Martin Tlapa: ACTA má hlavně zjednodušit vymahatelnost práva v zahraničí

Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu; zdroj: The Council of the European Union.

V mezinárodní dohodě proti padělání ACTA nejde podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy o zpřísňování legislativy v zemích jako je Česká republika. Smlouva má podle něj především zjednodušit vymáhání práv v těch státech, kde je úroveň ochrany duševního vlastnictví nízká.

  • Považujete ACTA za skutečně tak průlomový dokument, jak jeho kritici tvrdí? Co nového oproti současnému stavu materiál přináší?

Z pohledu práva ČR a práva EU dohoda ACTA nijak průlomová není. Co na ní lze označit jako nové, je to, že se některé státy shodly na minimálním mezinárodním standardu při vymáhání práv duševního vlastnictví. To tu dosud nebylo.

  • Evropská komise, jeden z vyjednavačů dohody, říká, že drtivá většina států žádná nová pravidla ani zavádět nemusí, vše už prý zajišťuje současná legislativa. Jak je to v případě ČR? Museli bychom něco měnit?

Naše analýzy hovoří jasně v tom smyslu, že dohoda ACTA nevyvolá potřebu jakkoli měnit české právní předpisy. Stejně hovoří i Evropská komise pokud jde o možný vliv dohody ACTA na právo Evropské unie.

  • Pokud většina států EU nic zavádět nemusí (v některých článcích smlouvy se pouze píše, že je signatářský stát „může“ zavést), proč se k ACTA vůbec připojovat?

Výsledný text dohody je kompromisem vyjednávaným několik let. A aby byl akceptovatelný pro všechny státy okolo jednacího stolu, jsou některá opatření formulována jako dobrovolná.

Česká republika se dlouhodobě snaží o zvýšení standardu ochrany práv duševního vlastnictví v zemích, kde ochrana těchto práv není v současné době na dostatečné úrovni.

  • Země jako Čína nebo Indie, kde se objevují největší problémy s padělaným zbožím, se ale k dohodě nakonec nepřipojily. Není to neúspěch?

Původně bylo záměrem států, které jednaly o dohodě ACTA, ji uzavřít na půdě WTO tak, aby zavazovala všechny členy této organizace (tedy i Čínu a Indii). Vzhledem k tomu, že některé státy s touto myšlenkou nesouhlasily, bylo nutné sjednat dohodu mimo architekturu WTO.

Nevnímáme to, že se Čína a Indie nyní nepřipojily, jako neúspěch. Chceme-li prosazovat evropské standardy v zemích, které bezostyšně kopírují a zcizují, co se v Evropě a České republice vymyslí, máme standard, se kterým se dá pracovat na bilaterální úrovni.

  • O jakých zemích je řeč? V kterých zemích z těch, co smlouvu podepsaly, bylo dosud vymáhání práv k duševnímu vlastnictví nedostatečné? Z pohledu na seznam signatářů se spíš zdá, že se mezi sebou dohodli na společných standardech ti, kteří ochranu duševního vlastnictví praktikují, zatímco ti, u kterých nefunguje, zůstali „venku“. Skutečně to považujete za úspěch? Proč?

Ano, podíváte-li se na seznam signatářů mimo EU, naleznete země, se kterými mají české firmy negativní zkušenosti. To, že dohodu nepodepsala řada zemí, kde nás tento problém trápí také, není argument proti dohodě samotné. Standardy dohody může Česká republika a země EU požadovat v případě jejího schválení také v rámci bilaterálních dohod o volném obchodu a při jednání na půdě Světové obchodní organizace.

  • Pokud skutečně ACTA České republice neukládá přijetí přísnějších norem, dává jí alespoň lepší možnost práva vlastníků vymáhat?

V ČR, ale i v dalších zemích již dnes existují pravidla pro sdílení obsahu chráněného autorskými právy, v zákoně o opatřeních týkající se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží, či trestním zákoníku. Dohoda ACTA má zjednodušit vymáhání našich práv především v zahraničí, kde tyto právní akty nejsou takto precizně definovány a jejich domáhání je pro české vývozce velmi obtížné a nákladné.

  • Je podle vás ochrana autorských práv v České republice dnes zajištěna dostatečně?

ACTA stanovuje míru regulace, která je již v našem právním řádu dávno zakotvena. Otázkou je, zda stávající právní úprava odpovídá vývoji digitálních technologií. Osobně si myslím, že ne, ale to je téma naší české diskuze, které nesouvisí se závazky v dohodě.

  • Pojďme se tedy na ochranu vlastnických práv v digitálním prostředí podívat. Nakolik myslíte, že je proti sdílení digitálního obsahu účinné postupovat represivně? Neměl by se spíš hledat jiný model spravedlivého odměňování umělců (viz služby jako MusicJet nebo Spotify)?

Způsob, jakým právo pojímá ochranu práv k duševnímu vlastnictví v prostředí internetu, zaostává za rychlým rozvojem moderních technologií. Současný model ochrany práv k duševnímu vlastnictví vznikl před dlouhou dobou a je nepochybné, že bude vyžadovat úpravu. Přispěje-li ACTA k diskuzi o tom, jak práva duševního vlastnictví v prostředí internetu chránit a jak ochraňovat svobodný přístup k informacím, budu to vnímat pozitivně.

  • Ratifikaci ACTA pozastavilo Polsko a Česko, ale kritika a útoky na oficiální weby se objevují po celé Evropě. K tomu, aby vstoupila v EU v platnost, musí ACTA podpořit Evropský parlament a současně jí musí ratifikovat všech 27 členských států. Jaký podle Vás bude osud ACTA?

Máte pravdu, dohodu bude projednávat Evropský parlament, parlamenty členských států Evropské unie, ale také parlamenty ostatních smluvních stran mimo EU. Je obtížné říci, jak proces ratifikace v EU dopadne, ale věřím, že nyní je to hlavně otázka vysvětlování a expertního posouzení argumentů, které se ohledně dohody ACTA uvádějí.  

Rozhodnutí premiéra Petra Nečase je tedy správné. Diskuse o ACTA se vedou ve všech zemích, které dohodu sjednávaly. Čím víc je v kultuře zemí zakořeněn respekt k autorskému právu, respektování duševního vlastnictví, tím víc jsou tyto diskuze věcné.