EU zahájí obchodní jednání s Japonskem

Zdroj: The Council of the European Union.

EU a Japonsko předjednají obsah rozhovorů o liberalizaci vzájemného obchodu, které mohou vyústit v uzavření dohody o volném obchodu. Zástupci obou bloků se na tom shodli o víkendu. Jednání nebudou jednoduchá, neboť postoje obou partnerů se v řadě citlivých oblastí liší, například v automobilovém průmyslu. Také harmonogram jednání zůstává zatím neznámý.

Vyjednavači EU a Japonska začnou již brzy zjišťovat, jakých oblastí by se mohla týkat společná dohoda o volném obchodu. Na víkendovém bilaterálním summitu v Bruselu se na tom shodli zástupci obou partnerů.

Obě strany se shodly na tom, že s „obsahovým“ cvičením (tj. prozkoumáním terénu a stanovením, o jakých oblastech se bude vyjednávat) začnou „co nejdříve“.

Podle odborníků představuje obsahové cvičení první podmínku, kterou je třeba splnit před tím, než samotná jednání o volném obchodu začnou. Na druhou stranu, když EU nedávno jednala o liberalizaci obchodu s Jižní Koreou, o žádné podobné podmínce se nemluvilo.

Formální jednání mají začít až po skončení úvodní obsahové fáze. Ta by měla podle stávajících očekávání trvat šest až devět měsíců. Evropská komise by do té doby ráda od členských zemí EU získala mandát k zahájení rozhovorů.

Kdy přesně by jednání měla začít ale závěry ze summitu neuvádí.

Obchodní výměna nižší než před krizí

Obchodní výměnu mezi EU a Japonskem charakterizuje strukturální deficit na straně EU, která ze země více dováží, než do ní vyváží. Během hospodářské krize dovoz z Japonska výrazně poklesl. Zatímco v roce 2008 EU činila hodnota dovozů 76 miliard eur, v roce 2009 klesla na 57 miliard eur. Přestože v roce 2010 došlo k obratu a objem dovozů stoupl na 65 miliard eur, pořád je to výrazně méně než v roce 2000.

Objem vývozů, které směřují na japonský trh, byl po celé minulé desetiletí poměrně stabilní (dosahoval přibližně 45 miliard eur) a obchodní deficit EU vůči Japonsku se tak během hospodářské krize snížil.

V důsledku poklesu objemu vzájemné obchodní výměny začali oba partneři uvažovat o uzavření dohody o liberalizaci obchodu. EU tím navíc pokračuje v naplňování své strategie, která poté, co zkrachovala jednání o světovém obchodě z Dauhá, počítá s uzavíráním bilaterálních obchodních dohod. První takovou smlouvu vloni EU podepsala s Jižní Koreou (EurActiv 17.9.2010).

Dlouhá historie obchodních sporů

Japonsko na víkendovém summitu dalo najevo ochotu otevřít jednání i v tradičně sporných oblastech, jakými jsou necelní bariéry, přímé zahraniční investice a účast na veřejných zakázkách.

Cla, která japonská vláda uvaluje na evropské dovozy, jsou relativně nízká, ale trh přesto v řadě oblastí zůstává evropským producentům uzavřen, zejména kvůli právním překážkám. „Chcete do Japonska vyvážet auta a najednou zjistíte, že orgán, který dohlíží na bezpečnost silničního provozu, vám jeho dovoz zakáže, protože nerespektujete složité bezpečnostní standardy jako jsou například tvary bočních oken,“ vysvětluje nejmenovaný evropský vyjednavač.

Omezení se týkají i přílivu přímých zahraničních investic. „Japonsko je členem OECD, ale přílivu zahraničních investic je otevřeno velmi málo – méně než ze 3 % HDP, zatímco my jsme se svými 30 % HDP nejotevřenější,“ říká diplomat.

Eurostat uvádí, že příliv přímých zahraničních investic EU v Japonsku dosahoval v roce 2007 5,5 miliard eur. V roce 2010 se evropští investoři z tamního trhu dokonce stahovali – odliv kapitálu dosáhl 4 miliard eur.

Japonsko se ale za uzavřenou zemi nepovažuje. Mluvčí japonského ministra zahraničí Satoru Satoh EurActivu sdělil, že „evropský trh je chráněn daleko více, než japonský“.

„V oblasti obchodu mají za sebou Japonsko a Evropa dlouhou historii vzájemných tření,“ uvedl výše postavený zástupce Evropské komise a naznačil, že už samotné spuštění potenciálně zdlouhavého procesu s otevřeným koncem  je třeba považovat za úspěch.

Japonsko pod tlakem

Ovšem ten, kdo by v důsledku zemětřesení a následné vlny tsunami v Japonsku očekával nějaký výraznější posun ve vzájemných jednáních, bude asi zklamán.

Poté, co Evropská unie vloni uzavřela bilaterální dohodu o liberalizaci obchodu s Jižní Koreou, se nyní Japonsko ocitlo pod tlakem svého východoasijského konkurenta.

Japonský premiér Naoto Kan je navíc doma kritizován za způsob, jakým se vláda vypořádává s důsledky ničivého březnového zemětřesení a vlny tsunami. Kan čelí klesající popularitě, hrozí mu vyslovení nedůvěry v parlamentu a dohoda, která by japonským firmám zaručovala lepší přístup na obrovský trh EU, by mu politicky mohla pomoci.

Evropské zájmy

Otevření japonského trhu by znamenalo velkou šanci i pro evropské firmy, které si dlouhodobě stěžují na obchodní překážky. Snazší přístup na trh by jejich vyhlídky mohl výrazně zlepšit.

Jak se ale ukázalo již v případě dohody s Jižní Koreou, v řadě členských zemí EU jsou na vzestupu ochranářské nálady. Získat mandát pro další jednání tak možná pro Evropskou komisi nebude tak jednoduché. Své obavy vyjádřil i Evropský parlament.

Sdružení evropského automobilového průmyslu ACEA, které patřilo k hlavním odpůrcům dohody s Jižní Koreou, ocenilo, že EU nejde do vyjednávání po hlavě a že chce nejprve zjistit, o čem je vlastně vůbec možné vyjednávat.