Nejasnosti kolem rozpočtu nás poškozují, stěžují si podnikatelé

zdroj: Rada EU.

Poslanci dnes projednávají podobu státního rozpočtu pro příští rok. Zástupcům podnikatelů se však nelíbí, jak byl rozpočet vyjednáván, ani v jakých oblastech chce vláda nakonec škrtat. „Podnikatelské prostředí nepředstavuje pro politickou reprezentaci klíčové téma,“ tvrdí.

Poslanecká sněmovna dnes projednává zákon o státním rozpočtu. Současný návrh je již třetím, který letos ministerstvo financí předložilo. Do dolní komory ho posílá vláda, která ho minulý týden jednomyslně odsouhlasila.

Původní rozpočet stáhl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) poté, co nebylo zcela jisté, zda poslanci schválí daňový balíček. Ten sice nakonec dolní komorou prošel, nicméně v té době už byl původní rozpočet nepoužitelný. Nové předpovědi vývoje české ekonomiky totiž ukázaly, že budou rozpočtové příjmy příští rok nižší, než se původně předpovídalo.

Proti způsobu projednávání i současné podobě státního rozpočtu se ve společném prohlášení důrazně postavil Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS). Podle nich je nová varianta „pro ekonomiku zcela nepřijatelná.“

„Velmi důrazně žádáme politické strany, aby změnily způsoby svého jednání, a to směrem k posílení transparentnosti a koncepčnosti. Výrazné zvýšení kvality podnikatelského prostředí musí být součástí hospodářských zájmů státu, kterými politici často a rádi argumentují,“ řekl novinářům tiskový mluvčí SPČR Milan Mostýn. U zaměstnavatelů a podnikatelů sílí přesvědčení, že kvalita podnikatelského prostředí nepředstavuje pro politickou reprezentaci klíčové téma, dodal.

To, že způsob projednávání rozpočtu může podnikatelům ztěžovat práci, si podle svých slov uvědomuje i poslanec Jan Čechlovský (ODS). „Souhlasím s tím, že nejednotný postoj koalice a její nedohoda v posledních třech měsících, a to především v otázkách výše daní, rozhodně nepřispěly ke stabilitě podnikatelského prostředí, a bylo by jistě záhodno se toho v příštích letech vystříhat,“ řekl EurActivu.

Úspory vs. podpora růstu

Kvůli špatnému ekonomickému výhledu budou oproti původní verzi příjmy i výdaje sníženy o čtyři miliardy korun. Méně peněz by tak mělo jít například na vědu a výzkum.

To se však nelíbí opoziční ČSSD. Podle jejího místopředsedy Jiřího Dienstbiera je návrh nového rozpočtu „vyděračský a v příštím roce a zřejmě i v dalších letech by zcela spolehlivě zničil českou ekonomiku“.

Jak řekl Dienstbier novinářům, vláda by se podle něj měla spíše zamyslet nad tím, jakým způsobem nastartovat domácí ekonomiku.

Oblasti škrtů se nelíbí ani zástupcům velkých firem. „Případné omezení výdajů na podporu aplikovaného výzkumu, podporu exportu, kofinancování strukturálních fondů a financování výstavby dopravní infrastruktury vnímáme jako velice nešťastné a brzdící růst. Stejně tak mají velký  negativní efekt nejasnosti ohledně daňové povinnosti a stále přibývající administrativní zátěž,“ řekl redakci ředitel vnějších vztahů Škoda Auto Michal Kadera.

Nadměrná byrokracie

Na tom, co je pro podnikatelské prostředí v současné době největší zátěží, se politici i firmy shodují. „Jako problém vidím pomalé a nekoncepční projednávání nových zákonů. Velkým problémem je jistě komplikovaná současná legislativa a  neprůhlednost legislativních změn v budoucnosti,“ řekl redakci poslanec Radim Vysloužil (LIDEM).

Podle Čechlovského se snaží stát byrokratickou zátěž postupně odbourávat. „Jsem přesvědčen, že vláda má od začátku zájem zlepšovat podmínky pro podnikání, a že se to alespoň částečně v posledních měsících daří,“ dodává.

Podle Kadery lze jako velké problémy v oblasti podpory podnikatelské prostředí České republiky také vnímat nestabilní vládu a s tím i problematické schvalování navrhované legislativy. Obtíže přinášejí i komplikace s čerpáním strukturálních fondů EU a nejasnosti ohledně jejich koordinace po roce 2014.

Firmy si také stěžují na to, že při transpozici směrnic EU do národních legislativ často dochází k takzvanému gold-platingu, tedy rozšíření obsahu této právní normy národními orgány o povinnosti, které přinášejí nové regulatorní zátěže (EurActiv 19.11.2012).

„Příliš horlivá implementace směrnic EU stanovuje pro české subjekty více povinností, než je v samotné směrnici,“ dodává Kadera.