Česká cirkulární ekonomika se pomalu roztáčí. Výzvou je skládkování

© Shutterstock/Elnur

Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?

Nejlepší odpad je ten, který nevznikne. Právě tak zní jednoduchá poučka, kterou ale není snadné uvést do praxe. Společnost se totiž musí posunout od skládkování a energetického využívání odpadu směrem k jeho recyklaci, opětovnému využívání a prevenci vzniku.

Podstatou oběhového hospodářství (nebo-li cirkulární ekonomiky) je uzavření toku materiálů a zachování jejich hodnoty po co nejdelší dobu v ekonomice. Při výrobě a spotřebě tak musí být kladen důraz na vhodný design, opravitelnost, možnost opakovaného užívání a dlouhou životnost. Své uplatnění by pak měly nacházet i výrobky, které už nejsou použitelné pro svůj původní účel. Lze je totiž znovu zpracovat do formy vstupních surovin a využívat je dál, byť jinak. Nejedná se ale rozhodně pouze o recyklaci, ta je jen jednou ze součástí cirkulární ekonomiky, nikoliv jejím synonymem.

Jak při konferenci o Předcházení vzniku odpadům pořádané 24. října v Praze připomenula Soňa Jonášová, ředitelka institutu Cirkulární ekonomiky INCIEN, cirkulární ekonomika má nynější systém optimalizovat. Zapotřebí jsou podle ní nové výrobní a obchodní procesy, které by měly zajistit, že výrobky budou zůstávat v oběhu co nejdéle a v co nejvyšší kvalitě.

„Základem cirkulární ekonomiky je efektivně využívat zdroje, které máme, a neplýtvat. A dělat to na každém jednotlivém výrobku,“ zdůraznila Jonášová ve svém úvodním příspěvku. Dodala ovšem, že nejobtížnější je udělat první krok.

Roztočení „cirkulárního kola“

Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.

Klíčová role unijních pravidel

S nastartováním oběhové ekonomiky může pomoci balíček šesti směrnic EU schválený v minulém roce, který v současné době členské státy postupně zavádí do svých právních řádů. Legislativa se týká omezení skládkování komunálního odpadu, rozšířené odpovědnosti výrobců, potravinového odpadu, odděleného sběru bioodpadu a textilu i samotné prevence vzniku odpadů.

Pravidla EU mají být podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů ministerstva životního prostředí, motivem ke změně, a to zejména v případě komunálního odpadu.

Zvláště pro Českou republiku přinesou nová unijní pravidla výrazné změny. Dojde totiž kvůli nim k přijetí dvou nových zákonů a změně několika dalších. Jejich příprava právě probíhá a měla by trvat do poloviny příštího roku. To je také datum, do kdy musí být pravidla EU implementována do vnitrostátního práva, jinak hrozí Česku řízení kvůli porušení povinnosti.

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Jednou ze zásadních změn bude zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Původní návrh však počítal se zákazem již od roku 2024. Důvodem posunutí data je podle Manharta skutečnost, že odpadové firmy nezainvestovaly do potřebných technologií.

„Česká republika je na tom se skládkováním bez jakéhokoliv druhotného využívání velmi špatně,“ upozornil Manhart. Roční produkce komunálního odpadu podle něj dosahuje 6 milionů tun, z čehož polovina je ukládána do země, kde hnije bez dalšího využití. Proto nebude omezení skládkování jednoduché.

Ani po roce 2030 však hory skládek nezmizí. Jejich brány se uzavřou pouze vybraným druhům odpadů, kterým je možné dát další život, opětovně je využít a poslat znovu do oběhu. Postupně se také bude od roku 2021 navyšovat skládkovací poplatek.

Legislativa EU pak požaduje, aby bylo od roku 2035 ukládáno na skládky méně než 10 % vzniklého komunálního odpadu. Před dvěma lety přitom na českých skládkách končila až polovina odpadu.

Zavádí se také samotná definice odpadu. Obce budou muset zajistit místa pro odkládání komunálního odpadu, šířit informace o obecním odpadovém systému a výsledcích odpadového hospodářství.

Kromě legislativy se připravuje od konce loňského roku také strategický dokument „Cirkulární Česko 2040“, který by měl být rovněž hotov v průběhu příštího roku. Samotná příprava je spolufinancována z Programu EU na podporu strukturálních reforem a účastní se jí také experti OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj). Dnes je v Česku v této oblasti platný pouze Plán odpadového hospodářství na léta 2015 až 2024. Jeho vypracování vyžadovala po členských státech evropská směrnice.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Nejen MŽP má co do činění s evropskou cirkulární legislativou. Také ministerstvo průmyslu a obchodu v návaznosti na změny unijního práva aktualizuje českou politiku druhotných surovin z roku 2014. Opakované využívání surovin nejenže snižuje materiálovou a energetickou náročnost výroby, ale omezuje i spotřebu primárních surovin a produkci odpadu. Druhotné suroviny jsou také mnohem více šetrné k životnímu prostředí.

Cyklické využívání zdrojů a podpora trhu s druhotnými surovinami je zároveň cílem spolupráce Česka a Slovenska, k němuž se zavázali předsedové vlád obou zemí ve svém společném prohlášení z 11. listopadu 2019.

Babiš: Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy

Vlády Česka a Slovenska dnes společně jednaly ve Valticích. Český premiér Andrej Babiš připomněl, že Evropská rada by podle něj měla změnit své fungování. Tématem jednání bylo i NATO.

Podpora průmyslu

Oběhovému hospodářství je nakloněn i průmysl.

„Pokud myslíme vážně odklon od skládkování a transformaci k oběhovému hospodářství, musíme pro to vytvořit podmínky. Důležitý je například správně nastavený poplatek za skládkování, aby se jakékoli jiné využití odpadu ekonomicky vyplatilo,“ uvedl v pondělí, v předvečer projednávání vládních návrhů odpadových a obalových zákonů, Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Upozornil ovšem, že stávající legislativa, která je platná už 18 let, aktuálním potřebám nevyhovuje, a musí ji proto nahradit nová.

„Vytvoření správných podmínek pro přesun materiálů do vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady nad skládkováním neznamená rozhodně nárůst poplatků pro domácnosti ve stejné míře. Nyní je domluven v předloženém návrhu zákona o odpadech široce přijatý kompromis, skládkovací poplatek se postupně navýší na 1850 Kč v roce 2029,“ dodal Čížek s tím, že se jedná o kompromisní řešení. Průmysl by přivítal ambicióznější kroky.

Pravidla se zřejmě budou měnit i dále. Cirkulární ekonomika, spolu s dalšími zelenými tématy, totiž bude hrát prim v nové Komisi pod Ursulou von der Leynovou. Ta má podle serveru EURACTIV.com v plánu již brzy předložit druhý akční plán cirkulární ekonomiky, který má nahradit ten nynější platný od roku 2015. Cirkulární řešení mají navíc pomoci EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.

Nový akční plán se má zaměřit na takové sektory, jako je textil, doprava, potraviny či stavební a demoliční sektor nebo recyklaci baterií a plastů. Zainteresované strany požadují také nová unijní kritéria na opravitelnost či životnost výrobků včetně jejich designu.

Alexandr Vondra: Zelená revoluce zkonzumuje téměř všechny prostředky EU

Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.

Unijní dotace pro oběhové hospodářství

Svou roli v nastartování a rozvoji oběhového hospodářství hrály, hrají a měly by i nadále po roce 2020 hrát unijní dotace. ČR čerpá na zelené projekty unijní prostředky zejména z Operačního programu Životní prostředí.

„Nejprve jsme se zaměřili na oblast komunálních odpadů, postupem času jsme se s rostoucí poptávkou zaměřili na oblast průmyslového odpadu vznikajícího ve výrobách,“ vysvětlil Manhart postup MŽP v přidělování dotací. Dodal, že v souladu se zkušenostmi z jiných členských států se ČR zaměřila v prvních fázích na produkci nábytku, na textil nebo na produkci odpadu přímo v domácnostech občanů.

„Vytvářela se sběrná síť na textil, knihy, hračky nebo jakékoliv další spotřební zboží, které může být využito v rámci charitativních akcí. Rovněž jsme podpořili centra pro předcházení vzniku odpadů prostřednictvím sběrných dvorů. Nepodporovala se svozová či manipulační technika, ale podporovalo se rozšíření potravinových skladů,“ upřesnil Manhart.

Od cyklostezek až po nové metody kompostování. Přeshraniční projekty zlepšují život v pohraničí

Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.

Evropské fondy podpořily také organizaci motivačních konferencí či seminářů, protože nezbytnou součástí rozvoje oběhového hospodářství je vzdělávání a osvěta veřejnosti.

Povědomí občanů o environmentálních aspektech ekonomiky se podle průzkumu dostává do širšího povědomí. Ukázal to zářijový speciální Eurobarometer, podle kterého v průměru 79 % Evropanů považuje klimatickou změnu za velmi vážný problém. Češi v tom ale stále mírně pokulhávají – 71 % z nich je stejného názoru. V redukci odpadů a recyklaci však Češi předčí evropský průměr o jeden procentní bod – 76 % českých respondentů průzkumu odpovědělo, že třídí odpad.

Přestože Češi patří v třídění odpadu k evropským premiantům, důležité je, jak stát s roztříděným odpadem dál naloží. Právě to může být pro další rozvoj oběhového hospodářství v ČR klíčové.

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.