ČR v e-Governmentu zaostává, chybí zejména jednotný přístup

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise chce přispět k rozvoji informačních a komunikačních technologií v rámci státní správy. Připravila proto vlastní iniciativu nazvanou „e-Komise 2012–2015“. Dlouhodobě však vyžaduje také po členských státech, aby i ony věnovaly oblasti e-Governmentu zvýšenou pozornost. Podle českých ICT firem si Česká republika v evropském ani světovém srovnání nevede příliš dobře.

Evropská komise se během příštích tří let zaměří na rozvoj digitálních služeb v rámci evropské veřejné správy. Poskytování těchto služeb by mělo usnadnit komunikaci mezi evropskými úřady, občany a podniky. Pomoci by k tomu měla nová strategie e-Komise 2012–2015, která vznikla letos v srpnu.

Komise ji představila včera (4. října) na konferenci věnující se informačním a komunikačním technologiím, která se zaměřila právě na otázku evropské digitální správy. Iniciativu Komise označila za vlastní příspěvek k plnění Digitální agendy pro Evropu, která je jednou z vlajkových iniciativ Strategie Evropa 2020 a představuje cestovní mapu pro vytvoření digitální ekonomiky do roku 2020.

Sociální média, mobilní komunikace a další nové technologie nabízejí podle exekutivy správním orgánům v Evropské unii zcela nové možnosti. Zároveň se podle jejího vyjádření zvyšují očekávání ze strany občanů evropských zemí a s tím i požadavky, které jsou na úřady kladeny. Situace se tak prý výrazně vyvinula od doby, kdy platila starší podobná iniciativa e-Komise 2006–2010.

Prostřednictvím nové strategie by Komise chtěla odstraňovat bariéry mezi vnitrostátními orgány veřejné správy v Evropě, zvýšit transparentnost, zlepšit přístup k informacím a snížit byrokratickou zátěž pro občany i podniky.

Napříč Evropou

 „V souladu s Digitální agendou je smyslem strategie e-Komise zajistit jednodušší život uživatelům, efektivní a účelné využívání zdrojů a bezpečnost a ochranu soukromí občanů a podniků,“ prohlásil při představování iniciativy místopředseda Komise Maroš Šefčovič, odpovědný za meziinstitucionální vztahy a administrativu.

Elektronizaci státní správy, tzv. e-Government, považuje Evropská komise za zásadní pro hladké a efektivní fungování komunikace v rámci veřejných služeb. Informační a komunikační technologie by tak neměly být využívány pouze uvnitř jednotlivých orgánů státní správy, ale mělo by dojít k přetvoření celého systému, jakým veřejná správa funguje. Vedle větší přívětivosti k uživatelům by to mělo vést i k významným finančním úsporám.  

Aby mohli výhod e-Governmentu lidé využívat nejen ve své vlastní zemi, ale napříč celým vnitřním trhem EU, musí být úřady jednotlivých států schopné sdílet vzájemně potřebné informace a dobře spolupracovat. Právě proto se Komise elektronizaci státní správy napříč Evropou věnuje i ve své Digitální agendě a vytvořila akční plán na léta 2011 až 2015, který se zaměřuje na maximální vzájemnou provázanost mezi národními a evropskými politikami v této oblasti.  

Jak je na tom Česko?

V České republice je rozvoj e-Governmentu v kompetenci ministerstva vnitra. Pokud jde o srovnání s průměrem EU, stojí si Česko dobře například v oblasti základních veřejných služeb pro podniky, kde spolu s dalšími státy dosahuje 100% online dostupnosti.

Jak ale upozorňuje ICT Unie, sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, v jiných otázkách Česko naopak zaostává, zejména pokud jde o komunikaci mezi úřady a občany. Nelichotivého hodnocení se českému e-Governmentu dostalo i ze strany OSN – ze 193 zemí se ČR v rámci srovnávání umístila v minulém roce na 46. místě a pohoršila si tak oproti roku 2010 o 13 příček.

Podle firem je na vině zejména nedostatečná politická vůle a nekoordinovaný postup českých institucí. Jak zdůraznil prezident ICT Unie Svatoslav Novák, projekty e-Governmentu v ČR jsou sice záslužné, ale jejichž realizace a financování se potýká mimo jiné s nedostatečným zájmem vlády.

Na problematickou spolupráci jednotlivých úřadů upozornil například náměstek ministra vnitra pro informační technologie Radek Šmerda v létě, kdy došlo ke spuštění tzv. základních registrů, jež mají ulehčovat právě styk občanů a podniků s veřejnou správou (více viz EurActiv 29.4.2010).

„Potýkáme se mimo jiné s potížemi, které způsobují jiné ústřední orgány státní správy, které včas a úplně nepřihlašují své agendy,“ uvedl ve svém příspěvku v magazínu Egovernment.

Nedostatečná koordinace však prý nepanuje v české státní správě jen v tomto konkrétním případě, ale v celkovém přístupu k informačním a komunikačním technologiím.

„Jako problém spatřujeme neexistenci centrálního orgánu, který by představil jasnou vizi, rozhodl o postupu a zajistil, aby spolu jednotlivé systémy v rámci veřejné správy komunikovaly,“ řekl EurActivu Michal Zálešák, výkonný ředitel Czech ICT Alliance, která je oficiální exportní aliancí vládní agentury CzechTrade.

Podle jeho slov není důležité jen stanovení strategie v oblasti e-Governmentu, ale také dostatečně stabilní financování a přijetí zodpovědnosti. Poměrně překvapivě prý může být v této otázce příkladem Kazachstán, který v e-Governmentu zaznamenává úspěch. Mimo jiné prý právě díky tomu, že se mu podařilo vytvořit jednotnou strategii a centrální rozpočet.