Jezera v bývalých lomech nebo příležitosti pro filmaře. Česko jde příkladem v době končící těžby uhlí

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Centrum pro dopravu a energetiku

ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.

Autoři působí v nevládní organizaci Centrum pro dopravu a energetiku.

Na konci května proběhla v Ústeckém kraji exkurze seznamující zahraniční hosty s tím, jak se kraj vypořádává s probíhající i ukončenou těžbou uhlí. Jednalo se o velmi různorodou skupinu návštěvníků z Polska, Slovenska, Maďarska a Bulharska, mezi nimiž byli zástupci měst a místních samospráv, neziskových organizací i odborů. Všechny účastníky spojovalo to, že sami pocházejí z oblastí, kde se intenzivně těží uhlí a které se potýkají s tím spojenými problémy. Zmíněné země se momentálně nacházejí v různém stádiu debaty o tom, jak, kdy a zda vůbec upustit od těžby a spalování uhlí. Tuto debatu však vždy doprovází i otázka, jak se vypořádat se sociálními, environmentálními a hospodářskými problémy, které jsou s útlumem těžby spojeny.

K zemím střední a východní Evropy máme blíž než Německo, které je v diskuzi o útlumu těžby napřed.

Ačkoli to může být pro většinu místních obyvatel překvapivé, Ústecký kraj posloužil výborně jako ukázka toho, kterým směrem by mohly směřovat i další středo- a východoevropské země. Česká republika je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy, může proto již nyní sdílet své zkušenosti s procesem. Na druhou stranu je česká výchozí pozice zemím střední a východní Evropy velice blízká a příklady odtud jsou pro ně užitečnější a přijatelnější než třeba příklady z Německa, které je v tomto ohledu napřed.

Sdílení zkušeností probíhalo nad několika tématickými okruhy – od zvládání rekultivací a revitalizací krajiny po těžbě, přes lákání nových průmyslových odvětví do regionu, po získávání finančních prostředků na obnovu a zajišťování podpory veřejnosti.

Přečtěte si také doporučení z debaty o budoucnosti Ústeckého kraje, kterou pořádal EURACTIV.cz >>>>

Tohle u nás nemáme

V otázce rekultivací krajiny po těžbě byli návštěvníci překvapeni, jak komplexně se u nás k této problematice přistupuje. Na Slovensku sice platí podobný zákon jako u nás, který ukládá, že sanace a rekultivace má po ukončení těžby na starosti těžební společnost a musí na to mít stranou uložené prostředky. Realita je však velmi odlišná.

„Když se podívám, jak jste tady z povrchových lomů udělali krásná jezera, která mají potenciál pro turistický ruch nebo další průmysl, tak u nás tomu tak absolutně není,“ říká Michal Ďureje z úřadu města Prievidza. „U nás vidíme povrchové jámy po těžbě, které nemají vůbec žádné využití, nezrekultitvovaná pole… Nikdo se o lokality zasažené těžbou nestará.“

Město Krupka se snaží o zapsání starých těžebních šachet na seznam památek UNESCO.

Dalšími možnostmi využití zdánlivě nevyužitelného prostředí, jak ukázal Ústecký kraj, je například zapsání starých těžebních šachet na seznam památek UNESCO (o což se snaží město Krupka) či vytváření pobídek pro filmaře, kteří mohou využít zničenou krajinu pro unikátní záběry a zároveň přiblížit tuto problematiku širší veřejnosti.

Jako velká inspirace slouží i vládní program Restart, který má za cíl obnovit strukturálně postižené regiony, jimiž jsou Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Právě aktivní podpora centrální vlády a spolupráce mezi národní a regionální úrovní správy byla vyzdvihována jako jedna z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné transformace uhelných regionů napříč všemi zeměmi. Více koncentrované snahy o obnovu také snáze přinesou do regionů nové finanční prostředky, o které je často velká nouze.

Základ úspěchu: mít plán

Stejně tak účastníci ocenili důležitost plánování útlumových aktivit a následné rekonstrukce s dostatečným předstihem. V Bulharsku například vláda odmítá činit jakékoliv plány na útlum těžby uhlí, ačkoli k němu dříve či později nevyhnutelně dojde. „Lidé potřebují určitou vizi,“ říká Petko Kovačev z bulharského Institutu pro zelenou energii. „Pro každého je lepší mít připravený plán, jak útlum cíleně zvládnout, než být pak překvapen vývojem okolností. Česká republika je v tomhle napřed.“

Ačkoli program Restart má před sebou ještě mnoho výzev, se kterými se musí vypořádat, aby opravdu dosáhl kýžených výsledků v celém regionu, už jeho pouhá existence je úspěch, který slouží jako inspirace pro ostatní, že něco takového je v našich zeměpisných polohách možné.

Starosta Horního Jiřetína: „Od doby, kdy padlo rozhodnutí o zachování limitů těžby na lomu ČSA, který město přímo ohrožoval, je počet obyvatel obce na vzestupu.“

Dalším z diskutovaných témat, které spojuje uhelné regiony ve všech pěti zemích, je odliv obyvatelstva z těchto oblastí, které často nenabízejí atraktivní pracovní místa ani příjemné a zdravé životní podmínky. Na tento problém není jednoduché řešení; je třeba jej řešit komplexně a opět je nutná i spolupráce centrální vlády. Například starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt poukázal na fakt, že od doby, kdy padlo rozhodnutí o zachování limitů těžby na lomu ČSA, který město přímo ohrožoval, je počet obyvatel obce na vzestupu. V celokrajském měřítku je pak také nutné pracovat na zlepšování kvality ovzduší, diverzifikaci průmyslu a poskytování kvalitního vysokoškolského vzdělání i atraktivních pracovních míst.

Rozhovor s Vladimírem Špidlou: Odchod od uhlí musí být sociálně spravedlivý, jinak ho společnost nepřijme >>>>

V neposlední řadě bylo v průběhu celé návštěvy diskutováno téma aktivní participace občanů. Pokud totiž místní obyvatelé nejsou do transformačního procesu dostatečně zapojeni, mohou mít pocit, že se jedná o netransparentní proces shora, ze kterého oni sami nebudou nijak benefitovat. Podobná situace se stala například na Slovensku, kde je diskuze o útlumu těžby uhlí silně zpolitizována a společnost je v této otázce ostře rozdělena. Když je naopak občanům více umožněno se na procesu podílet, polarizace se stírá a celkový výsledek bývá zpravidla kvalitnější.

Přečtěte si: „Dneska už uhlí není něco, co chce mít každý ve sklepě.“ Jak vidí útlum těžby bývalí horníci >>>>