Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Jan Maršák [EURACTIV.cz]

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU? Ptali jsme se Jana Maršáka z ministerstva životního prostředí, který se účastnil nedávné konference Předcházení vzniku odpadů.

Jan Maršák je vedoucím oddělení koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů a jeho bývalý ředitel na ministerstvu životního prostředí.

Balíček oběhového hospodářství je již dojednán, schválen a nyní probíhá přenesení novelizovaných unijních směrnic do národních právních řádů. Jak si Česká republika v rámci EU stojí v oblasti cirkulární ekonomiky?

V oblasti recyklace komunálních odpadů jsme pod průměrem EU, v roce 2017 jsme dosáhli hodnoty 38 %. Co se týče skládkování komunálního odpadu, tak tam jsme výrazně nad průměrem EU. V roce 2017 se skládkovalo 45 % z celkové produkce komunálních odpadů, což odpovídá 2,5 milionům tun komunálních odpadů. A v energetickém využití odpadů jsme opět pod průměrem EU.

Během svého vystoupení na konferenci jste zmínil, že úroveň skládkování v ČR není udržitelná. Co úroveň spalování nebo energetického využití? 

V ČR se nespaluje komunální odpad, ale energeticky se využívá. Úroveň energetického využití odpadů je 12 % z produkce komunálních odpadů, 38 % se pak recykluje a 45 % dává na skládku. To znamená, že jsme někde na 800 tisíc tun ročně, co se energeticky využije ve čtyřech existujících spalovacích zařízeních.

Prostor pro energetické využití tedy vidíme, ale ten bude formovaný tím, že máme závazné cíle recyklace hodně vysoké. Takže je v podstatě nesmyslná představa, že všechen komunální odpad by byl nasměřován do energetického využití.

Budeme primárně usilovat o to, abychom splnili recyklační cíle. A budeme usilovat o to, aby se ten zbytkový odpad energeticky využil, abychom nepřicházeli o energetickou hodnotu, která je v odpadech po vytřídění nesporně ještě obsažena. Takto to dělají země EU, kterým se chceme v oblasti odpadového hospodářství přiblížit.

Určitě nemáme obavy, že by se všechny odpady začaly v ČR energeticky využívat, a to z toho důvodu, že výstavba energetických zařízení trvá dlouhou dobu, takže z toho nemáme obavy.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Změny odpadového hospodářství

Co se tedy v souvislosti se schválenými cíli EU mění v oblasti recyklace a skládkování komunálního odpadu?

Změny zasáhly hlavní směrnice v odpadovém a obalovém sektoru, konkrétně směrnici o odpadech, směrnici o skládkách odpadů a směrnici o obalech. Částečně se to dotklo směrnice k výrobkům s ukončenou životností, ale tam nejsou změny tak rozsáhlé.

Hlavní prioritou u směrnice o odpadech byla podpora primárního třídění komunálních odpadů, podpora separovaného sběru těchto odpadů a jejich vyšší recyklace. To se promítlo do navyšování recyklačních cílů pro komunální odpad, které máme stanoveny až do roku 2035, což je pozitivní z hlediska dlouhodobé perspektivy nakládání s komunálním odpadem.

Co je potřeba udělat, abychom naplnili schválené cíle?

Jako zásadní věc vidíme lepší naplňování hierarchie nakládání s odpady, to znamená zejména přechod od skládkování k vyšším úrovním nakládání s odpady. Měli bychom toho být schopni docílit komplexní sadou opatření včetně změny ekonomických nástrojů, které nám bude dávat nový zákon o odpadech k dispozici. Ekonomické nástroje budou konečně preferovat nebo umožňovat vznik recyklačních kapacit, po kterých se tady dlouhodobě volá. To nám opakovaně doporučila Komise i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve své nedávné zprávě hodnotící stav životního prostředí v ČR.

K rostoucí recyklaci komunálního odpadu potřebujeme novou legislativu, potřebujeme posílení tříděného sběru složek a potřebujeme znevýhodnit skládkování komunálních odpadů.

V4 v koši? Region trpí nelegálními skládkami i nespolehlivými statistikami odpadů

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

 

Česká pozice k oběhovému hospodářství EU

Byla nějaká oblast v rámci celého balíčku oběhového hospodářství pro ČR prioritní?

Určitě. Priority jsme definovali v takzvané rámcové pozici, která se připravovala na ministerstvu životního prostředí a byla široce diskutována.

Vymezili jsme si několik prioritních oblastí. Chtěli jsme, aby nová legislativa obsahovala závazný cíl k omezení skládkování komunálních odpadů. Podporovali jsme také navyšování recyklačních cílů. Dalším naším prioritním stanoviskem bylo, aby se v celoevropské legislativě objevilo povinné třídění biologicky rozložitelných odpadů.

Priority se díky tomu, jak jsme aktivně vyjednávali, podařilo v podstatě naplnit. Pouze u cíle omezení skládkování jsme chtěli být ambicióznější, než je výsledek.

Hlasovali jsme tedy nakonec pro schválení celého balíku.

Souhlasí ČR se všemi cíli nebo je naopak nějaká oblast, která je pro nás problematická?

Zásadní problém s konečnou podobou nemáme. Podařilo se věci vyjednat do podoby, se kterou souhlasíme, a proto jsme hlasovali pro dojednaný kompromis.

Nejvíce ČR řešila nový cíl pro redukci skládkování komunálních odpadů, protože skládkování odpadů vidíme jako zásadní překážku pro jakýkoli rozvoj oběhového hospodářství.

Co se týče směrnice o obalech, tak tam se také jednalo hlavně o nové cíle, konkrétně navyšování cílů pro obalové materiály. Ale v tom nemá ČR významný problém, vzhledem k tomu, že je ČR na prvních místech v EU v recyklaci obalů, takže cíle pro nás byly akceptovatelné. U směrnice o obalech jsme nejvíce řešili nový specifický cíl pro hliníkové obaly.

Jsou cíle EU v oblasti recyklace dostatečné?

To, co bylo schváleno, je určitě kompromis mezi tím, co navrhovala původně Evropská komise, tím, co chtěly členské státy zastoupené v Radě EU a tím, co chtěl Evropský parlament.

Z našeho pohledu jsou cíle dostatečně ambiciózní, dostatečně vysoké. Zdá se nám, že jsou splnitelné za předpokladu zavedení opatření, které Ministerstvo životního prostředí už buď realizovalo, nebo je plánuje zavést v nové legislativě.

Zavedení evropských cílů do českých zákonů

Jaký bude další postup?

Některé věci, které balíček zavádí, už známe z ČR. To je případ třídění bioodpadu. Bude ale povinností také třídit textil, což je záležitost nová a budeme se na to muset připravit.

Cíle je nutné nyní transponovat do národní legislativy (tj. přenést je, pozn. red.). Změny se promítnou do tří zákonů. Bude to do nového zákona o odpadech, nového zákona o výrobcích s ukončenou životností a budeme muset připravit novelu zákona o obalech.

Na transpozici máme 24 měsíců, což vychází do poloviny roku 2020. Může se to zdát jako dlouhá doba, ale pro nás je to šibeniční termín, abychom v polovině roku 2020 měli dva nové zákony a novelu zákona třetího.

Stihne se podle Vás schválit národní legislativa implementující nové cíle EU v oblasti cirkulární ekonomiky včas?

Myslím si, že už jsme pět minut po dvanácté. Začne nás tlačit transpoziční termín evropské legislativy. Stále si ale myslíme, že je to zvládnutelné.

Plány do budoucna

Na základě květnového návrhu Komise k víceletému finančnímu rámci se začíná vyjednávat nové programové období kohezní politiky po roce 2020. O jaké priority bude ČR/MŽP usilovat v oblasti oběhového hospodářství, které by mohly být podpořeny evropskými dotacemi?

Budeme usilovat o to, aby se tam objevilo téma oběhového hospodářství a nakládání s odpady.

Zaměříme se na to, co je potřeba zlepšit, to znamená předcházení vzniku odpadů, podpora inovativních technologií, které omezují produkci odpadů. Budeme se zaměřovat dále na to, aby se tam objevila podpora recyklačních technologií, výstavby recyklačních kapacit v ČR, abychom uzavírali ten cyklus a nezbavovali se využitelných odpadů.

Budeme také usilovat o to, aby se nasměřovaly prostředky na vznik a podporu výrobků, které budou lépe recyklovatelné.  

Komise v rámci této debaty také navrhla nový vlastní zdroj rozpočtu EU v podobě poplatků za nerecyklované plastové obalové odpady. Jak se k takovému návrhu ČR staví?

Česká republika takový návrh nevidí pozitivně. Důvodem je, že daný zdroj má být teoreticky časově omezený, pokud předpokládáme, že se bude zlepšovat recyklace obalů. Takže příjem z takového zdroje by se postupně snižoval. Pokud dosáhneme stoprocentní recyklace, tak ten zdroj by vymizel, což není dobře z hlediska stability příjmu.

A co říkáte na výši poplatku, tedy 80 centů za kilo nezpracovaného či nerecyklovaného obalů? Je dostatečný, nebo by měl být vyšší, či naopak nižší?

Poplatek ve výši 80 centů za kilo nezpracovaných plastových obalů nám přijde poměrně vysoký.

Je podle Vás takový návrh v souladu s cirkulární ekonomikou? Někteří (čeští) europoslanci ho totiž kritizují…

Pokud už byl schválen balíček oběhového hospodářství, kde je celá řada nových cílů pro odpadové hospodářství i pro obalové materiály, tak je otázkou, jestli se má přidávat další nástroj nebo opatření, když se budeme potýkat s transpozicí toho balíčku.

Kromě balíku norem k oběhovému hospodářství z roku 2015 je nyní na stole nový z letošního roku. Jedná se o vůbec první celoevropskou strategii proti plastům. Byla také vydána zpráva k úplnému zákazu oxo-plastů a další návrhy reforem. Na základě strategie chce Komise rovněž zakázat používání jednorázových plastů. Co ČR na tento návrh říká?

S částí návrhů určitě souhlasíme. Konkrétně podporujeme zákaz uvádění jednorázových plastových výrobků na trh, snížení spotřeby těchto výrobků, označování výrobků a osvětová opatření.

S částí návrhů máme určité problémy a budeme dál vést debatu. Je potřeba upřesnit dopady navržených opatření a vymezit výrobky, respektive výrobce, na které to může dopadnout. Týká se to zejména návrhu na rozšíření odpovědnosti výrobců. Je potřeba diferencovat mezi jednotlivými opatřeními a skupinami výrobků, na které budou jednotlivá opatření aplikována.

Bude potřeba také upřesnit výšku a rok dosažení nového cíle 90 % pro sběr nápojových láhví.

Spíše negativní postoj máme k návrhu na pevné přichycení víčka k lahvi.

Pokud se dosáhne shoda na zcela nové směrnici o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, tak je reálné její schválení Evropským parlamentem a členskými státy už v roce 2019. Je to prioritou jak Komise, tak současného rakouského předsednictví, tak také Evropského parlamentu.

Problém mikroplastů v životním prostředí a hledání řešení v EU

Výskyt mikroplastů ve vodě a v životním prostředí vůbec je velmi aktuálním problémem, na který se v současné době upírá pozornost v celosvětovém měřítku. Je důsledkem již několik desetiletí rostoucí křivky výroby plastů při současném nedostatečném řešení nakládání s plastovými odpady.

Článek …

S tím souvisí také snaha Komise bojovat s mikroplasty (tj. plastové částice menší než 5 mm, pozn. red.). Chce například zlepšit přístup k pitné vodě namísto balené. Je to podle Vás, resp. podle MŽP, krok správným směrem nebo by podle ČR měla EU bojovat s mikroplasty jiným způsobem?

V diskusi o mikroplastech jsme prozatím na začátku. Je potřeba získat více vědecky podložených důkazů, v jakých oblastech se nám mikroplasty vyskytují. Takže bude spousta práce ještě na expertní úrovni. Samozřejmě již nyní se dělají různé analýzy, protože zdrojů mikroplastů je celá řada.

Opatření ve vztahu k vodě budou určitě jedny z nejdůležitějších, aby se do plastů a do vody nedostávaly malé částice plastů.