Unie se strachuje o osud klimatického zákona v USA

Evropští politici mají oprávněné obavy z toho, že poté co demokraté ztratili pohodlnou většinu v Senátu, bude pro prezidenta Baracka Obamu velmi obtížné prosadit klimatický zákon, který počítá s emisním obchodováním. Spojené státy jsou přitom klíčovým hráčem pro mezinárodní rozhovory o klimatu.

Tento týden začíná další – a možná na dlouhou dobu poslední – pokus o prosazení klimatického zákona v americkém Senátu. Na začátku listopadu se totiž konají v USA kongresové volby a politologové se shodují, že pokud zákon neprojde do poloviny roku, bude mít na dlouhou dobu červenou.

Předvolební kampani totiž pravděpodobně budou vévodit jiná témata, než klima – například hodně diskutovaná zdravotnická reforma nebo nezaměstnanost. Navíc se předpokládá, že v nich posílí republikáni, kteří jsou k „zelené“ legislativě obecně skeptičtější, než demokraté.

Tři senátoři, kteří se jí dlouhodobě snaží „tlačit“ vpřed, demokrat John Kerry, nezávislý Joseph Lieberman a republikán Lindsey Graham se proto chystají tento týden předložit několik kompromisních návrhů, jež by měly pro legislativu zajistit podporu (respektive 60 hlasů ze 100).

Většina komentátorů však zůstává k této iniciativě skeptická a upozorňuje, že prosadit takto sporný a složitý zákon (má přes tisíc stran) ve volebním roce bude velmi obtížné. Dá se opravdu očekávat, že především republikánští senátoři budou hledat stále více záminek, proč legislativu, která by pravděpodobně vedla k nárůstu cen energií, „potopit“. Nejnovějším hitem je upozorňování na chyby při práci Mezivládního panelu ke klimatické změně (IPCC).

Pesimistům nahrálo minulý týden do karet také rozhodnutí tří společností – energetických gigantů BNP a ConocoPhillips a výrobce strojů Caterpillar, které rezignovali na účast v US Climate Action Partnership, což je iniciativa zaměřená právě na prosazení klimatického zákona.

Boj za něj však někteří senátoři stále nevzdávají – podobně jako Barack Obama. Ten z Bílého domu vzkázal, že je ochoten poskytnout státní garance půjček na výstavbu nových jaderných reaktorů (prvních po 30ti letech) v celkové výši osmi miliard dolarů. Ekologické organizace jeho krok kritizují jako nemístné podbízení se republikánským senátorům, nicméně je jasné, že Obama potřebuje nějaký politický úspěch a neváhá pro něj ledacos obětovat (více k americkému prezidentovi viz EurActiv 22.2.2010).

Nesnáze se schvalováním klimatického zákona se znepokojením sledují i politici na druhém břehu Atlantiku, kterým je jasné, že bez jasného závazku Spojených států žádná mezinárodní dohoda nebude. „Pokud Spojené státy neschválí legislativu omezující emise skleníkových plynů, (…) poskytnou Číně, Indii a dalším zemím skvělou záminku k odmítnutí jakýchkoliv závazků,“ obává se zelená europoslankyně Satu Hassi. To se jasně ukázalo také na prosincovém summitu v Kodani (EurActiv 21.12.2009).

Podle Christiana Egenhofera z Centre for European Policy Studies (CEPS) by se však Evropská unie neměla upínat k tomu, že Spojené státy schválí zelenou legislativu a že příští rok v Mexiku dojde k podepsání nové mezinárodní dohody (to označuje za vyloučené). Unie se musí zaměřit na zajištění dostatečně vysoké ceny uhlíku, která by motivovala firmy k inovacím, tvrdí Egenhofer.

Ani americký klimatický zákon (pokud bude vůbec schválen) nepřinese v dohledné době nijak dramatické snížení emisí skleníkových plynů v USA – o necelá 4 % mezi lety 1990 a 2020 – ale řada pozorovatelů jeho schválení považuje za nezbytný první krok s tím, že emisní limity se dají později zpřísňovat.

Klimatický zákon (American Clean Energy and Security Act), který prošel v červnu 2009 Sněmovnou reprezentantů těsným rozdílem – 219 ku 212 hlasům, počítá s omezením emisí a zavedením systému obchodování s povolenkami. Zatímco demokraté ho (spolu s prezidentem Obamou) oslavovali, republikáni (až na výjimky) upozorňovali, že nový zákon může průměrné americké domácnosti zvýšit účty za energie až o 1.500 dolarů ročně. Nespokojená byla i řada „zelených“ organizací, které ho naopak označily za příliš „měkký“ na to, aby výrazně srazil americké emise a změnil energetický mix.