Komise zkoumala ekonomiky členských států, ČR by měla více podporovat investice

zdroj: Evropský parlament.

Evropská komise včera odstartovala již čtvrtý takzvaný evropský semestr, jehož cílem je koordinace ekonomik členských států Evropské unie. Ve své každoroční analýze růstu vytyčila pět priorit, mezi které patří například podpora konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti nebo fiskální konsolidace. Škrty v rozpočtu by však neměly probíhat na úkor podpory investic a spotřeby. To se podle Komise týká i České republiky.

Evropská komise přijala včera (13. listopadu) roční analýzu růstu pro rok 2014. Zahájila tak čtvrtý takzvaný evropský semestr, jehož cílem je koordinace hospodářských politik zemí osmadvacítky (o loňském evropském semestru se více dozvíte v Links Dossier).

Podle Komise by se měly země soustředit na pět hlavních priorit. Těmi je fiskální konsolidace zaměřující se na růst, podpora konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize, modernizace veřejné správy a obnova běžného úvěrování ekonomiky.

Klíčové body tak evropská exekutiva od minulého roku nezměnila. Podle slov jejích zástupců se však letos hodlá v rámci těchto priorit soustředit na jiné oblasti tak, aby lépe odrážela současné hospodářské prostředí.

„Pro hospodářství Evropské unie jde o zlomový bod. Naše tvrdá práce začíná přinášet ovoce a hospodářský růst se začíná pomalu vracet. V roční analýze růstu na rok 2014 se poukazuje na to, kde je třeba ještě většího nasazení a odhodlání, aby se nám podařilo realizovat reformy potřebné k zachování dlouhodobého oživení podporujícího tvorbu pracovních míst,“ komentoval započetí nového evropského semestru předseda Komise José Manuel Barroso.

Stimulovat, stimulovat

Například v oblasti evropských rozpočtů Komise zdůrazňuje, že se státům sice podařilo oproti roku 2009 snížit průměrný schodek přibližně o polovinu, nicméně zadlužení stále narůstá. Členské země by se proto měly více zaměřit na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy na všech úrovních.

Země, které nemají tak vysoké zadlužení, by pak měly především stimulovat soukromé investice a spotřebu. Škrty by se tak neměly týkat například vzdělávání, inovací či energetiky. Na „kvalitnější“ fiskální konsolidaci by se podle materiálu Komise měla zaměřit i Česká republika.

Pro Prahu může být dobrou zprávou, že nepatří mezi země, u kterých Komise prostřednictvím mechanismu varování, doporučuje provedení hloubkového přezkumu hospodářského vývoje. Ty mají zjistit, zda-li některá ze šestnácti vybraných zemí nemůže z různých důvodů ohrozit stabilitu eurozóny.

Přezkum bude vypracován například pro Německo. To bylo v posledních týdnech kritizováno i ze strany Spojených států za příliš vysoký přebytek platební bilance (EurActiv 12.11.2013).

„Vysoký přebytek nemusí nutně znamenat, že ekonomika není v rovnováze,“ upozornil Barroso. „Díky dalšímu zkoumání zjistíme, zda vysoký přebytek v Německu poškozuje evropskou ekonomiku jako celek,“ dodal.

Mezi státy, jejichž ekonomiky bude Komise zkoumat podrobněji, dále nalezneme například jak Slovinsko, Španělsko či Itálii, tak i Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Spojené království.

Závěry analýzy růstu budou schváleny na březnovém summitu. O měsíc později pak jednotlivé vlády odevzdají národní programy reforem, na základě kterých Komise představí doporučení pro jednotlivé členské státy. Ta pak budou schválena na červnové Evropské radě.