Najdou absolventi technických škol lepší uplatnění než ekonomové a právníci?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: pakorn

Jsou vysoké technické školy dostatečně atraktivní na to, aby nalákaly nejlepší studenty, nebo mají mezi středoškoláky špatný obrázek? Vydělají si víc absolventi technických škol nebo právníci a ekonomové? A kdo má po škole větší šanci nalézt práci? EurActiv přináší několik pohledů na téma vysokého technického školství.

Technické vysoké školy nejsou pro absolventy středních škol dostatečně atraktivní. Studenti totiž mají pocit, že lepší kariéra je čeká v ekonomických a právních oborech. V dnešním rozhovoru pro EurActiv to řekl rektor Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Václav Havlíček.

Relativní zájem o technické vysokoškolské obory podle něj zůstává poměrně konstantní. „Na technické obory se ale hlásí méně těch nejkvalitnějších studentů,“ podotknul. „Jsou totiž vychováváni v tom, že technika je například škodlivá z hlediska životního prostředí, a žijí v představě, že nejdůležitější je psát eseje a filozofovat,“ tvrdí.

„Zájem o studium na Vysoké škole ekonomické je dlouhodobě značný, například v roce 2011 bylo podáno více než 16.000 přihlášek a do prvních ročníků se zapsalo 4.500 studentů,“ odpovídá prorektorka VŠE pro zahraniční vztahy a PR Hana Machková na otázku, zda zájem studentů o ekonomické obory v posledních letech roste. V letošním roce podle ní škola očekává vzhledem k demografickému vývoji určitý pokles, počítá ale s přijetím asi 3.700 uchazečů.

„Myslím si, že není možné paušalizovat a konstatovat, že roste zájem o ekonomické obory obecně. Například o soukromé vysoké školy ekonomického zaměření je menší zájem a obvykle ani neorganizují přijímací zkoušky,“ dodává prorektorka.

Právník nebo konstruktér?

Podle rektora Havlíčka si řada studentů-středoškoláků vytváří představu o tom, že nejlepší kariéra s dobrým platem je čeká v bankách, právních oborech a podobně. Taková situace však podle něj panovala před deseti lety, dnes už se však mění.

„Na trhu je nedostatek technicky vzdělaných lidí. Dobrý konstruktér je dnes v dobré firmě finančně ohodnocen srovnatelně nebo dokonce lépe, pokud ho firma opravdu potřebuje,“ řekl rektor. Právě působení trhu podle něj může v budoucnu orientaci studentů změnit.

„Bude to ale nějakou dobu trvat, protože vysokoškolské studium trvá pět až sedm let, v případě některých studentů až deset. Teprve během pěti nebo deseti let si to lidé pravděpodobně uvědomí a poznají to také v praxi,“ dodal.

Souhlasí s tím i rektor Vysokého učení technického v Brně (VUT) Karel Rais. Trend se podle něj pomalu mění. O absolventy technických oborů je podle něj každopádně ze strany průmyslu i společnosti neustálý zájem i v době ekonomické krize.  

Prorektorka Machková z VŠE se domnívá, že zájem studentů o různé typy vysokoškolského studia je ovlivněn také středními školami. „Klesá podíl gymnázií s přírodovědným zaměřením. V České republice naopak máme řadu středních škol, které jsou humanitního směru či přímo učí ekonomii, právo a management. Logicky je pak pro jejich absolventy atraktivnější studium netechnických oborů,“ řekla EurActivu.

Podle rektora VUT Raise je pro podporu technického školství a zvýšení jeho atraktivity velmi důležitá společná aktivita ministerstva průmyslu a obchodu, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory ČR, které společně s rektory technických univerzit dlouhodobě požadují daňové zvýhodnění pro firmy, které chtějí studentům poskytovat podniková stipendia (EurActiv 25.4.2013).  

Jaký je trend?

Pokud jde o situaci na trhu práce, poptávka po absolventech ekonomických nebo právních oborů je podle Machkové v současné době téměř nasycena. Stále více tak prý bude záležet na tom, jakou vysokou školu zájemci o práci absolvovali a do jaké míry je vysoká škola schopna přizpůsobit se požadavkům praxe. V Česku přitom většina veřejných i soukromých škol v určité formě ekonomické nebo právní obory nabízí, uvedla.

„Dané téma a hlavně věcnější a konkrétnější diskuse by si zasloužily mnohem více věrohodných statistických informací a analýz, než které dnes máme,“ komentuje tuto problematiku ekonom Daniel Münich, který působí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI).

Porovnání průměrných údajů o mzdách mezi „měkce“ vzdělanými odborníky, jako jsou ekonomové a právníci, a „tvrdě“ vzdělanými techniky, kteří působí v podnikatelském sektoru, prý ukazuje spíše opačný trend, než jaký pozoruje rektor ČVUT.

Specialisté v oblasti vědy a techniky prý mají hrubý plat průměrně 35 894 korun měsíčně. Specialisté v obchodní sféře berou měsíčně 37 176 korun. Plat specialistů v oblasti podnikové ekonomie se pohybuje okol 40 221 korun. Podnikoví právníci pak prý berou 50 224 korun.

„Vychází to spíše opačně,“ konstatuje Münich. „Samozřejmě nejde o žádnou sofistikovanou rigorózní analýzu. Je možné, že by taková analýza ukázala nějaké další aspekty, ale o žádné nevím, takže pracuji s informacemi, které máme,“ dodává.

Nenáviděná matematika

Existuje však prý jistá empirická evidence toho, že nejkvalitnější absolventi středních škol míří spíše na ekonomické a právní fakulty, a ne na techniku nebo přírodovědu. „Prostě to pro ně dnes vypadá kariérně atraktivněji,“ řekl redakci. Mnoho mladých lidí prý také odrazuje způsob, jakým se matematika, fyzika a technické předměty učí na základních a středních školách. „Matematiku dokáže náš vzdělávací systém znechutit skvěle,“ shrnul Münich.

Právě na to, že je potřeba zlepšit výuku matematiky, v České republice upozorňuje řada expertů (EurActiv 25.10.2012). O této potřebě podle nich svědčí i výsledek studentů u letošních státních maturit – testy z matematiky nezvládla pětina maturantů. „Současné střední školy z velké části připravují studenty na studium technických věd nedostatečně. Samozřejmě ne všechny, protože existují i elitní střední školy. Celorepublikový průměr však výrazně klesl a ukazují to i mezinárodní testy,“ řekl v rozhovoru také rektor ČVUT Havlíček.

Pokud jde o nezaměstnanost absolventů vysokých škol podle oborů, podle Münicha na tom zatím nejsou čerství absolventi „měkkých“ oborů hůře než těch „tvrdých“. „O nezaměstnanosti ‚nečerstvých‘ absolventů déle po škole podle vystudovaného oboru se toho u nás v Česku moc neví,“ dodává.

„Často se zapomíná, že technicky vzdělaný specialista není tolik flexibilní, takže častěji není schopen najít uplatnění, protože v daném místě zrovna jeho schopnosti nikdo nepoptává,“ řekl také Münich.