Peter Stračár: Investice zvenčí vyžadují přehledné prostředí

Peter Stračár; zdroj: Aspen Institute Prague; autor: Ondřej Besperát

„Stabilní a předvídatelné prostředí přitahuje zahraniční investice a také umožňuje nasměrovat více prostředků do výzkumu a vývoje, což jsou dlouhodobé záležitosti,“ říká v rozhovoru Peter Stračár, šéf společnosti GE pro střední a východní Evropu. EurActiv si s ním povídal o konkurenceschopnosti tohoto regionu. Jakým směrem by se měla střední Evropa vydat?

Peter Stračár od začátku letošního roku působí jako CEO pro společnost GE ve střední a východní Evropě. Předtím byl generálním ředitelem Hilti Corporation pro oblast Asie/Pacifik se sídlem v Hong Kongu. Svou kariéru zahájil po absolvování Technické univerzity v Košicích ve společnosti IBM východní Evropa. EurActiv s ním hovořil během výroční konference Aspen Institute Prague, kde Peter Stračár vystoupil jako jeden z řečníků.

  • Evropa někdy sama sebe upozorňuje na to, že v globálním světě jí hrozí ztráta konkurenceschopnosti. Zdůrazňuje se, že v některých oblastech musejí Evropané zkrátka „přidat“. Je to podle Vás pravda? Začíná EU v globálním měřítku ztrácet dech? A mají se něčeho takového s růstem jiných světových ekonomik obávat i Spojené státy?

Rozhodně si nemyslím, že Evropa nebo USA jsou ztraceny. Evropská unie patří mezi největší ekonomiky světa.  A společně se Spojenými státy tvoří téměř polovinu světového HDP. Také technologická revoluce posledních patnácti let je produktem USA a Evropy. Takže inovační potenciál je stále velmi silný. Globalizace přirozeně přináší výrazný rozvoj také v jiných částech světa a je pravda, že rychle vzniká nová globální konkurence. To je však svým způsobem vždycky dobré, protože konkurence vyvíjí tlak na další investice a na to, aby si všichni aktéři ujasnili, jakým směrem se chtějí vydat. Proto samozřejmě i všechny vyspělé země musí mít jasnou strategii, jak chtějí pozitivní trend dlouhodobě udržet. 

  • Pokud to správně chápu, vyspělé státy by podle Vás měly klást důraz právě na výzkum, vývoj a inovace. Když se podíváme konkrétně na střední Evropu, jakým směrem by se podle Vás měly vydat země tohoto regionu?

Pokud se podíváme na vývoj během posledních dvaceti let, náš region dosáhl velice silného pokroku v sociální i ekonomické oblasti. Nyní vyvstává otázka, jak dál a kterým směrem jít. Cesta jednoznačně spočívá v ještě silnějším zapojení střední Evropy do světové ekonomiky a transatlantické spolupráce. To může ještě více otevřít nejenom konkurenci, ale také nové příležitosti a zjednodušit přístup na další trhy. A máme dost příkladů firem, které jsou ve svém oboru globálně úspěšné.

Pro místní firmy i pro globální hráče je pak důležité také prostředí, ve kterém mohou fungovat. Ve střední Evropě včetně České republiky je z tohoto pohledu nutné zlepšit hlavně transparentnost prostředí. To je velice důležitý faktor. Stabilní a předvídatelné prostředí jednak přitahuje zahraniční investice a také umožňuje nasměrovat více prostředků do výzkumu a vývoje, což jsou dlouhodobé záležitosti.

  • A jak je to s úrovní regulace? Často lze slyšet stesky, že Evropská unie je přeregulovaná a že to rozvoji škodí. Regulujeme na evropské nebo i národní úrovni příliš?

Regulace sama o sobě není problém. Právní rámec určuje, jak celé prostředí funguje a je důležitý. Jde však o to, aby byly právní a regulatorní standardy vstřícné k byznysu a k investicím. Další věc je stabilita. Pokud se regulace mění v průběhu hry, může to vyvolávat negativní reakce. Důležitým bodem je třeba často diskutovaná otázka daní. Pokud se jejich nastavení neustále mění, komplikuje to dlouhodobá rozhodnutí investičního charakteru.

  • Pokud bychom se vrátili ke střední Evropě, je to pro vás jako pro firmu region, ve kterém se vyplatí investovat?

GE začala ve střední Evropě investovat začátkem 90. let a to, co se tu podařilo vybudovat, považujeme za úspěch. Jak už jsem říkal, situace se mění a ve světě jde stále více o konkurenceschopnost. Region střední Evropy má z našeho pohledu velký potenciál, a proto je podle nás důležité v některých oblastech vývoj urychlit.

  • To znamená třeba zaměřit se na vývoj nových technologií, nebo je to myšleno spíš obecně?

Mám tím na mysli jak urychlení vývoje nových technologií, tak další krok a větší přiblížení a integraci regionu do světové ekonomiky.

  • Co se týče nových technologií, vaše firma se soustředí na koncept industriálního internetu, což není úplně jednoduchá záležitost. Jak se dá ten pojem v několika větách vysvětlit?

Svět prošel nejprve průmyslovou revolucí, pak následovala nedávná internetová. Podle naší vize je teď svět na prahu další revoluce. Té říkáme právě „průmyslový internet“. V podstatě se jedná o mnohem inteligentnější propojení technologií. Cílem je zvýšit efektivitu v průmyslu, energetice i dopravě. Díky dnešním technologiím jsme schopni snímat spoustu dat v reálném čase. Například u větrné turbíny může neplánovaná údržba způsobit výpadek výroby a v delším časovém období pak mohou vznikat obrovské náklady. Na základě prediktivních dat a datových analýz se ale dá předpovídat pravděpodobnost, kdy k určité poruše může dojít, což umožňuje plánovat možný servis mnohem flexibilněji. To samé platí pro plynové turbíny nebo pro letecké motory, kde už dnes snímáme online data a dokážeme ta zařízení monitorovat. Když se to vše propojí do jednoho systému, může vzniknout mnohem efektivnější systém jako celek. Je to něco, co bude trvat možná pět nebo deset let. Ale z pohledu GE v tom spočívá budoucnost.  

  • Dokážu si ale představit některé překážky, které rozvoji takového konceptu mohou bránit. Jednou z nich je otázka kybernetické bezpečnosti. Mluvíme tady o zpracovávání obrovského množství dat a kybernetické útoky jsou v dnešní době dost reálnou hrozbou. Jak se s tím vyrovnáváte? 

To je samozřejmě velmi aktuální téma, které je také součástí našich úvah. Jako příklad bych uvedl energetiku a využívání chytrých měřičů. Dnes je to technologie, která postupně najíždí a umožňuje propojení výroby elektrického proudu, jeho distribuce a také spotřeby. A to vše online a v reálném čase. Díky tomu je možné zmapovat, podle jakých vzorců se elektřina spotřebovává a celý systém mnohem flexibilněji řídit. Je to myslím hudba budoucnosti. Ale samozřejmě tady vyvstává problematika dat a jejich bezpečnosti. Jenže tomu se nedá vyhnout. Je to prostě pokrok a doba, ve které žijeme. A právní rámec a bezpečnost s tím zkrátka musejí jít ruku v ruce.

  • Aby byl někdo schopen pracovat s technologiemi, o kterých mluvíte, a rozvíjet je, je asi potřeba i kvalifikovanější pracovní síla. To je otázka, která se v současné době v Evropě i v České republice hodně řeší. Mají se do jejího řešení zapojovat i firmy?

Samozřejmě, to je téma, které je důležité všude na světě, protože největší růst a pokrok přichází díky inovacím. Schopnost inovovat jde ruku v ruce s kvalitou vzdělání a schopnostmi a kreativitou lidí. To je téma, které se týká škol, institucí, vlád a také firem. GE v tomto ohledu působí aktivně. Máme vzdělávací programy pro vlastní zaměstnance, ale výzkum a vývoj podporujeme i globálně. Ve střední a východní Evropě máme program GE Foundation Scholar Leaders, díky němuž jsme od roku 2002 investovali v celém regionu více než 40 milionů korun a jehož prostřednictvím vybíráme talentované studenty a dáváme jim možnost přiblížit se tomu, jak reálně funguje svět byznysu. Mimochodem, bylo jich zatím už 462 a je naprosto fantastické vidět studenty, kteří programem před dvěma nebo třemi lety programem prošli, a dnes mají vlastní firmy. To je absolutní klíč k úspěchu v tomto regionu – podnikavost, kreativita, optimistický pohled. Nečekat na to, že za nás něco vyřeší stát nebo instituce, ale skutečně vzít zodpovědnost do vlastních rukou.

  • Sám jste říkal, že podpora vzdělání, výzkumu a vývoje je také úkolem státních institucí…

Je hrozně důležité, aby instituce právě tady ve střední Evropě silně pracovaly na tom, aby přilákaly nejenom výrobu, ale také více výzkumu a vývoje. Ve sféře výroby je střední Evropa stále konkurenceschopná. Existuje sice spousta výzev, ale celkově tady funguje poměrně bezpečné prostředí, které je z globálního pohledu celkem předvídatelné – i díky tomu, že jsme součástí Evropské unie. Jsme blízko silným částem západní Evropy a máme vzdělanou pracovní sílu a relativně rozumné náklady. Ten další krok je ale právě přilákat více výzkumu a vývoje. K tomu je potřeba aktivnější politika a propojení výzkumu s výrobou. Ve střední Evropě žiju a jsem rád, že naše firma tu hodně investuje právě do výzkumu a vývoje, ať už v Česku, Polsku nebo Maďarsku. Výroba se může přesunout, ale přesunout výzkum a vývoj je mnohem komplikovanější. Proto si myslím, že je pro tento region důležité takové investice přilákat a udělat to prostředí jednodušší.

  • Pokud jde ale třeba o spolupráci podniků s univerzitami, podle některých odborníků se často naráží na to, že ta dvě prostředí fungují v odlišných „módech“ a jejich komunikace tak někdy může být obtížná.

Je pravda, že vzdělávání ve střední Evropě má tradičně silný akademický rámec. Důležité je udělat mezikrok k aplikovanému výzkumu a výzkum a vývoj skutečně dotáhnout do fáze, kdy vzniknou konkrétní produkty. Partnerství mezi školami a firmami je opravdu důležité. Založili jsme například program s univerzitou v Gdaňsku zaměřený na technologie pro těžbu surovin ve velkých podmořských hloubkách. V Polsku k tomu existuje určitá tradice, Gdaňsk se proslavil svými loděnicemi a tamní univerzita se rozhodla tímto směrem orientovat. V Česku zase existuje tradice strojírenské výroby a leteckého průmyslu. A řekl bych, že novou tradicí jak v Česku, tak Polsku nebo Maďarsku, se může stát softwarové inženýrství. Tady se vracím zase k industriálnímu internetu, který propojuje průmyslová zařízení a software. To je vlak, do kterého by mohla střední Evropa naskočit. A třeba v České republice je v tomto ohledu hodně silná brněnská technická univerzita. Možnosti tedy rozhodně jsou a není důvod k žádnému velkému pesimismu. Je třeba naopak aktivovat spíše ty pozitivní síly a iniciativu a pohnout se tím správným směrem.

Rozhovor připravila Adéla Denková