V Bangkoku se rozhoduje o klimatu

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Danilo Rizzuti.

Aktuální klimatická jednání v Bangkoku ukážou, jak chtějí národní vlády splnit své prosincové sliby z Cancúnu. Pozornost se soustředí zejména na nový Zelený fond a větší pomoc chudým zemím v oblasti klimatu.

Na jednání v thajském Bangkoku (3.-8. dubna) se delegáti zemí OSN setkali poprvé od doby, kdy v Cancúnu odsouhlasili balíček klimatických dohod a dosáhli dílčího úspěchu v celosvětových jednáních. Nepodařilo se jim však pokročit v nejtěžších otázkách, jako je pokračování nebo nahrazení Kjótského protokolu nebo výraznější snížení emisí ve vyspělých zemích.

„Vlády se musí v Bangkoku domluvit na jasném pracovním programu na rok 2011,“ uvedla Christiana Figueres, výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC)

V Thajsku by měli zástupci ministerstev životního prostředí doladit detaily dohody.

„Jednou z klíčových otázek je, jestli stále trvá nasazení z Cancúnu, díky němuž došlo ke kompromisu a posunu,“ řekla Jennifer Morgan, ředitelka klimatického a energetického programu World Resources Institute. „Hlavním motorem jednání je skutečnost, že pro řadu zemí mají klimatická opatření ekonomický význam a začleňují je proto do praktických politik,“ dodala.

Také podle Shane Tomlinsona z londýnského think-tanku E3G musí delegáti dokázat, že umí přetavit „úsilí z Cancúnu ve skutečné, fungující mechanismy.“

Zřejmě největší překážkou budou omezené prostředky ve státních pokladnách – Spojených států a pravděpodobně i Japonska. Tokio bude muset vyřešit hlavně vlastní financování obnovy po zemětřesení. V této souvislosti uvažuje například o zavedení speciální daně a vydání dluhopisů.

„Je důležité, aby se dohodnutá opatření a instituce zavedly včas a v souladu s termíny, na kterých jsme se domluvili v Cancúnu,“ zdůraznila Figueres.

První zasedání plánovacího výboru Zeleného klimatického fondu bylo již odloženo. Vznik fondu schválily země v prosinci 2010. Od roku 2020 by měl rozdělovat 100 miliard dolarů ročně. Příčinou odkladu z poloviny března na konec dubna byly neshody ohledně personálního obsazení fondu.

Kjóto vyprší příští rok

Země se zatím nedokážou shodnout na nové smlouvě, která by zavázala všechny hlavní znečišťovatele k snižování emisí skleníkových plynů. Vzhledem ke slabému hospodářskému růstu ale pro řadu rozvinutých zemí nejsou klimatické změny prioritou.

První závazné období Kjótského protokolu, které ke snižování emisí zavazuje téměř 40 zemí, přitom vyprší už příští rok. Analytici se obávají, že by se jednání mohla opět do situace z roku 2009, kdy se v Kodani podařilo dojednat pouze nezávaznou úmluvu.

Podle odhadů OSN musí rozvinuté země, v čele s USA a Čínou, ke splnění dohody z Cancúnu přijmout podstatně přísnější cíle na snížení emisí. Podle této dohody by se oteplování mělo udržet pod 2°C. Odborníci varují, že dosavadní závazky pokrývají zhruba 60 % toho, co je třeba udělat.

„Myslím, že se domluví na pracovním plánu a pokročí v technických, ale ne politických, záležitostech,“ uvedl Mark Kenber z nevládní organizace The Climate Group. „Na politické otázky a na případné Kjóto 2 a jeho právně závaznou podobu mají stále velmi rozdílné názory.“

Pochybnosti o Japonsku

Japonsko, Kanada a Rusko jsou rozhodně proti prodloužení platnosti Kjóta pro další období po roce 2013. Jejich námitkou je, že nová dohoda musí stanovovat cíle pro všechny hlavní znečišťovatele. Na druhou stranu Čína a Indie, spolu s rozvojovými zeměmi, trvají na současné podobě dohody.

Podle Tomlinsona hrozí i možnost, že Japonsko vyhlásí neschopnost plnit Kjótské závazky kvůli následkům březnové přírodní katastrofy.

Mark Kenber také připustil, že naplnění ambiciózního japonského cíle snížit emise do roku 2020 o 25 % oproti stavu z roku 1990 je nejisté, vzhledem ke zvýšenému dovozu plynu a uhlí, které nahrazují výpadek poškozené jaderné elektrárny. Pochybnosti zvyšuje také to, že vláda nepřijala zákon, který by tento klimatický cíl zavedl.

V rychlý postup nevěří ani Emmanuel Fages, vedoucí analytik evropské finanční skupiny Société Générale. „Získat stejný zájem jako v roce 2009 se nepodaří dříve než v letech 2013-2014. Na vině je slabé řízení. Nedokážeme přemýšlet o dlouhodobých řešeních,“ uvedl.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)