Evropský parlament přijal směrnici, která má usnadnit život podnikatelům

Evropský parlament schválil postihy za zpožděné platby. Úhradu plateb požaduje do 30 dnů. V opačném případě navrhuje 8% úrok z nezaplacené částky. Opatření se má vztahovat na soukromé společnosti i veřejné instituce. Malé a střední firmy požadují přísnější podmínky.

Evropský parlament na včerejším (20. října) zasedání schválil návrh Komise zpřísňující platební podmínky v EU. Nově upravená verze směrnice požaduje od firem i veřejných institucí hrazení plateb do 30 dnů, pokud se obě strany ve smlouvě nedohodnou jinak.

Veřejné organizace mohou tuto lhůtu navýšit maximálně na 60 dnů. V případě prodlení mohou věřitelé požadovat minimálně 8% úrok z dlužné částky a také kompenzace v minimální výši 40 eur jako odškodnění.

Nová směrnice má být členskými státy uvedena do praxe v průběhu dvou let. Očekává se, že nastaví základní standardy a zvýši důvěru mezi obchodními subjekty na evropském trhu. Vymáhání pohledávek přijde evropské firmy podle odhadů až na 25 miliard eur ročně.

„Je to jedno z nejdůležitějších témat. Bude mít jeden z největších dopadů, které si dovedete představit,“ prohlásila německá socialistická europoslankyně Barbara Weiler.

Malé a střední firmy: nová směrnice je příliš měkká

Podle některých zástupců malých a středních podniků (SMEs) je ale nová podoba směrnice málo efektivní. Nelíbí se jim například to, že neuvádí platební podmínky pro spotřebitele a že její zavedení potrvá další dva roky.

„Nechápu to. Mělo to být krizové opatření,“ řekl generální tajemník Evropské aliance malého podnikání Patrick Gibbels. „Dva roky je příliš dlouho.“

Podle výzkumu švédské společnosti Intrum Justitia označuje více jak polovina malých a středních firem zpožděné platby za zásadní problém. To je i případ Briana Forda a jeho stavební firmy, který vymáhá platby za práci ve výši 160 tisíc eur.

„Hrozně by to pomohlo, kdy lidé platili včas,“ myslí si o nové směrnici Brian Ford, který kvůli prodlení plateb musel propustit už třináct ze šestnácti svých zaměstnanců.

Nové opatření by se ale mělo dotknout zejména veřejných institucí, které patří k nejpomalejším plátcům vůbec. Podle společnosti Intrum Justitia jim platby trvají obvykle 65 dní, soukromé subjekty jsou v platbách o deset dní rychlejší.

Problémy s včasnou platbou se nevyhýbají ani Evropské komisi. Na stránkách EurActivu jste se mohli například dočíst o problémech českého dodavatele pro zastoupení Evropské komise v Chorvatsku (EurActiv 27.10.2010).