Kontroverzní dohodu ACTA má posoudit Soudní dvůr EU

Zdroj: Evropská komise

Poté, co země jako jsou Německo, Česká republika, Slovensko nebo Polsko pozastavily ratifikaci mezinárodní dohody proti padělání ACTA, rozhodla se Evropská komise text, který budí vlny protestů napříč Evropou, poslat k posouzení Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten má rozhodnout, zda smlouva skutečně ohrožuje svobodu vyjadřování a právo na informace, jak tvrdí její kritici.

Evropská komise včera oznámila, že mezinárodní dohodu proti padělkům a pirátskému sdílení digitálního obsahu známou pod zkratkou ACTA, nechá posoudit Soudním dvorem Evropské unie. Soud má rozhodnout, zda smlouva nenarušuje základní práva, která zaručují evropské smlouvy.

„Dnes ráno jsme se s kolegy komisaři v obecné rovině shodli na mém návrhu, abychom ACTA odeslali k Evropskému soudnímu dvoru,“ uvedl ve středu komisař pro obchod Karl de Gucht.

„Máme v úmyslu nejvyšší evropský soud požádat, aby posoudil kompatibilitu ACTA se základními právy a svobodami EU, jakými jsou svoboda vyjadřování nebo právo na soudní ochranu,“ sdělil komisař novinářům.

Komisař vysvětlil, že obavy o narušení základních svobod chápe. Věří ale, že právě proto je potřeba, aby se k nim nejvyšší evropský soud vyjádřil. „Ta diskuse se musí opírat o fakta a ne o dezinformace a fámy, které v uplynulých týdnech ovládly sociální sítě a blogy,“ zdůraznil De Gucht.

Komise: Pochybnosti je třeba odstranit

Komise každopádně za smlouvou, na jejímž vyjednávání se jménem EU podílela, stojí. Komisař dodal, že Evropská komise je přesvědčená o tom, že ACTA „nemění nic na tom, jakým způsobem dnes využíváme internet a sociální sítě – pomáhá pouze uplatňovat, co je v zákonech už dnes“.

S úmyslem vytvořit mezinárodní dohodu, ve které by se signatářské státy domluvily, že budou dodržovat společné minimální standardy v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a zajistí jejich vymahatelnost, přišly Spojené státy, Evropská unie, Švýcarsko a Japonsko poprvé koncem roku 2007. Hlavním cílem dohody, proti níž se nyní mobilizuje internetová komunita po celé Evropě, bylo vytvořit nástroj proti mezinárodnímu obchodování s padělaným zbožím ze zemí jako je Čína, Indie a mnoho dalších.

K jednání o ACTA státy přikročily poté, co se podobnou dohodu nepodařilo prosadit na půdě Světové obchodní organizace (WTO) ani Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Tajná dohoda

Smlouva čelila kritice už v době svého vzniku, neboť jednání se odehrávala za uzavřenými dveřmi a přístup k jednacím dokumentům neměli ani poslanci Evropského parlamentu, kteří mají o dohodě ve finále spolurozhodovat. Protesty některých poslanců, ve kterých se výrazně angažovala i česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová (EurActiv 11.3.2010), vyvrcholily rezignací hlavního parlamentního zpravodaje k ACTA, socialisty Kadera Arifa. K rezignaci došlo krátce poté, co Evropská komise v lednu 2012 dohodu v Japonsku podepsala.

Evropská komise a státy se ale brání argumentací, že ACTA má formu mezinárodní obchodní dohody, což je typ dokumentu, který se podle mezinárodních zvyklostí takto vyjednává. Komise se na svých webových stránkách k ACTA navíc pokouší vyvrátit tvrzení, že by o obsahu jednání neinformovala. Mezi roky 2007-2013 prý s Evropským parlamentem konzultovala dohodu třináctkrát, zástupcům zájmových skupin byl umožněn přístup k vyjednávacím týmům a Komise sama uspořádala několik konferencí pro zástupce zájmových skupin a novináře.

Diskutovat o ACTA bude i Česko

V České republice došlo k pozastavení ratifikace dohody ACTA poté, co hackeři zaútočili na oficiální web nejsilnější vládní strany ODS. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dohodu za Českou republiku vyjednávalo, chce teď zasednout za stůl s odborníky a zástupci internetové komunity a problematické body s nimi diskutovat. „Nyní je obtížné říci, jak proces ratifikace v EU dopadne, ale věřím, že nyní je to hlavně otázka vysvětlování a expertního posouzení argumentů,“ řekl EurActivu náměstek ministra Martin Tlapa.

„Přispěje-li ACTA k diskuzi o tom, jak práva duševního vlastnictví v prostředí internetu chránit a jak ochraňovat svobodný přístup k informacím, budu to vnímat pozitivně,“ dodal Tlapa v rozhovoru, který dnes rovněž uveřejňujeme.