Evropané podporují ideje Zelené dohody, žádají více spolupráce, informací i silnější Unii

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA-EFE/MARTIN DIVISEK

Konference o budoucnosti Evropy (COFOE) ukazuje, co občany EU trápí i jaká navrhují řešení. Otázkou ale zůstává, jak budou doporučení od zhruba 800 občanů, kteří se tohoto bezprecedentního mnohojazyčného cvičení účastnili, vyslyšeny. EU naráží na své limity: složitou strukturu i nedostatečné komunikační a informační kanály. Co je ale zřejmé, je přesvědčení panelistů o tom, že Zelená dohoda pro Evropu je vykročení správným směrem.

Autorkou komentáře je Romana Březovská, analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. 

Konference spuštěná loni na jaře již přináší první ucelené hmatatelné výstupy – tři ze čtyř tematicky zaměřených občanských panelů již představily svá doporučení. Jeden z nich byl zaměřen přímo na otázky ochrany klimatu, téma se ale promítlo i ve výstupech dalších panelů.

Silnější EU dovnitř i navenek

V panelu zaměřeném na roli EU ve světě a migraci se občané zabývali problematikou mezinárodní klimatické akce a mj. doporučili, aby EU přijala strategii, díky které bude Unie více autonomní ve výrobě energie, a tím pádem i méně zranitelná na mezinárodním poli.

Zároveň by měl vzniknout nový orgán, který by koordinoval rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve všech členských státech s ohledem na suverenitu států v této oblasti. Nová instituce by měla napomáhat i se sdílením dobré praxe mezi státy. Celkově by EU měla snížit závislost na dodávkách ropy a plynu, což by mělo přispět k dosažení klimatických cílů, vývoji nových technologií, posílení ekonomiky a tvorbě nových pracovních míst. Členské státy EU by měly také více spolupracovat v jaderné energetice, která je přímo podmíněna mezinárodní spoluprací, a celkově více probádat roli jádra v energetické tranzici.

EU by dle občanů měla posilovat partnerství s rozvojovými státy a na základě oboustranně výhodných obchodních dohod spolupracovat na přechodu ke klimatické neutralitě. Zároveň je nutné zmínit, že dle doporučení by EU měla posílit svou schopnost sankcionovat členské státy, vlády, instituce a další skupiny, které nedodržují základní principy, dohody a zákony, čímž by se posílila role EU ve světě. V neposlední řadě by hlasování kvalifikovanou většinou mělo být nahrazeno jednomyslným hlasováním, a to jen s pár výjimkami, které se přímo netýkají klimatických ambicí EU.

Občané chtějí změny v zemědělství, vzdělávání i průmyslu

Samotných doporučení, které jsou předloženy občanským panelem zaměřeným na klima, životní prostředí a zdraví, je celkově 51 a jsou rozdělaná do 5 oblastí. S ohledem na fakt, že změna klimatu je průřezovou problematikou, má většina doporučení z tohoto panelu (ne)přímou vazbu právě na mitigaci klimatické krize nebo na přizpůsobení se jejím dopadům.

V rámci environmentálně a klimaticky laděného panelu požadují občané například lepší dostupnost ekologických výrobků, vzdělávání zemědělců v oblasti ekologického a udržitelného zemědělství s cílem ukončit monokulturní zemědělství nebo obecně větší podporu malým ekologickým zemědělským podnikům. Dále například doporučují podporu inovativního vertikálního zemědělství, dostupných vysoce kvalitních potravin pro děti do škol, rozšíření osnov veřejného vzdělávání o produkci potravin i ozelenění městského územního plánování i s ohledem na využívání obnovitelných zdrojů energie, snižování spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. V návaznosti na současné nepříliš efektivní informační a vzdělávací kampaně EU o životním prostředí by, dle občanů EU, měla také vzniknout společná evropská charta, která by šíření informací zefektivnila. Velká řada doporučení směřuje i k ekologizaci dopravy.

Reportáž: Lidé řešili ve Varšavě budoucnost EU, na neočkované čekalo zklamání

Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?

(Ne)jednoduchá řešení v oblasti snižování emisí

V kontextu emisí skleníkových plynů občané zdůrazňují potřebu snižovat emise oxidu uhličitého a metanu. Co se týče řešení problémů technického rázu, je na místě se zamyslet, jak by se například tato doporučení dala překlopit do konkrétních opatření. Dle doporučení by EU měla na přechodnou dobu zavést povinné „filtry CO2“, nicméně tzv. proces zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CCS) je vysoce technologicky i finančně náročný. V současnosti se například uvažuje jako o řešení především pro emisně náročná průmyslová odvětví, například v kontextu výroby cementu. Samotná aplikace opatření v potřebném měřítku je nereálná – v současnosti technologie CCS každoročně zachytávají jen promile světových emisí.

Občané také doporučují snížit konzumaci masa a podporu extenzivní živočišné produkce, a to kvůli emisím metanu, z hlediska globální změny klimatu silnějšího skleníkového plynu než je CO2, a jehož zdrojem je mj. chov hovězího dobytka. Cílem je také začlenit do zemědělství principy oběhového hospodářství. Konkrétním zmíněným zdrojem energie, který by měl nahradit emisně intenzivní zdroje, byl vodík vyroben pomocí obnovitelných zdrojů energie. Dle zástupce občanů je nutné klást důraz na „bezpečnou“ energii, resp. spolehlivé dodávky energie,  ovšem aniž by se shodli na tom, zda jaderná energie patří, nebo nepatří mezi čisté zdroje energie.

Lidem chybí informace

Jednotlivá doporučení s úzkou vazbou na klimatické politiky se liší mírou svojí podrobnosti. Obecně lze ale identifikovat několik závěrů.

Za prvé je zřejmé, že doporučení občanů jsou v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s jejím záměrem snižovat emise skleníkových plynů, a to v duchu udržitelného rozvoje. Velká řada doporučení se týká veřejného prostoru a rozvoje měst. Často je doporučení zaměřené na budování udržitelné „infrastruktury“, jak zajistit udržitelný rozvoj strukturálně, a ne tedy podporou nahodilých ekologických projektů.

Za druhé je zcela evidentní zájem o lepší informovanost a lepší komunikaci relevantních údajů, které umožní občanům lépe se rozhodnout. Občané v doporučeních reflektovali svou roli spotřebitelů, a v řadě případech tak volají po shrnujícím eco-labelingu i omezení reklamy na výrobky poškozující životní prostředí, případně i zákazu určitých reklam.  Naopak by měla EU pomocí internetových stránek i sociálních médií sdílet vědecké informace o životním prostředí. Vítaná je další komunikace EU s občany formou konzultací ohledně jejich potřeby v oblasti udržitelné spotřeby.

Třetí závěr se týká obecného hodnocení doporučení, kdy je zcela evidentní chybějící urgentnost, kterou občané nepromítají do formulovaných doporučení. Ačkoliv je na základě vědeckých studií zřejmé, že je potřeba radikálně snížit emise skleníkových plynů nejpozději do roku 2050, jedno z doporučení vyzývá ke zvážení „veškerých ekologických a sociálních dopadů procesu výroby energie pro současné i budoucí generace“. V doporučeních také například není přímý požadavek na omezení dotací EU na fosilní paliva.

Konference o budoucnosti Evropy dala slovo občanům. Jaké z ní mají dojmy Češi?

Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.

Co stojí v cestě doporučením

Řada doporučení environmentálně laděného panelu se váže na mimounijní dění. Lze předpokládat, že právě tato doporučení se nepodaří zcela převést do praxe. Jedním z návrhu občanů například je, aby se zavedl odstupňovaný jednotný systém označování ekologické stopy u všech výrobků zakoupených v EU, a to i těch, které jsou do EU dováženy.

Přípravou tematických doporučení role občanů nekončí. Na navazujících plenárních zasedáních konference zástupci Evropského parlamentu, Rady, Evropské komise, všech vnitrostátních parlamentů a samotných občanů jsou dále doporučení projednávána. Na základě konsensu se následně vypracuje zpráva pro společné předsednictví, kdy právě tři unijní instituce stojící v čele Konference rozhodnou, jak – v rámci svých pravomocí a v souladu se smlouvami EU – navážou na zprávu konkrétními opatřeními.

Z proběhlých plenárních zasedání je zřejmé, že se na doporučení občanů pohlíží různými perspektivami. Například bývalý europoslanec Jorn Dohrmann upozornil na potřebu podložit vzniklá doporučení vědeckými poznatky a sdílenými definicemi, přičemž jinak budou doporučení týkající se například udržitelného zemědělství připomínat „krásný vánoční stromeček, ale diskusi se nepodaří posunout dál“. Europoslankyně Eleonora Evi zároveň argumentovala, že na unijní úrovni skutečně není politická shoda na řadě definic, přičemž je zřejmé, že to není chyba občanů, kteří svými doporučeními indikují mj. potřebu udržitelnější unijní zemědělské politiky. Europoslanec Andreas Schieder na podnět občanů upozornil na nejednotnou standardizaci v oblasti železniční dopravy, která brání většímu nízkoemisnímu propojení Unie.

V jaké podobě budou doporučení vybraných občanů předána institucím, není jasné. Jedním ze zřetelných závěrů vyplývajících z činnosti občanského panelu zaměřeného na životní prostředí a klima je však relativně slabé propojení mezi navrženými doporučení a již existujícími iniciativami a politikami EU a vědeckými poznatky. V případě organizace dalších panelů se proto nabízí možnost úpravy metodologie procesů. Na druhou stranu užitečnou zpětnou vazbou pro orgány EU je zjištění, že Zelená dohoda je dle občanů krok správným směrem. Chybějící urgentnost doporučení a jejich vágnost však dokládá propast mezi tím, co již EU v oblasti změny klimatu činí a schopností občanů tyto informace najít a využít. Příznačně právě na nedostatečné komunikační a informační kanály EU vybraní občané upozorňují.