Elektrokola jsou hit. EU si chce posvítit na jejich baterie, vysloužilé mohou posloužit i v domácnosti

© Pixabay

Češi propadli elektrokolům. Svědčí o tom nejen rostoucí počty elektrocyklistů na tuzemských silnicích a stezkách, ale také statistiky prodeje. Evropská komise se nyní zaměřuje na regulaci baterií, které jsou klíčovou součástí těchto oblíbených dopravních prostředků.

Velký boom elektrokol přišel zejména loni na jaře, kdy Česko zasáhla pandemie covid-19 a s ní spojené restrikce. Jen za loňský rok se v Česku prodalo zhruba 120 tisíc elektrokol.

Ke každému elektrokolu přitom neodmyslitelně patří baterie. A právě na jejich regulaci a recyklaci se zaměřuje nová legislativa z pera Evropské komise.

„Segment trhu baterií se za poslední roky významně změnil. Daná oblast je regulována evropskou směrnicí 2006/66/ES, která však vznikala před více než 15 lety a nereflektuje aktuální vývoj. Proto Evropská komise navrhuje nové nařízení o bateriích a odpadních bateriích,“ potvrdil na dotaz redakce Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

„Jednou z diskutovaných oblastí je zavedení samostatného cíle pro sběr baterií, respektive akumulátorů, z lehkých dopravních prostředků – nejde tedy jen o elektrokola,“ dodal Charvát.

Podle návrhu Evropské komise jsou takovými lehkými dopravními prostředky kolová vozidla s elektrickým motorem o výkonu nižším než 750 wattů, na kterých se při jízdě sedí. Podle MŽP by se však definice měla rozšířit, a to i na dopravní prostředky bez sedadel.

Evropský elektroodpad mnohdy končí v zahraničí. Pomoci by mohla přísnější legislativa

Vývoz nebezpečného elektroodpadu do třetích zemí zakazují mezinárodní i evropská pravidla. Přesto se stále děje. Proč a co s tím?

Právě na tyto „lehké dopravní prostředky“ si posvítilo i Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC). Jeho úkolem je unijní exekutivě pomoci s vytvářením vhodných a vědecky podložených regulací.

Evropští výzkumníci nyní doporučují vytvořit pro baterie z lehkých dopravních prostředků zvláštní kategorii, na kterou by se vztahovaly konkrétní cíle pro sběr a recyklaci. Cíl bude udán v procentech a měl by se vztahovat k tomu, kolik baterií je z trhu vůbec možno sesbírat.

Elektrospotřebičů na trhu přibývá. Česko při jejich recyklaci odvádí dobrou práci, říká expert

Sběr a recyklace elektroodpadu se v EU zlepšuje, novější a vyšší unijní cíle však 25 členských států zatím neplní. Mezi nimi je i Česko, které je na tom v některých oblastech dobře, v jiných ale má ještě co dohánět.

Evropská komise zároveň navrhla nové cíle pro recyklace již existujících kategorií baterií. Zatímco v současné době se podaří zpětně sesbírat 45 procent vysloužilých přenosných baterií, již v roce 2025 by se mělo jednat o 65 procent. O dalších pět let později, tedy v roce 2030, by měla být míra sběru 70 procent.

Co se týče baterií průmyslových nebo těch určených pro elektromobily, ty musí být sbírány „v plném rozsahu“. Podobnou vlastní kategorii by mohly mít právě i baterie do elektrokol a dalších podobných prostředků.

Na českých silnicích by se v roce 2030 mohlo prohánět více než 200 tisíc elektromobilů

Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.

Chybí recyklační kapacity

Jak upozorňuje MŽP, samotné vyčlenění nové kategorie recyklaci baterií nijak neusnadní.

„V Evropě, ale i jinde ve světě, není aktuálně dostatek kapacit na jejich recyklaci, stávající technologie jsou navíc relativně neúčinné, a obecně platí, že i ta funkční stávající recyklační zařízení nejsou schopna z odpadních baterií pro další výrobu získávat lithium či jeho sloučeniny,“ uvedl Charvát. Právě lithium je přitom pro výrobu baterií klíčové, zatím se však z vysloužilých kusů daří efektivně získávat pouze ostatní kovy.

„Obdobně jako všechny baterie představují Li-Ion (Lithium-iontové) akumulátory odpad, který při skládkování ohrožuje životní prostředí. Navíc z nich lze recyklací získat cenné suroviny, které je možné znovu v průmyslu využít. Vzhledem k boomu elektromobility bude v budoucnu Li-Ion baterií prudce přibývat, proto je důležité nakládat s nimi maximálně ekologicky a hospodárně,“ dodal David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, která zajišťuje zpětný odběr baterií a elektrozařízení.

Podcast: Staré televize se mění v suroviny. Musíme hledat nové ekonomické modely, říká David Vandrovec

Musíme více přemýšlet o tom, zda si koupíme výrobek, který sice vypadá suprově, ale výrobce nemyslí na životní prostředí, nebo zda se podíváme po výrobku, který je více ekologický, říká v podcastu Evropa zblízka David Vandrovec.

Baterie mohou sloužit i v domácnosti

Životnost baterie závisí na chemickém složení článků, pohybuje se však mezi 500 až 1000 nabíjecími cykly. Jak ale podotýká Jakub Ditrich, jednatel společnosti ekolo.cz, faktická živostnost je podstatně vyšší, a to 5 až 8 let při intenzivním používání elektrokola, což může odpovídat zhruba 25 000 najetých kilometrů.

„Pokud klesne kapacita baterie pod 70 procent původní kapacity, vyplatí se provést repasi,“ podotkl Ditrich.

Baterie pak mohou sloužit jako úložiště energie v domácnostech.

„Mnoho baterií z elektrokol a z elektromobilů při poklesu kapacity pod 70 procent již nevyhovují k použití při dopravě a naleznou uplatnění v bateriových úložištích solárních elektráren, kde není problém s fyzickým objemem úložiště. Bateriové články zde mohou fungovat dalších mnoho let předtím, než je bude potřeba recyklovat,“ vysvětlil na dotaz redakce Ditrich.

„Vzhledem k tomu že bateriové články jsou velmi cenným a žádaným zdrojem prvků pro další výrobu, nedomnívám se, že by docházelo k jejich skládkování a zahlcování příhody ve velkém. Je ale třeba, aby výrobci i prodejci elektrokol v tomto smyslu dělali osvětu u zákazníků a umožnili jim bezproblémovou výměnu nebo vrácení baterie v místě prodeje,“ uvedl jeden z průkopníků v oblasti elektrokol v Česku.

„Baterii elektrokola, respektive její články, lze recyklovat s aktuálně efektivními technologiemi zhruba z 80 procent. S omezením produkce ropných produktů jistě najde využití i obalový materiál bateriových článků,“ podotkl Ditrich.

V elektroodpadu se ukrývají nebezpečné látky i vzácné kovy. V Tokiu z něj vyrábí olympijské medaile

Komponenty z elektrických a elektronických zařízení mohou znečišťovat přírodu. Při jejich řádné recyklaci a zpracování však některé z nich představují hodnotné suroviny, které lze dále využívat. Ty ostatní je pak nutné šetrně zlikvidovat. 

Jak redakci vysvětlilo MŽP, Evropská komise chce novou legislativou docílit toho, že vysloužilé baterie budou využity na maximum, což se má dotknout právě i lithia.

„Návrh nařízení počítá s povinností využití lithia z odpadních baterií v určitém minimálním procentu, a současně navrhuje zavedení povinnosti, aby každá vyrobená či dovezená baterie musela obsahovat určitý podíl lithia vyrobeného z odpadu,“ uvedl Charvát.

Splnění takových podmínek by vyžadovalo vysoké investice do recyklačního průmyslu. Nová legislativa je však zatím ve fázi návrhu, záleží tedy, do jaké podoby ji upraví členské státy a Evropský parlament.