ČR zavádí odpadovou legislativu EU. Zákon o výrobcích s ukončenou životností doprovází kontroverze

© Pixabay

Z každé ledničky, pračky, počítače nebo telefonu se dříve či později stane odpad, který může být nebezpečný pro životní prostředí. Elektroodpad s sebou však nenese pouze rizika, ale také příležitosti. Ze starých spotřebičů a dalších zařízení se může stát zdroj nových materiálů.

Právě s takovou myšlenkou přistupuje k vysloužilým zařízením i Evropská unie. Ta ve své odpadové legislativě vede členské státy k tomu, aby zlepšily systémy zpětného odběru zařízení a následně i jejich další zpracovávání.

Česká republika nyní dokončuje implementaci evropské odpadové legislativy do českých zákonů. V Poslanecké sněmovně se bouřlivě diskutuje zejména o novém zákonu o odpadech či o zákonu o výrobcích s ukončenou životností. Právě druhý jmenovaný zákon upravuje pravidla týkající se mimo jiné elektroodpadu. A právě kolem tohoto zákona se v posledních týdnech objevila řada kontroverzí.

Server EURACTIV.cz již dříve upozornil na problém týkající se pozměňovacích návrhů z pera poslankyně Evy Fialové (ANO) zavádějících povinnou certifikaci pro zpracovatele elektroodpadu. Upozornění se opíralo mimo jiné o výzvu Svazu průmyslu druhotných surovin, podle kterého by přijetí návrhu vytvořilo monopol jedné certifikační organizace a narušilo by konkurenční prostředí mezi tuzemskými zpracovateli odpadu. Názor Svazu sdíleli i další kritici legislativy, včetně České asociace odpadového hospodářství.

Zpracovatelé elektroodpadu se obávají nové legislativy. Hrozí monopol jedné organizace?

Česká republika v současné době implementuje balíček evropské legislativy zaměřené na odpadové hospodářství. Kolem jednoho ze zákonů se však vyrojily kontroverze. 

Varování antimonopolního úřadu

Jejich obavy nyní potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). „Dovoluji si vyslovit obavu, že v případě přijetí daných ustanovení v navržené podobě může dojít k narušení soutěžního prostředí, a to nejen v České republice,“ píše šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj předsedům výborů, které mají zmíněnou legislativu na starosti.

Poslankyně Fialová však argumentuje tím, že právě takto nastavená certifikace zajistí kvalitní zpracovávání odpadních elektrozařízení. A má za sebou oporu i významných zpracovatelů. „V dnešní době již není přijatelné dále udržovat stav, kdy někteří zpracovatelé zpracovávají elektroodpad tak, aby dosahovali požadovaného materiálového využití, zatímco jiní ‚zpracovatelé‘ odstraňují pouze ekonomicky atraktivní komponenty, zatímco zbytek zařízení mizí nevyseparován na skládkách,“ říká předseda Asociace recyklátorů elektroodpadu (AREO) Aleš Šrámek.

„Možná že někteří zpracovatelé nebudou schopni technické požadavky plnit. I to může být pravda, nicméně ze zkušeností našich členů jednoznačně plyne, že společnosti, které zpracování elektroodpadu reálně provádějí, nemohou mít s plněním požadavků zásadnější problém,“ dodává Šrámek.

K návrhu nového zákona o odpadech

Během prosince a ledna proběhlo na půdě Poslanecké sněmovny několik seminářů k vyjasnění některých základních otázek. V diskusních příspěvcích převažoval požadavek neodkládání úplného zákazu skládkování komunálních odpadů z roku 2024 až na rok 2030 a na rychlejší zvyšování skládkovacích poplatků.

S pozměňovacím návrhem nemá problém ani ministerstvo životního prostředí. Návrh podle resortu může významně přispět ke kultivaci postupů při zpracování elektroodpadů v ČR. „Vzhledem ke skutečnosti, že elektroodpady obsahují nejen řadu recyklovatelných materiálů, ale také nebezpečných látek, mohou mít nevhodné postupy při zpracování elektroodpadů zásadní dopady jak na zdraví lidí, tak i na životní prostředí. Jsou zde také rizika, že při nevhodném postupu mohou být i jinak recyklovatelné frakce elektroodpadů skládkovány,“ uvádí mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Svaz průmyslu druhotných surovin však argumentuje tím, že pro zpracovatele, kteří zatím certifikaci nemají, není překážkou plnění přísnějších požadavků, ale finanční a administrativní náklady spojené se získáním ověření. Autorka pozměňovacího návrhu sice svůj příspěvek upravila a zapracovala do něj přechodné období, díky němuž budou zpracovatelé muset získat první certifikaci až v polovině roku 2023, podle kritiků to ale problém neřeší.

500tunový limit

Dopis z antimonopolního úřadu, který má server EURACTIV.cz k dispozici, poukazuje nejen na pozměňovací návrh, se kterým se pojí riziko monopolu v oblastí certifikací, ale také na další problematické body navrženého zákona o výrobcích s ukončenou životností. Týkají se tzv. kolektivních systémů, jejichž úkolem je zajišťovat zpětný odběr již vysloužilých produktů. Za vznikem kolektivních systémů stojí přitom samotní výrobci, kteří mají povinnost se o své výrobky postarat i poté, co doslouží.

Podle jednoho z pozměňovacích návrhů, který je rovněž dílem poslankyně Fialové, mohou kolektivní systémy provozovat jen ti výrobci, kteří uvedli na trh minimálně 500 tun elektrozařízení za předcházející tři roky.

„Ustanovení představuje bezprecedentní bariéru pro vstup na trh novým kolektivním správcům, současně však zasahuje také stávající kolektivní správce, kteří nedosahují za zmíněných podmínek plnění povinností v množství celkem 500 tun,“ podotýká Rafaj s tím, že jiný pozměňovací návrh stanovuje limit 200 tun.

Podle kritiků by tento pozměňovací návrh mohl vyřadit až 95 procent všech výrobců elektrozařízení sídlících v ČR z možnosti podílet se na sběru elektroodpadu v rámci kolektivního systému.

Oběhové hospodářství není jen o odpadech. Evropě má pomoci dosáhnout klimatické neutrality

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

„Jakákoli limitace prostřednictvím uvedení minimálního množství výrobků uvedených na trh v rámci provozovaného kolektivního systému omezuje tržní principy a znevýhodňuje malé výrobce a jejich tržní postavení. V případě přijetí návrhu zaniknou stávající kolektivní správci a žádní v budoucnu nemohou vzniknout,“ dodává předseda ÚOHS.

Konec účelově vytvořených systémů?

Podle poslankyně Fialové mají její návrhy zabránit tomu, aby v ČR vznikaly kolektivní systémy z ryze účelových důvodů. Právě k tomu podle jejích slov k minulosti docházelo. „Kolektivní systémy vlastněné zcela marginálními či účelovými výrobci byly v minulosti v ČR zakládány, přičemž tito výrobci nebyli vedeni snahou o plnění zákona, ale především snahou o vlastní prospěch,“ uvádí poslankyně v důvodové zprávě návrhu.

„V případě elektrozařízení je historická zkušenost s několika společnostmi, které vyvedly finanční prostředky mimo kolektivní systémy sběru a ponechaly zátěž na plnících výrobcích,“ říká poslankyně.

S pozměňovacím návrhem nemá problém ani ministerstvo životního prostředí (MŽP), které k němu zaujalo negativní stanovisko.

Jinak je tomu v případě ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). „Limitace prostřednictvím uvedení minimálního množství výrobků uvedených na trh v rámci provozovaného kolektivního systému omezuje tržní principy a znevýhodňuje malé výrobce a jejich tržní postavení,“ upozorňuje MPO, jehož stanovisko před poslanci prezentovala ředitelka odboru průmyslové ekologie Pavlína Kulhánková.

„Výrobci mají povinnost financovat celý systém zpětného odběru a nakládání s výrobky, včetně jejich zpracování, a proto je jakékoli omezování jejich možnosti ovlivnit a kontrolovat jednotlivé činnosti v rámci tohoto cyklu neodůvodněným zásahem do majetkové sféry výrobců,“ argumentuje ministerstvo.

Co přináší nový zákon o výrobcích s ukončenou životností v oblasti elektroodpadu?

Vláda České republiky nyní schvaluje návrhy nových odpadových zákonů. Součástí balíčku je i zákon o výrobcích s ukončenou životností. Tento zákon řeší tzv. rozšířenou odpovědnost výrobce za jeho vysloužilé výrobky, např. v oblasti elektroodpadu.

Rafaj dále zdůrazňuje, že problematická je i samotná podmínka hmotnosti. Některé kolektivní systémy se totiž zaměřují na solární panely, ledničky nebo další těžká zařízení, splnění limitu by tak pro ně bylo mnohem jednodušší než pro systémy zajišťující zpětný odběr mobilních telefonů a dalších drobných přístrojů.

Dalším sporným bodem je podle Rafaje povinnost, podle které by výrobci museli na vlastní náklady zřídit alespoň jedno místo zpětného odběru v každé obci či městské části s více než 2 000 obyvatel. „Tato povinnost by byla jen obtížně splnitelná pro nové kolektivní systémy a ty, kteří v současnosti mají malý podíl na trhu. Tím by se vytvořila další bariéra pro vstup na trh a došlo by k deformaci soutěžního prostředí,“ argumentuje šéf antimonopolního úřadu.

Obavy sdílejí i poslanci

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností je v současné době na stolech poslanců. Tento týden se jím bude ve druhém čtení zabývat plénum Poslanecké sněmovny. Dosud se jím zabývali zejména poslanci z výboru životního prostředí spolu se členy hospodářského výboru. Na kontroverze poukazuje i samotná zpravodajka legislativy Jana Krutáková (STAN).

„Některé pozměňovací návrhy skutečně z mého pohledu narušují soutěžní prostředí a vytváří neúměrnou bariéru pro vstup na daný trh. Samozřejmě není naším zájmem, aby neustále vznikaly a zanikaly malé firmičky, které se na trhu neudrží, ale bariéra nastavená předmětným pozměňovacím návrhem je skutečně nepřijatelná,“ svěřuje se na dotaz redakce Krutáková, která je jedním z adresátů Rafajova dopisu.

„S dopisem od pana inženýra Rafaje souhlasím a jistě jej vezmu v potaz ve své zpravodajské pozici,“ říká poslankyně.

2020: Oběhové hospodářství EU nabíhá do praxe. Pomalu, ale jistě

Spotřeba potravin  a jejich plýtvání roste stejně jako objem odpadu. EU už několik let usiluje o omezení tohoto trendu. Nástrojem pro to je oběhové hospodářství založené na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a opětovném využívání výrobků.

Předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) serveru EURACTIV.cz potvrdila, že v souvislosti s pozměňovacími návrhy poslankyně Fialové se objevuje celá řada protichůdných stanovisek. Týkají se přitom zejména povinné certifikace, kterou by v případě přijetí legislativy mohla udělovat pouze jediná organizace. Návrh sice konkrétní organizaci nezmiňuje, parametry uvedené v návrhu zákona však plní pouze organizace WEELABEX. S jejími zástupci přitom podle Balcarové nebyl pozměňovací návrh diskutován.

„K celé problematice máme momentálně spíše neutrální postoj, neboť, jak jsme již zmiňovali, zpracováváme další materiály a stanoviska z obou stran názorového spektra a od různých zainteresovaných stran,“ vysvětluje redakci EURACTIV.cz Balcarová spolu se svým pirátským kolegou Františkem Elfmarkem, který se odpadové legislativě věnuje.

Neveřejné jednání

Kritici pozměňovacích návrhů, mezi kterými je i Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), upozorňují také na to, že legislativa byla ve výboru pro životní prostředí projednávána bez přítomnosti odborné veřejnosti. Týká se to nejen zákona o výrobcích s ukončenou životností, ale také zákona o odpadech, který podle ČAOH a dalších sdružení obsahuje hned několik problémových bodů.

„Vzhledem k opatřením v době koronavirové krize byl do Poslanecké sněmovny omezen přístup a jednání výborů byla uzavřena pro veřejnost,“ potvrzují pirátští poslanci.

„Ač jsme navrhovali projednávání této legislativy na výboru přerušit podobně, jako to udělal hospodářský výbor, výbor tento návrh nepodpořil, neboť chtěli poslanci z Hnutí ANO legislativu projednat co nejrychleji,“ dodává Balcarová s Elfmarkem.

Polemika: Koronakrize a odpadové hospodářství

Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany  obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.

Poslanecká sněmovna může tento týden legislativu posunout do třetího čtení, nebo jej vrátí výboru pro životní prostředí k dalšímu projednávání. „Projednání mezi druhým a třetím čtení bude opět pro veřejnost otevřené a uvažujeme o větším jednacím sále, aby se případní zájemci z veřejnosti na jednání vešli,“ uzavírá předsedkyně výboru Balcarová.