Nakupování online bude v Evropě bezpečnější

Nová směrnice, kterou včera představila Komise, by měla harmonizovat předpisy pro přeshraniční nákupy a působit tak jako impuls jednak pro maloobchodníky k „dobývání“ zahraničních trhů a také pro spotřebitele k rozšíření nákupů v zahraničí. Kritici namítají, že nová směrnice nejde v ochraně zákazníků dost daleko.

Legislativní návrh, který včera schválila Komise, předpokládá, že všichni spotřebitelé v Evropě musí být při nákupech řádně informováni nejen o vlastnostech daného produktu, ale také o jeho původu a konečné ceně včetně všech poplatků. Směrnice také limituje dodací lhůtu na 30 dnů a zavádí právo všech Evropanů na vrácení zboží bez udání důvodu do 14 dnů od jeho doručení. Dále dojde k harmonizaci záručních podmínek: spotřebitelé budou mít právo na opravu nebo výměnu zboží, pokud se ukáže jako vadné, do dvou měsíců. Speciální pravidla budou platit pro nakupování přes mobilní telefony, které často disponují menším displejem znemožňujícím poskytnout úplné informace o produktu (např. vykreslení dostatečně velkého obrázku). Konec by měl být také s neférovými praktikami jako je automatické navyšování cen za služby či obnovování smlouvy bez vědomí zákazníka.

„V dnešní době, kdy jsou rozpočty mnoha rodin v Evropě napjaté je obzvlášť důležité, aby spotřebitelé měli možnost snadného porovnání cen a mohli si vybrat tu nejlepší dostupnou nabídku,“ prohlásila komisařka pro ochranu spotřebitele Meglena Kuneva a dodala: „Nová legislativa má posílit ochranu spotřebitele a důvěryhodnost přeshraničních nákupů.“ Komise tak reaguje např. na medializovaný případ, kdy firma Panasonic prodávala stejný typ fotoaparátu na různých jazykových mutacích svých webových stránek za úplně odlišné ceny. Brita přišlo zmíněné zboží na necelých 200 eur, Ira na 254 eur, Belgičana na 276 eur a Fina dokonce na více než 300 eur.

Podle nedávno zveřejněného průzkumu přibližně každý čtvrtý Evropan nakupuje zboží přes Internet, nicméně pouze 7% obyvatel starého kontinentu tak činí na zahraničních serverech. Podobná nedůvěra panuje i u obchodníků, z nichž tři čtvrtiny prodává své zboží nebo služby pouze na domácím trhu. V případě harmonizovaných pravidel by však polovina z nich o vstupu do zahraničí uvažovala.

Podle prvních ohlasů se zdá, že směrnice nemá mezi poslanci ani členskými státy Unii zdaleka vyhráno. Některé severské země nebo Velká Británie se obávají, že přijetí nových pravidel pro celou sedmadvacítky by oslabilo postavení jejich spotřebitelů, kteří mají v rámci domácí legislativy výraznější oporu. Nejvýznamnější evropská spotřebitelská organizace BEUC zase uvedla, že směrnice přinesla „maximální harmonizaci a minimální ochranu spotřebitelů“.