Europoslanci budou nejspíš žádat ještě silnější ochranu osobních dat

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles

Odpovědný výbor Evropského parlamentu bude zítra (10. ledna) hlasovat o svém postoji k evropské reformě ochrany osobních údajů. Navrhované nařízení se ve členských zemích setkává s řadou námitek, Komise by ale ráda dosáhla politické shody ještě před začátkem léta.

Poslanci evropského parlamentu se staví za návrh Evropské komise na reformu ochrany osobních údajů, který exekutiva představila minulý rok (EurActiv 18.10.2012). Vyplývá to alespoň z návrhu dvou zpráv, které zveřejnil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), jenž za legislativu v Parlamentu odpovídá.

První zpráva se týká nařízení o ochraně údajů („nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů“), tedy stěžejního dokumentu reformy.  Zpravodajem k této legslativě je německý europoslanec Jan Philipp Albrecht (Greens/EFA). Druhá vyjadřuje názor na návrh směrnice, která upravuje zpracování osobních dat v souvislosti s prevencí a stíháním trestných činů. Odpovídá za ni řecký europoslanec Dimitrios Droutsas (S&D).

Výbor podpořil vytvoření „uceleného a silného rámce“ pro ochranu dat. Důležité je podle něj například posílení práva na soukromí na internetu a především sjednocení předpisů ve všech členských státech Unie. Roztříštěnost pravidel prý totiž vede ke zbytečným nákladům a nepřehlednosti.  

Nová legislativa má nahradit současnou směrnici z roku 1995, která je již podle Evropské komise v době rychlého digitálního vývoje zastaralá.  

Ještě přísnější ochrana

Již minulý rok se návrh nového nařízení setkal s množstvím námitek a připomínek z nejrůznějších stran (EurActiv 8.11.2012). S kritikou vystoupila také řada českých firem (s některými argumenty odpůrců se můžete seznámit například v rozhovoru s výkonným ředitelem společnosti Seznam.cz Michalem Feixem).

Europoslanci z odpovědného výboru však s plány Komise souhlasí. Podporují například vytvoření silného a nezávislého úřadu, který by mohl přijímat právně závazná rozhodnutí, a stál by tak nad národními institucemi pro ochranu osobních údajů.  

Europoslancům také záleží na posílení práv uživatelů. Podporují proto třeba silnější koncept „explicitního souhlasu“ se zpracováním údajů. Společnosti by prý měly s uživateli komunikovat především „jasně a srozumitelně“.   

S výraznou kritikou se v návrhu setkává právo být zapomenut. Na jeho základě může uživatel požadovat po určité společnosti smazání veškerých svých osobních údajů, které jí dal k dispozici. Proti tomu protestují například provozovatelé sociální sítě Facebook.

Europoslanci však přišli s návrhem na další posílení tohoto práva. Společnosti, které nelegálně předají údaje třetí straně, budou například muset dohlédnout na to, aby byla tato data skutečně vymazána. Namísto „práva být zapomenut“ by mělo být v legislativě zaneseno „právo na vymazání a právo být zapomenut“.

Přitvrdit chtějí zákonodárci také v přístupu k firmám z mimoevropských zemí, které by se měly evropskými pravidly řídit, pokud chtějí svůj byznys provozovat v některém ze členských států. Právě to je jeden z bodů, na který kritika legislativy poukazuje velmi často. Zahraniční společnosti prý totiž Unie nemůže nutit k tomu, aby dodržovaly její pravidla – nemá k tomu dostatečné nástroje.

Evropská komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová podporu ze strany europoslanců přivítala. Dodala, že Komise chce s parlamentními zpravodaji nadále úzce spolupracovat, stejně jako s představiteli irského předsednictví v Radě EU. Během tohoto pololetí by totiž chtěla nad dokumentem dosáhnout politické shody.