Zdraví by mělo hrát větší roli v jednáních o klimatu, tvrdí vědec

Globální oteplování zapříčinilo nárůst počtu úmrtí způsobených velkým horkem, otravou jídlem a infikovanými klíšťaty. Chřipkové pandemie naopak mohou s růstem globálních teplot ustoupit, tvrdí Jan Semenza z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Od propuknutí pandemie tzv. prasečí chřipky bylo centrum ECDC středem pozornosti jako nikdy předtím. Minulý týden (5. listopadu) se ale ECDC na konferenci ve Stockholmu snažilo upozornit především na zdravotní rizika plynoucí z klimatických změn.

Podle Jana Semenzy si vlna veder, která zasáhla Francii v roce 2003, vyžádala 70 000 lidských životů. Díky záplavám a silným dešťům došlo k rozšíření nemocí přenášených vodou. Tyto události podle něj představují trend, který bude vzhledem ke klimatickým změnám pokračovat i v budoucnosti.

 „Mnoho infekčních nemocí silně souvisí s klimatem a ECDC se snaží podporovat členské státy EU v tom, aby účinně reagovaly na tyto výzvy a aby byly schopné se vyrovnat s možnými následky a zdravotními riziky,” řekl Semenza.

V této souvislosti poukázal také na rozšíření tropické horečky Chikungunya, kterou přenáší asijští komáři Aedes albopictus, neboli „tygří komáři“, a kterou se v Itálii nakazilo 200 osob.

„Toto nezpůsobily klimatické změny samy o sobě, ale klima hrálo významnou roli v tom, aby došlo k rozšíření komárů, které nemoc přenáší,“ řekl Semenza.

 ECDC vyvíjí mapy výskytu tygřích komárů a zaznamenává souvislosti se změnami klimatu. Jiný přenašeč nemocí – klíště, které způsobuje klíšťovou encefalitidu, se v České republice a Švédsku rozšířilo do nadmořských výšek a zeměpisných šířek, kde se dříve vůbec nevyskytovalo.

Pokud jde ale o chřipkové pandemie, Semenza nepředpokládá, že by měly v budoucnu propukat častěji. „Kratší zimy v důsledku klimatických změn by mohly ve skutečnosti znamenat, že bude kratší i období pro šíření chřipkových virů,” řekl.

ECDC také s blížící se Kodaňskou konferencí doufá, že zdravotní otázky budou hrát větší roli v jednáních o boji s klimatickými změnami, neboť dosud byly „převážně přehlíženy”.

Semenza také zmínil to, že emise skleníkových plynů sice pocházejí převážně z vyspělých zemí, ale největší dopad klimatických změn pocítí zejména rozvojové země.

„Přírodní katastrofy jako záplavy a velká sucha mohou mít zničující sociální, hospodářské i zdravotní následky, a to především v rozvojových zemích,“ uvedl Semenza.

Celý rozhovor s Janem Semenzou si můžete v angličtině přečíst zde.