K základním registrům chtějí přístup i banky nebo operátoři

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles

I privátní subjekty potřebují přístup k obsahu základních registrů a jejich službám, pokud jim zákon ukládá povinnost či dává právo s nimi pracovat, upozorňuje sdružení ICT firem. Systém základních registrů již běží více než sto dní. Podle ministerstva vnitra nemá žádné závažné problémy, nachází se však na začátku cesty.

Již více než sto dní fungují v České republice tzv. základní registry, které se rozběhly na začátku letošního července. Cílem jejich zavedení je zejména úspora času i financí při komunikaci občanů i podniků se státní správou.

Systém základních registrů stojí na rozsáhlé databázi, která sjednocuje aktuální a ověřené údaje o občanech a státních i nestátních subjektech. Tyto tzv. referenční údaje jsou rozděleny do čtyř registrů – registru obyvatel, registru osob, registru územní identifikace a registru práv a povinností (EurActiv 29.4.2010).

Díky tomuto systému odpadá nutnost obcházet jednotlivé úřady a dokládat několikrát stejné údaje. Úřady by měly mít k dispozici již ověřená data, která mezi sebou mohou sdílet. Provedené analýzy ukázaly, že zavedením registrů dojde k úspoře až 60 % času stráveného na úřadech.

Právě registry mají být základem pro další rozvoj elektronizace ve státní správě, tedy tzv. e-Governmentu (EurActiv 5.10.2012). „Zavedením základních registrů začalo nové období fungování veřejné správy,“ prohlásil Robert Ledvinka, vrchní ředitel sekce pro e-Government na ministerstvu vnitra.

Podle vládních odhadů má provoz základních registrů mezi roky 2013 až 2015 přijít zhruba na 950 milionů korun. Přináší však zároveň úspory. „Podle jednoduchých propočtů, zohledňujících celkový počet obyvatel a cenu hodiny volného času ekonomicky aktivního jedince, dojde v České republice k úspoře téměř devíti miliard korun ročně,“ tvrdí Radek Šmerda, náměstek ministra vnitra pro informační technologie a e-Government.

Samotný projekt vyžadoval investice v hodnotě více než tří miliard korun. Financován byl z prostředků Evropské unie v rámci Integrovaného operačního programu.

Jsme na začátku

Po spuštění se základním registrům nevyhnuly technické problémy kvůli částečné chybovosti systému, celkově ale prý fungují dobře.

„Takto složitý systém vždy budou provázet určité problémy. Projekt jsme ‚zdědili‘ s osmiměsíčním zpožděním a nakonec jsme zpoždění zkrátili na dva měsíce,“ připomněl časový tlak před zahájením provozu registrů Ledvinka.  Ten se podle jeho slov projevil například v nedostatku času na testování dat.

Žádný závažný incident však prý během první sto dní ostrého provozu nenastal. K systému je nyní 740 orgánů veřejné moci a přes 500 jich získává referenční údaje.   

Podle ministerstva však registry ještě čeká náročný kus cesty. V další etapě prý bude potřeba vyřešit především systémové a legislativní nedostatky. Jedním z úkolů je například odstranění disproporcí mezi daty krajů a obcí a daty v registrech. Ministerstvo chystá také informační kampaň, která by měla registry lépe představit občanům.

Více propojení

„První fáze základních registrů byla primárně zaměřena na optimalizaci procesů ve státní správě a samosprávě. Velmi oceňujeme, že se tento státní projekt povedl a bez jakýchkoliv problémů byl spuštěn,“ řekla EurActivu k fungování registrů tisková mluvčí Poštovní spořitelny Zuzana Kalátová. Připomněla však, že soukromé subjekty zatím nemohou registry využívat.

„Přístup k obsahu základních registrů a jejich službám by měl být umožněn i komerčním subjektům, např. bankám, pojišťovnám, telekomunikačním operátorům a podobně, čímž by se mimo jiné zjednodušila komunikace občanů s nimi,“ sdělil redakci David Čapek, tiskový mluvčí ICT Unie, která sdružuje firmy z oboru informačních technologií a elektronických komunikací.

V rámci tohoto sdružení byl proto připraven dokument, který se zaměřuje právě připojení dalších institucí do systému registrů.

„Toto dosud není vyřešeno, ačkoli některé subjekty mají ze zákona povinnost pracovat s údaji, které se v základních registrech nacházejí, nebo mají podle platné legislativy právo tyto údaje využívat,“ upozornil Čapek.