Z peněz zemědělské politiky EU má jít víc na podporu biodiverzity

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Dan.

Evropská strategie biodiverzity 2020, kterou včera představila Evropská komise, požaduje více peněz na ochranu přírodních zdrojů, rostlin a živočichů. Ochrana přírody by podle tohoto dokumentu měla být ve větší míře financována z rozpočtu společné zemědělské politiky EU.

Zemědělci, kteří chrání půdu, vodní zdroje a rostlinné a živočišné druhy, by podle čerstvého plánu Evropské komise mohli získat vyšší dotace než ti, kteří „pouze“ dodržují správné zemědělské postupy vycházející z pravidel křížové shody (cross-compliance).

Evropská unie v roce 2006 přijala plán, který počítal se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2010. Tomuto cíli se k loňskému roku ani zdaleka nepřiblížila. Nyní, v souvislosti s přípravou nového víceletého rozpočtu EU a chystanými změnami ve společné zemědělské politice, společné rybářské politice a kohezní politice, vidí Evropská komise šanci, jak podporu biologické rozmanitosti s těmito politikami provázat a získat na ní chybějící finanční zdroje.

Jedním z důvodů, proč podle Komise naplňování cílů v oblasti biodiverzity dosud pokulhávalo, byla právě jejich špatná provázanost s jinými sektorovými politikami EU.

Strategie biodiverzity, kterou exekutiva včera představila, počítá se zastavením úbytku biodiverzity do roku 2020. Prvním úkolem má být implementace existujících směrnic o ptácích a stanovištích a zajištění implementace a řádné správy chráněných oblastí zahrnutých do sítě Natura 2000.

Implementace biodiverzity pomocí SZP

Zemědělská činnost musí být podle Komise prováděna udržitelným způsobem. Brusel proto v nové strategii vyzývá k „maximalizaci“ zemědělských oblastí, v nichž by zemědělci v rámci společné zemědělské politiky měli plnit požadavky na ochranu biodiverzity. Komise věří, že podobná opatření povedou k lepší ochraně biologické rozmanitosti, živočišných druhů a jejich sídlišť, které jsou zemědělskou činností ovlivněné. Ke zlepšení by mělo dojít také z pohledu služeb, které poskytují ekosystémy.

Ve strategii se ovšem nikde nedočteme, jak velké oblasti by se tato opatření měla týkat.

Pokrok při naplňování strategie by se měl porovnávat se základními srovnávacími ukazateli biologické rozmanitosti (biodiversity baseline), které v červnu 2010 vytvořila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Jak již bylo řečeno v úvodu, Evropská komise připravuje návrh, podle kterého by zemědělci v rámci přímých plateb získali příplatek za poskytování environmentálních veřejných statků nad rámec požadavků křížové shody, jakými jsou například udržování stálých pastvin, zeleného pokryvu nebo střídání zemědělských plodin.

Exekutiva uvažuje do podmínek cross-compliance zahrnout i rámcovou směrnici o vodě a tím přispět ke zlepšení stavu vodních ekosystémů v zemědělských oblastech.

Cíle na ochranu biologické rozmanitosti by se navíc měly stát i součástí strategií a programů rozvoje venkova. Komise chce dále podpořit uplatňování agroenvironmentálních opatření a posílit tak genetickou rozmanitost zemědělských plodin. Peníze na ochranu a posilování biodiverzity by mohli získat i majitelé lesů.

Podle komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika zemědělci a lesníci obhospodařovávají tři čtvrtiny rozlohy EU. „Pokud se nám je nepodaří plně zapojit, cíle (v oblasti biodiverzity) pro rok 2020 nesplníme,“ uvedl Potočnik.

Financování

Roční rozpočet společné zemědělské politiky dosahuje v současné době 53,5 miliardy eur. 80 % z tohoto objemu činí přímé platby a intervence na zemědělských trzích (I. pilíř SZP). Ze zbylých 20 % se financuje rozvoj venkova (II. pilíř). Ochrana biologické rozmanitosti a přirozených sídlišť je dnes financována převážně z druhého pilíře.

Evropská komise uvažuje také další („inovativní“) možnosti, jak získat prostředky na podporu biologické rozmanitosti. Řeč je o tržních nástrojích, s jejichž pomocí by se ekologické dopady výroby a spotřeby internalizovaly do jejich cen. K nim patří například platby za služby ekosystémů, ekologické daně a poplatky, povolenky, ekoznačky nebo kompenzační platby.