Vzdělání není politické, ale ekonomické téma, tvrdí podniky

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: ahmet guler

Absolventů odborných středních a učňovských škol je málo a jejich kvalita není dostatečná, tvrdí české podniky i německé firmy, které v ČR působí. Studentům prý chybí hlavně praktické zkušenosti. Pilotní projekt Pospolu, který ve spolupráci s firmami rozjíždí ministerstvo školství, má pomoci tento stav změnit.

České odborné vzdělávání by se mohlo navrátit k systému, ve kterém na přípravě absolventů spolupracují školy i podniky. Ministerstvo školství společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) a Česko-německou obchodní a průmyslovou komorou (ČNOPK) v současné době rozjíždí pilotní projekt Pospolu, který se má na takovou spolupráci zaměřit (EurActiv 6.12.2012).  

„Základní myšlenka duálního systému spočívá v tom, že stát a ekonomická sféra společně přebírají odpovědnost za odborné vzdělávání. Stát a odborné školy odpovídají za teorii a ekonomická sféra za praktickou složku, která je minimálně 50% součástí vzdělávání,“ vysvětluje princip prezident ČNOPK Rudolf Fischer v dnešním rozhovoru.

Koncept duálního, nebo také „kooperativního“, vzdělávání funguje řadu let třeba v Německu nebo Rakousku. Podniky s žáky uzavírají vzdělávací smlouvy a ve spolupráci se státními orgány definují profily různých profesí, které platí v celém státě, popisuje německou zkušenost Fischer.

Díky spolupráci podniků na obsahu studia tak prý vzdělávání sleduje nejnovější trendy technologického vývoje a odpovídá požadavkům trhu práce.

„Tento systém přináší výhody všem zúčastněným: ulehčí státu, zajistí podnikům dostatek odborných pracovních sil a učňům vzdělání zaměřené na praxi s motivujícím finančním ohodnocením,“ dodává prezident ČNOPK.  

Málo kvalitních lidí

Podle viceprezidenta SP ČR Pavla Juříčka se kvalita absolventů odborných škol v posledních letech dramaticky snížila.

„To, co v minulosti dokázal středoškolák, dokáže dnes vysokoškolák. Často ovšem ani to ne, protože v případě soukromých vysokých škol se o kvalitě, až na výjimky, vůbec hovořit nedá. Podobné je to u absolventů s výučním listem. To, co byli dříve oni, jsou dnes absolventi průmyslovek, a to ještě stěží,“ říká v dalším dnešním rozhovoru. Jedním z důvodů podle něj je, že absolventům chybí praktické dovednosti.

S tím souvisí také nedostatečná atraktivita středního odborného a učňovského školství. „Mladí lidé o něj neprojevují velký zájem, proto se ani neklade přílišný důraz na zvyšování jeho kvality,“ upozorňuje Fischer.

„V současné době zaměstnává průmysl 42 % kvalifikovaných pracovníků, ale na střední školy a do technických oborů nastupuje pouze 29 % žáků. Ten rozdíl činí 13 %. A tolik pracovníků nám dnes zhruba chybí. To přitom hovoříme jen o kvantitě a ne o kvalitě,“ dodává k tématu Juříček.

Zvoní ČR hrana?

O tom, že situace v odborném vzdělávání je vážná a je třeba ji řešit, se Svazu průmyslu a ČNOPK podařilo letos přesvědčit i vládu (EurActiv 30.8.2012). První vlaštovkou by se měl stát již zmiňovaný pilotní projekt Pospolu, který vzniká ve spolupráci s ministerstvem školství. Projekt má otestovat, jak by propojení teoretické a praktické výuky v praxi fungovalo.

„Jedná se o pilotní projekt, do kterého se má zapojit 25 škol a 25 firem. Rád bych, aby projekt fungoval celoplošně a aby se do něj v každém kraji zapojily dvě školy a dvě firmy. Chceme ukázat, že je tento systém aplikovatelný opravdu v celé české společnosti,“ přibližuje podobu projektu Juříček. Zapojit by se do něj měly školy z nejrůznějších oborů.  

Podpůrné kroky připravuje i ministerstvo průmyslu. Jeho návrh počítá s pobídkami ve formě daňového zvýhodnění firem, které by na svých technologiích učili studenty.

Zatím jde ale stále jen o drobné krůčky. Průmysl přitom volá po systémových změnách včetně legislativních úprav, které by se inspirovaly právě zkušenostmi z Německa.

Podle Svazu průmyslu i ČNOPK je takové směřování českého školství zásadní pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky.  

„Úroveň kvalifikace a produktivita českých pracovních sil je tradičně velmi vysoká. Proto je Česká republika pro německé investory už řadu let atraktivní. Tato úroveň je dnes ohrožena vzdělávací politikou posledních let,“ upozorňuje Fischer.

„České republice podle mého názoru zvoní hrana,“ tvrdí Juříček.  Nejde prý jen o tvrdá data, ale i o celkovou orientaci studentů. Ve vzdělávacím systému je podle něj patrná „dlouhodobá bezbřehost“, protože vzdělání je prý v ČR politickým tématem, namísto toho, aby to bylo téma ekonomické.

„Nyní se nacházíme v takové situaci, že nezbývá než sebrat odvahu a říkat to politikům natvrdo. Českou republiku nedostatek kvalifikovaných pracovníků ohrožuje, a pokud se situace velmi rychle neotočí, můžeme skončit tam, kde je Španělsko, Portugalsko nebo Řecko,“ dodává.