Podnikání v ČR německé investory láká, vadí jim ale korupce a netransparentní veřejné zakázky

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: mrpuen

Převážně německé podniky působící v České republice stále hodnotí zemi jako nejatraktivnější lokalitu pro podnikání v regionu střední a východní Evropy. Pozitivně hodnotí členství Česka v EU, výkonné a motivované zaměstnance a místní dodavatele. Naopak vrásky na čele jim přidělává boj s korupcí, často neefektivní státní správa či problémy s transparentností při zadávání veřejných zakázek. Uvádí to průzkum, který zpracovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK).

Podle nejnovějšího průzkumu ČNOPK, který pravidelně vychází již od roku 1999, většina oslovených převážně německých podniků působících v České republice, je se svým rozhodnutím podnikat v Česku spokojena. Českou republiku hodnotí dokonce jako nejatraktivnější lokalitu ve střední a východní Evropě a dávají ji přednost i před rychle rostoucími zeměmi jihovýchodní Asie, jako je například Čína. 

„Rychlý odliv německých podniků z České republiky do jihovýchodní Asie v dohledné době zřejmě nehrozí,“ tvrdí zástupci ČNOPK. 

Důvodem může být i to, že dvě třetiny oslovených pohlížejí na aktuální ekonomickou situaci v Česku jako na dobrou či uspokojivou. Pouze devět procent s tímto tvrzením nesouhlasí a stav českého hospodářství hodnotí negativně. Na druhou stranu oproti loňskému roku tento názor sdílí o 10 % více firem. 

Zlepšení hospodářské situace pak podle průzkumu očekává 14 % podniků, což ve srovnání s rokem 2012 znamená nárůst o pět procentních bodů, avšak oproti roku 2011 pokles o 32 %. 

Více jak polovina respondentů počítá se stabilními podmínkami a více než třetina očekává další úpadek.  

Nálada české společnosti

Pozitivnímu hodnocení se ze strany převážně německých podniků a dalších firem, jež jsou aktivní v česko-německé hospodářské spolupráci, dostalo především členství České republiky v EU. Se zavedením společné měny euro by souhlasilo 52 % (38 % je proti).

Podle Hannese Lachmanna, vedoucího oddělení firemní komunikace ČNOPK, se to dá vysvětlit tím, že mezi respondenty nebyli pouze Němci, ale i ředitelé a manažeři původem z Česka. „Odráží se v tom tedy i nálada české společnosti vůči EU,“ vysvětlil EurActivu a dodal, že v roce 2010 členství České republiky v eurozóně podporovalo více než 80 % dotázaných. 

Tento pokles společně s rostoucím podílem osob, který se k této otázce nechce aktuálně vyjadřovat, nebo neví, jaký postoj zaujmout, mohou podle jeho slov způsobovat obavy z hospodářského vývoje v eurozóně. 

Dobré hodnocení od oslovených investorů se dále dostalo výkonným, motivovaným a kvalifikovaným zaměstnancům či místním dodavatelům. Na druhou stranu, jak ČNOPK dlouhodobě poukazuje, česko-německé firmy si stěžují na nedostatek odborně vzdělané pracovní síly. 

„Dosud byli právě zaměstnanci jednou z hlavních předností České republiky pro německé investory. Budoucnost už ale tak růžově nevypadá: zatímco úroveň akademického vzdělávání byla v průzkumu hodnocena převážně pozitivně, pohybovalo se hodnocení odborného vzdělávání a dostupnosti odborných pracovníků pouze okolo průměru,“ uvedl Lachmann. 

Hrozba konkurenceschopnosti

Průzkum rovněž odhalil, co respondenty podnikající v České republice nejvíce znervózňuje. V první řadě se jedná o nedostatečný boj s korupcí a hospodářskou kriminalitou v zemi a špatné hodnocení se dostalo i netransparentnímu zadávání veřejných zakázek či fungování státní správy. 

„Hrozící nedostatek odborných pracovních sil, nejistota v právním systému a obecně nízká důvěra ve státní správu oslabují konkurenceschopnost českého hospodářství,“ řekl Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.