Polemika: Existuje plnohodnotná náhrada za glyfosát?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

náhrady glyfosátu

© Shutterstock / GerDuess

Členské země EU v listopadu prodloužily licenci pro prodej kontroverzního pesticidu glyfosát, který může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Šlo by tuto látku něčím nahradit? Názory odborníků se různí, často ale poukazují na to, že glyfosát se nadužívá.

Polemika původně vyšla v prosincovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Pavel Kasal, Výzkumný ústav bramborářský, Havlíčkův Brod:

Plevele jsou jedním z nejvýznamnějších škodlivých činitelů při pěstování plodin. Při vysoké intenzitě zaplevelení mohou snížit sklizeň hlavního produktu pěstovaných plodin až o 90 %. Ale negativně působí i při nižším výskytu. Například podle výsledků našich pokusů z roku 2017 u brambor došlo vlivem nedostatečné účinnosti herbicidní ochrany ke snížení výnosu hlíz o 15 až 40 % současně se snížením jejich kvality. Výskyt plevelů působí však i dalšími negativními vlivy (komplikují sklizeň, zvyšují ztráty, jsou mezihostiteli dalších škodlivých organizmů apod.).

Využití herbicidů v ochraně rostlin patří k nejúčinnějším a nejrozšířenějším způsobům regulace plevelů v současném konvenčním zemědělství. Glyfosát je účinná látka neselektivních listových herbicidů. Tyto herbicidy jsou prodávány pod řadou obchodních názvů. Jejich využití je značně široké. Nepoužívají se pouze v zemědělství a lesnictví, ale časté využití mají na nezemědělské půdě (komunální sféra, železnice apod.) k hubení nežádoucí vegetace.

Čtěte také: Kontroverzní glyfosát se bude v EU používat dalších 5 let >>>>

V zemědělství je použití glyfosátu velmi rozšířené. Jeho výhodou je, že dobře hubí velmi široké spektrum plevelů jednoděložných i dvouděložných, včetně těžko hubitelných druhů a druhů vytrvalých, u kterých je aplikací zničena celá rostlina včetně kořenů a oddenků. Používá se v rámci celého osevního sledu, nejčastěji v meziporostním období, to je před setím (sázením) a po sklizni kulturní plodiny. V obilninách se mohou provádět tzv. předsklizňové aplikace. U některých plodin se používá i při preemergentním ošetření (před vzejitím plodiny) na přerostlé plevele, které již není možné regulovat jinými herbicidy.

Herbicidy na bázi glyfosátu se staly například nedílnou součástí systémů technologií pěstování založených na minimalizaci zpracování půdy. Z celosvětového pohledu pak jsou na glyfosátu založeny technologie pěstování některých geneticky modifikovaných plodin (GM). V souvislosti s GM rostlinami rezistentními na glyfosát se v minulosti začaly šířit obavy ze vzniku rezistence některých plevelů (označovaných jako „superplevele“).

V poslední době se stále častěji zveřejňují též závěry studií sledujících škodlivost glyfosátů v prostředí. Nechci však a ani ze své pozice nemohu objektivně posoudit míru všech uváděných rizik. Rovněž ani to, zda glyfosáty patří mezi skupiny nejškodlivějších užívaných pesticidních látek, nebo zda jsou varující spíše aplikovaná množství této celosvětově nejrozšířenější herbicidně účinné látky. Pravdou zůstává, že v současné době je podobně ukončováno i používání řady dalších registrovaných účinných látek, v případě herbicidů se jedná především o účinné látky působící přes půdu.

Otázka této polemiky však zní, zda za glyfosát existuje plnohodnotná náhrada. Z pohledu zemědělství našich podmínek je moje odpověď ne. V současné době není k dispozici jiná účinná látka s podobným použitím při pěstování rostlin a působením na plevele. Otázkou zůstává, zda konvenčně hospodařící farmáři budou muset v případě ukončení používání glyfosátu používat jako náhradu více aplikací jiných účinných látek pro zachování úrovně regulace zaplevelení.

Kasal: V současné době není k dispozici jiná účinná látka s podobným použitím při pěstování rostlin a působením na plevele.

Markéta Ježková, ministerstvo zemědělství:

S ohledem na současný vývoj diskuze k obnovení povolení účinné látky glyfosát je možné uvažovat o jeho určitém omezení v České republice. Adekvátní náhrada za glyfosát ale v současné době neexistuje.

Možná omezení použití glyfosátu:

  • Zákaz využívání glyfosátu jinak než jako herbicidu, včetně jakékoliv předsklizňové aplikace: tedy i pro desikaci (extrémní vysušení porostů) pro účely stejnoměrného ukončení vegetace porostů. Podle ministerstva jde v tomto případě už v současnosti o porušení zásad správné zemědělské praxe. Navíc předsklizňové aplikace mohou být problematické kvůli krátkému časovému odstupu od sklizně a existují důvody se domnívat, že právě tyto aplikace mohou být příčinou reziduí v potravinovém řetězci. Zákaz by se však musel vztahovat zároveň na všechny účinné látky používané k desikaci, aby nedocházelo např. k náhradám glyfosátu v předsklizňové aplikaci, a tím k použití jiné účinné látky, která by znamenala mnohem větší riziko než glyfosát.
  • Omezení použití glyfosátu pouze pro profesionální použití: účinnou látku glyfosát by směli aplikovat pouze vysoce proškolení pracovníci, kteří by vedli evidenci použití pro usnadnění pozdějších kontrol.
  • Zákaz použití glyfosátu v intravilánu obcí a na veřejných místech: toto omezení představuje významný zásah pro všechny obecní úřady, neboť některé aplikace jsou nezastupitelné právě i v blízkosti obydlených oblastí. Na druhé straně je třeba akceptovat, že odpor veřejnosti vůči aplikacím glyfosátu na plochách v intravilánu je v posledních letech značný.
  • Povolení pouze pro cílené aplikace: omezit glyfosát v případě plošné aplikace na celé ploše pozemku a používat ho pouze cíleně na ohniska vytrvalých plevelů (pýr, pcháč a další plevele na orné půdě). Zde je případná komplikace v tom, že by toto zacílené využití Ústřední kontrolní a zkušení ústav zemědělský mohl jen obtížně kontrolovat, což by mohlo vést k možnému obcházení tohoto zákazu.

Ministerstvo: Je možné uvažovat o určitém omezení. Adekvátní náhrada za glyfosát ale v současné době neexistuje.

Pavel Poc (ČSSD), výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu:

Glyfosát nelze nahradit jednou látkou nebo postupem pro všechna jeho současná použití. To ale ani není třeba. Lze ho nahradit, a měl by být nahrazen, speciálními postupy, agrotechnikou nebo jiným herbicidem vždy pro jeden každý účel, ke kterému je dnes používán.

Pole lze ošetřit proti plevelu tradiční orbou. Pro předsklizňovou desikaci, ke které je glyfosát zneužíván, lze využít řadu jiných přípravků. Likvidaci plevele v dlažbě lze provést například mechanicky nebo pomocí ekologických přípravků například na bázi kyseliny pelargonové. Snad jediným problémem, který bude obtížnější řešit, je likvidace pýru v některých kulturách, která je s glyfosátem velmi snadná.

Obecně lze říci, že cena za používání této univerzální ale velmi nebezpečné látky je naše zdraví – a to je cena příliš vysoká, než abychom ji platili za vlastní pohodlnost.

Poc: Glyfosát lze nahradit speciálními postupy, agrotechnikou nebo jiným herbicidem vždy pro jeden každý účel, ke kterému je dnes používán.

Oldřich Vlasák, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky:

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) se problematice výskytu a aplikaci látek spadajících do kategorie přípravků na ochranu rostlin (POR) dlouhodobě věnuje a aktivně působí v koordinační skupině i podskupině na ochranu vod k přípravě a realizaci Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů (NAP), který stanovil řadu opatření a úkolů pro jednotlivá ministerstva a další subjekty. Cílem NAP je omezit negativní dopad aplikace pesticidních látek na zdraví lidí a životní prostředí, včetně kvality povrchových, podzemních i pitných vod.

Glyfosát i jeho metabolit AMPA jsou látky v přírodě a ve vodě cizí a jejich užívání by mělo být regulováno tak, aby se do vody a životního prostředí nedostávaly. Z dostupných údajů poskytnutých Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským vyplývá, že například v roce 2013 spotřeba glyfosátu v ČR dosáhla 935 tun. Výsledky monitoringu podzemních a povrchových vod, který zajišťují státní podniky Povodí, pak prokazují, že hodnoty koncentrací glyfosátu i jeho metabolitu v některých vzorcích vod překračují normy environmentální kvality, případně hygienické limity platné pro pitnou vodu. Je tedy zřejmé, že aplikace tohoto přípravku vede k ovlivňování kvality povrchových, podzemních i návazně pitných vod. To je dle názoru SOVAK ČR jednoznačným důvodem pro regulaci aplikace.

SOVAK ČR ovšem ani v rámci NAP neprosazuje úplný zákaz aplikace pesticidních látek. SOVAK ČR jen klade důraz na to, aby aplikované látky byly bezpečné, používaly se uváženě a odborně, aplikace probíhala bez negativního dopadu na vodní zdroje a aby bylo možné vliv aplikací POR cíleně monitorovat a kontrolovat. SOVAK ČR se dále snaží prosazovat, aby byla aplikace omezována tam, kde to je možné, a aby byly vyvíjeny a aplikovány i nechemické metody ochrany rostlin. Jednou z nich je horkovodní hubení plevelů aplikací tlakové vody o teplotě 98 stupňů Celsia. Tato metoda jednak zabraňuje dalšímu růstu kořenových balů, umožňuje ale také odstraňovat i další znečištění z ošetřovaných veřejných ploch, které by jinak technicky nebylo možné likvidovat.

Právě z důvodu výskytu pesticidních látek (glyfosát nevyjímaje) ve vodních zdrojích byla řada vlastníků vodárenské infrastruktury nucena přistoupit či připravuje nákladné rekonstrukce úpraven vod. Tyto rekonstrukce zajišťují doplnění či úpravu stávajících technologií o další stupeň, který zajistí vysoké procento odstranění těchto látek. Nejčastěji se aplikuje kombinace ozonizace a filtrace přes aktivní uhlí, příp. membránová separace. Z poslední doby lze jmenovat například rekonstrukci úpravny vody Plzeň, či připravovaná modernizace úpravny vody Želivka. Všechny tyto modernizace jsou velice nákladné, a to jak z pohledu investičních nákladů (v rámci celé ČR přesahují miliardy), tak i z pohledu návazných nákladů provozních s negativním dopadem na výši cen vodného pro koncového spotřebitele.

Vlasák: Glyfosát by se měl užívat uváženě a odborně, aplikace má probíhat bez negativního dopadu na vodní zdroje.

Vladimír Pícha, Zemědělský svaz ČR:

Za glyfosát skutečně žádná plnohodnotná náhrada neexistuje. Kdyby se neprodloužila licence na používání glyfosátu v Evropě, byl by to další z hřebů zaražených do vlastních zad. Všude ve světě se bude nadále používat a evropským zemědělcům, na základě několika vět vytržených z celkové zprávy, se ještě více prodraží hospodaření. Ano, prodraží. Místo jednoho systémového herbicidu se budou používat tři, čtyři, možná i více postřiků, samozřejmě s vyššími náklady a zátěží pro životní prostředí. A dopadne to podobně jako se zákazem neonikotinoidů pro moření osiva řepky.

Tyto látky mají vliv na včely v tom, že při zasažení touto látkou ztratí orientaci a část nenalezne cestu zpět do úlu. Je tu jedno velké ale: Osivo se moří před setím v uzavřených strojích a je zapraveno pod zem. A se včelami tak vůbec nepřijde do styku. Přesto bylo jeho používání zakázáno. V jiných zemích tento zákaz odmítli a neonikotinoidy dále používají. U nás se nyní po zákazu neonikotinoidů seje nemořené osivo a proti škůdcům se tak musí ošetřovat jinými způsoby. Takže místo jednoduchého moření osiva se několikrát vyjíždí do pole s postřikovačem, aby hmyzí škůdci nesežrali všechno vyseté osivo. A jaký je reálný efekt? Zemědělec vjede do pole 2 – 3 více (utužuje tak zbytečně půdu), použije více postřiků (větší zatížení pro životní prostředí). Výsledek je horší (úroda je nižší), než kdyby se mořilo, a náklady jsou vyšší.

Čtěte také: Infografika – Konec glyfosátu v EU? >>>>

Z dlouhodobého pohledu to ale bude znamenat znevýhodnění evropské produkce a její nahrazování produkcí mimoevropskou, která bude levnější. Dovézt obilí například z Ukrajiny dnes není žádný problém a přitom tyto dovozy povinnost zákazu používání glyfosátu plnit nebudou. Ve skutečnosti bude dlouhodobý efekt takový, že se produkce přesune jinam, potraviny se budou vozit přes půl světa a naše produkce se bude dále snižovat. Zemědělci se dnes sami snaží hledat cesty, jak snižovat množství chemie (i kdyby nic jiného, tak proto, že je drahá), ale některá politická rozhodnutí mají opačný efekt. A jedním z nich je dle našeho názoru také zákaz glyfosátu. A bohužel představa, že všichni zemědělci budou hospodařit bez prostředků na ochranu rostlin, je nereálná. Nejen, že bychom nebyli schopni uživit náš národ, ale bylo by to obrovsky nákladné a drahé. Nezlobte se prosím proto na nás a nehledejte v tom pouze snahu vydělat.

Zemědělci jsou skupinou, jejíž výdělky jsou reálně dlouhodobě nižší, než jsou výdělky ve většině ostatních oborů. Podnikat v zemědělství není jednoduché a je to spíše poslání. Ti lidé to dělají proto, že mají rádi přírodu a zvířata, tak proč by je měli zbytečně ničit.

Pícha: Představa, že všichni zemědělci budou hospodařit bez prostředků na ochranu rostlin, je nereálná.

Klára Kyralová, Hnutí Duha:

Ano, náhrada samozřejmě existuje, ostatně glyfosát na trhu existuje teprve pár desítek let. Například obce mají celou škálu možností, jak odstraňovat plevel nechemickými způsoby. Velké a dobře dostupné plochy lze ošetřovat mechanickými rotačními kartáči (na nezpevněné plochy jsou vhodné brány) s automatickým sběrem prachu a odpadu. Pro velké plochy se hodí pojezdové, případně ruční s následným sběrem posekané hmoty. Rotační kartáče si poradí i se silně zaplevelenými plochami, nicméně nejvhodnější je použití již při prvním nástupu plevelu. Hůře dostupné a nezpevněné plochy je vhodné ošetřovat horkou vodou, párou nebo pěnou. Tyto metody už využívají mnohá evropská i česká města – u nás například Brno nebo Mělník.

Důležitá a výhodná je také prevence: včasná oprava spár a pečlivé vysypávání mezer a spár pískem a jeho doplňování. V neposlední řadě je dobré adekvátně vyhodnotit, jakého stavu chceme ve městě dosáhnout, tzn. identifikovat prioritní a okrajová místa a určit, kde je plevel zcela nepřípustný a kde naopak tolik nevadí. A také například zvážit ponechávání dvouděložných rostlin a bylin v trávnících, případně jejich cílené pěstování a výsev či výsadba. Vhodné je informovat veřejnost o zamýšlených změnách a jejich přínosech (zejména omezení rizikové chemie, snížení nákladů díky méně dokonalé údržbě v místech, kde to není nezbytné, zvýšení biodiverzity). Detailně o nechemickém odstraňování plevele v obcích pojednáváme v naší publikaci Parky a trávníky bez chemie dostupné elektronicky na www.hnutiduha.cz.

V zemědělství náhrady také existují. Střídání plodin, podsev, mulčování, pěstování v polykulturách, celá řada mechanických, termických a biologických metod odstraňování plevele nebo například přírodní herbicidy. To jsou některé z možností, jak odstraňovat a předcházet růstu plevelů v zemědělství. Podle studií se přitom nemusí jednat o dražší postupy, než jsou ty chemické. Navíc pokud bychom vyčíslili škody způsobené chemií na lidském zdraví, znečištění vod a poškození půdy a životního prostředí, vyjdou nechemické metody ve výsledku mnohem levněji. Také na dosoušení plodin před sklizní (tzv. desikaci) není glyfosát nezbytný – stačí jednoduše respektovat vhodnou dobu sklizně, v případě nutnosti pak dosoušet mechanicky po sklizni. Podle některých studií může být použití glyfosátu na desikaci dokonce kontraproduktivní, navíc při této metodě dochází k největšímu riziku, že se látka dostane do potravin.

Kyralová: Pokud bychom vyčíslili škody způsobené chemií na lidském zdraví, znečištění vod a poškození půdy a životního prostředí, vyjdou nechemické metody ve výsledku mnohem levněji.