Veřejné instituce budou muset podle nových pravidel splácet faktury do měsíce

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Kittikun Atsawintarangkul.

Evropská unie v rámci boje proti opožděným platbám již v roce 2011 přijala směrnici, která stanovuje jednotné maximální lhůty pro platby a zavádí sankce za jejich překročení. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do 16. března 2013. Od zítřka by se tedy podnikatelům v EU mělo platit včas. Česká republika ale implementaci podobně jako další země EU nestihne.

Přísnější opatření se týkají hlavně zakázek od veřejných zadavatelů. Právě veřejné instituce totiž patří k častým opožděným plátcům (EurActiv 27.5.2011).

„Důsledkem toho je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb. Riziko se zvyšuje v dobách hospodářské krize, kdy je financování podnikatelských subjektů mnohem obtížnější,“ stojí v důvodové zprávě české vlády k novele občanského zákoníku, která zohledňuje směrnici EU.

Praxe špatné platební morálky přitom ohrožuje hlavně malé a střední podniky, které mohou být na včas obdržených platbách za dodané zboží či služby existenčně závislé.

„Pro malé a střední podniky je obzvláště obtížné dosáhnout toho, aby jim bylo vždy včas zaplaceno. Kvůli opožděným platbám ztrácí malé a střední podniky čas i peníze a spory mohou poškodit vztahy se zákazníky,“ uvedl komisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani.

Česká republika to nestihne

Pozdní platby přivedly některé menší evropské podniky až ke krachu. Takovým případům by mělo odzvonit se zítřejším vstupem v platnost směrnice EU. Jenže jak to vypadá, drtivá většina členských států ji nestihne implementovat. Podle informací Aleny Vlačihové, ředitelky CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU, nabyla směrnice účinnosti zatím jen ve dvou zemích – ve Finsku a Estonsku. A to přesto, že státy na to měly 760 dnů.

Česká vláda sice přijala novelu obchodního zákoníku, jež požadavky EU odráží, už v červenci 2012, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR ale stále nebyla schválena.

„Novela je již delší dobu v Poslanecké sněmovně a její projednávání se stále odkládají,“ vysvětluje Vlačihová. Znovu bude na programu sněmovny v úterý 19. března. Směrnice je současně plně transponována i v novele Občanského zákoníku, ta ale začne platit až od ledna příštího roku.

Petr Valenta z Hospodářské komory redakci objasnil, proč došlo ke zdržení při implementaci. Nový Občanský zákoník, který požadavky směrnice EU plně zohledňuje, měl totiž původně platit již od roku 2013. Novela obchodního zákoníku pak byla narychlo přijatým řešením.

30 dnů na splacení faktur

Podle nových pravidel budou mít instituce veřejné správy a veřejnoprávní korporace na splacení pohledávky 30 dnů. Tato lhůta bude uplatněna automaticky, pokud se smluvní strany ve výjimečných případech nedohodnou jinak. Maximální možná doba splatnosti je však pro veřejný sektor stanovena na 60 dní. Pokud dojde k jejímu překročení, je stanovena sazba úroku z prodlení na 8 % nad referenční sazbou České národní banky.

Evropská komise v souvislosti se zmíněnou směrnicí zdůrazňuje, že nová opatření nejsou povinná pro podniky. Ty díky nim totiž získávají práva, nikoli povinnosti. Naopak pro veřejné instituce, které by měly jít příkladem, je dodržování pravidel závazné.

Při vzájemném obchodování se mezi sebou podniky mohou dohodnout na lhůtě delší než 60 dnů, nesmí to ale být výrazně nespravedlivé vůči věřiteli.

Zlepšení platební morálky

Vláda v důvodové zprávě předpokládá spíše pozitivní dopad novely na podnikatelské prostředí. „Vyšší sankce spojené s opožděnými platbami povedou k motivaci dlužníků plnit své peněžité závazky ve sjednaných lhůtách splatnosti. Návrh též přináší větší možnosti obrany proti praktikám velkých dodavatelů zboží a služeb,“ uvádí zpráva.

Podle právníka společnosti Ambruz & Dark/Deloitte Legal Michala Buchty nová regulace přináší nové mechanismy směřující ke zlepšení platební morálky odběratelů zboží a služeb s cílem minimalizovat druhotnou platební neschopnost jejich dodavatelů. „Bude tak eliminován dlouhodobý nešvar, kdy dodavatelé veřejných zadavatelů dostávali zaplaceno až mnoho měsíců po řádném provedení díla či dodání zboží,“ sdělil redakci.

I to jsou důvody, proč za přijetí regulace dlouhodobě lobovala Hospodářská komora, jak EurActivu potvrdil Valenta.

Unie malých a středních podniků (UMSP) ale chápe novou regulaci ve dvou rovinách. „Z čistě obchodního hlediska se jedná o další byrokratický tlak z Bruselu na české podnikatele. Jednoduše řečeno, jednou směrnicí se platební morálka firem nezlepší,“ vysvětlil redakci Alexandr Harant, analytik UMSP. Přesto ale prý tuto snahu vítají, protože skutečně může pomoct malým českým podnikatelům, kteří dodávají zboží a služby veřejným zadavatelům, jež podle Haranta mnohdy využívají svého postavení a dobu splatnosti faktur významně překračují.

„K aplikaci směrnice je však nutné nastavit takové kontrolní mechanismy ve veřejné správě, aby za dohody s dodavatelem nedocházelo k úmyslnému překračování doby splatnosti faktur, jelikož směrnice stanovuje úrok z prodlení 8 % nad sazbou České národní banky,“ připomíná Harant.

Směrnice EU o opožděných platbách v obchodních transakcích je součástí iniciativy Evropské komise „Akt pro malé a střední podniky“ (Small Business Act – SBA). Ten má pomáhat právě menším podnikům (EurActiv 24.2.2011).