se vztahuje jen na elektrozařízení a spotřebiče. Podle europoslanců by se ale měla rozšířit i na ostatní výrobky a klást nároky na jejich výkonnost, odolnost, opravitelnost či recyklovatelnost.

„Pokud se chceme postarat o to, že naše planeta bude místo k životu i pro naše děti, musíme méně plýtvat jídlem, recyklovat více obalů a snížit odpady ve stavebnictví. Až 35 % nich se vyprodukuje právě v této oblasti,“ doplnil Kolaja.

Evropané se více zajímají o třídění odpadu. Češi na tom nejsou vůbec špatně, ukazuje průzkum

Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?

Plán sice zatím neobsahuje žádné konkrétní legislativní návrhy, Komise by je však měla na jeho základě postupně představovat. Snížit by se měla spotřeba a vytváření odpadu jak v oblasti stavebnictví, tak i v textilním průmyslu nebo u elektroniky.

Klíčovou součástí plánu je boj s obaly. Poslanci apelují na to, aby byly do roku 2030 veškeré obaly znovu použitelné nebo recyklovatelné. Komise by podle nich měla neprodleně představit návrh, který objem odpadu z obalů sníží.

Oběhová ekonomika pomáhá snižovat emise

Ochránci životního prostředí jsou se zprávou europoslanců spokojení, plán má však několik mezer. Vyplývá to z vyjádření Jeana-Pierra Schweitzera z Evropské environmentální kanceláře (EEB) pro server EURACTIV.com. Podle něj mohli poslanci do textu zapracovat konkrétní limity pro spotřebu materiálu, podobně jako například Nizozemsko, které chce do roku 2030 omezit spotřebu surovin o 50 procent.

Poslanci i ekologové se však shodují na jednom – oběhová ekonomika bude důležitým bodem ve snaze EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Podle ekologů by mohla oběhová ekonomika snížit emise skleníkových plynů až o 39 procent. Upozornila na to lednová studie the Circularity Gap Report.

V Evropě se každý rok vytřídí zhruba 40 % elektrozařízení. Mezi zeměmi EU však panují značné rozdíly

Zatímco v Chorvatsku se zrecykluje každý rok až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji vytřídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly?