Navzdory špionážní aféře začínají jednání o zóně volného obchodu EU-USA

Barack Obama a José Manuel Barroso; zdroj: Evropská komise

Ve Washingtonu se dnes (8. července) sejdou zástupci Evropské unie a Spojených států, aby začali vyjednávat o podobě transatlantické zóny volného obchodu. První kolo rozhovorů se tak uskuteční i přes nesouhlas francouzských socialistů a evropských zelených, kteří začátek vyjednávání podmiňují vysvětlením nedávné aféry, která ukázala, že USA odposlouchávají elektronickou i telefonickou komunikaci evropských institucí. Jaký vliv bude mít vznikající zóna na evropskou i českou ekonomiku?

Dnešním dnem (8. července) začíná první kolo vyjednávání o vytvoření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Takzvané transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP; Transatlantic Trade and Investment Partnership) by mělo podle odhadů Komise v Evropě vést ke vzniku 400.000 nových pracovních míst a ke zrychlení hospodářského růstu o půl procentního bodu.

Rozhovory by ve Washingtonu měly začít i přes značnou evropskou kritiku, která se ozvala poté, kdy se ukázalo, že Spojené státy sledují elektronickou a telefonickou komunikaci evropských institucí a také některých členských států včetně Německa (EurActiv 12.6.2013). Na toto zjištění ostře reagovali především evropští zelení a francouzští socialisté, podle nichž by měla být jednání zmražena, dokud Spojené státy celou situaci neobjasní.

S tím ale Washington nesouhlasí. „Vztah EU a USA je tak hluboký, že by bylo nešťastné, kdybychom dovolili, aby nás jeden problém, jakkoliv je závažný, paralyzoval v jednáních o dalších záležitostech, na kterých pracujeme,“ řekl bruselské redakci EurActivu americký velvyslanec při Evropské unii William E. Kennard.

Největší zóna volného obchodu na světě

Již dnes jsou Spojené státy a Evropská unie největšími obchodními partnery na světě, mezi nimiž je každý den obchodováno zboží a služby ve výši až dvou miliard eur. Dohoda, jejíž příprava je odhadována na nejméně 18 měsíců, by měla transatlantický obchod zjednodušit.

Kromě odstranění celních sazeb by se transatlantický obchod měl díky TTIP zbavit především ochranářských opatření a netarifních a regulatorních překážek. Konkrétně by mělo jít například o vzájemné uznávání certifikace a zjednodušení licenčních procedur.

Z jednání bude prozatím vyřazena oblast audiovizuálních služeb. Z obavy před přílivem americké produkce na evropský zábavní trh si to jako podmínku svého souhlasu se začátkem rozhovorů vyžádala Francie. Podle některých tvrzení by problémy při vyjednáváních mohla přinést i plánovaná revize tabákové směrnice (EurActiv 17.6.2013).

Desetitisíce pracovních míst pro ČR

Podle končícího Nečasova kabinetu bude mít transatlantická zóna volného obchodu výrazně pozitivní vliv na českou ekonomiku. Jak uvedl na nedávné konferenci pořádané Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) náměstek státního tajemníka Martin Tlapa, liberalizace vzájemných obchodních a ekonomických vztahů by měla Česku podle předběžných odhadů přinést až dvouprocentní ekonomický růst a vznik 22.000 nových pracovních míst. Za velmi perspektivní obory označuje především energetiku, dopravu a služby, IT, výzkum a vývoj.

Spojené státy jsou pro Českou republiku druhým nejvýznamnějším exportním trhem mimo Evropskou unii. Obchodní výměna s USA vloni dosáhla 131 miliard korun. Podle Tlapy jsou možnosti účasti evropských firem na výběrových řízeních omezovány řadou legislativních opatření, která v současnosti platí na federální a subfederální úrovni v USA. „Pokud se pomocí dohody podaří tyto překážky odstranit, bude otevření prostoru pro české firmy k účasti na amerických veřejných zakázkách nejspíše největším přínosem pro českou ekonomiku,“ dodal.

O transatlantických vztazích se více dočtete v Links Dossier  na toto téma.