Unie by měla do roku 2030 snížit emise o 60 procent, odhlasoval výbor Evropského parlamentu

© Pixabay

Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci environmentálního výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.

Environmentální výbor Evropského parlamentu (ENVI) má jasno. Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 60 procent oproti úrovni z roku 1990. Pro hlasovalo 46 poslanců, proti bylo 18 a 17 členů výboru se zdrželo hlasování.

Zprávu švédské europoslankyně Jytte Gutelandové (S&D) podpořili její kolegové ze sociálně demokratické frakce, Zelení i liberálové z Renew Europe. Proti byla konzervativní ECR, zatímco většina evropských lidovců (EPP) se hlasování zdržela.

Zpráva ENVI výboru bude ještě podrobena hlasování všech europoslanců, a to během říjnového plenárního zasedání. Pokud plénům 60procentní cíl schválí, Evropský parlament se stane nejpřísnější institucí EU, co se snižování emisí týče.

„Většina Evropského parlamentu podporuje navýšení klimatických cílů. Výsledná legislativa ale musí odrážet i pozici členských států a ty naštěstí tak ambiciózní nejsou. Jsou si vědomy, že drastické snížení emisí bude taky muset někdo zaplatit,“ vysvětlil redakci europoslanec a člen výboru ENVI Alexandr Vondra (ODS, ECR).

„V Evropském parlamentu obecně pozoruji realističtější postoje ke klimatické politice u poslanců ze střední a východní Evropy, a to napříč frakcemi,“ dodal Vondra.

Snižte emise co nejdříve, odklad se nevyplatí, varuje německá studie

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.

Členské státy se zatím na jednotné pozici k emisním cílům pro rok 2030 nedohodly. Co se týče České republiky, ta je pro zachování stávajícího cíle v hodnotě 40 procent. V takovém případě by ale EU nemohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, k čemuž se předsedové vlád zavázali během summitu Evropské rady v prosinci 2019.

Evropská komise se proto přiklání k 50 až 55procentnímu snížení. Svůj návrh spolu s analýzou dopadů by měla představit v úterý 15. září. K 55 procentům se přiklání také Evropský výbor regionů, poradní výbor EU, který sdružuje zástupce krajů a měst.

Evropská města chtějí po EU peníze na ochranu klimatu

Evropský rozpočet bude po roce 2020 „zelenější“ než kdy předtím. Česká republika jako jeden z příjemců peněz z rozpočtu EU se musí připravit na to, že evropské finance bude muset posílat zejména za ochranu klimatu.

Klimatické neutrality musí dosáhnout všechny státy

Členské státy střední a východní Evropy Evropskou komisi již dříve požádaly, aby ve svém návrhu brala ohled na podmínky pro snižování emisí panující v jednotlivých státech. Europoslanci z ENVI výboru nicméně požadují, aby klimatické neutrality dosáhla nejen EU jako celek, ale také každý její členský stát.

Klimatická neutralita spočívá v tom, že země vypouští jen takové množství emisí skleníkových plynů, které je schopná zlikvidovat. To je výzvou zejména pro průmyslové země, jako jsou Česká republika nebo sousední Polsko.

Státům mají ve snižování emisí pomáhat fondy EU. Předsedové vlád se již dohodli na tom, že minimálně 30 procent evropského rozpočtu má jít právě na ochranu klimatu, což se promítne jak do zemědělských dotací, tak i do dotací určených na regionální rozvoj. Evropské regiony, ve kterých se těží uhlí, by měly mít od příštího roku navíc k dispozici nový Fond spravedlivé transformace s rozpočtem 17,5 miliardy eur.

Uhelné regiony, nejste v tom samy, tvrdí EU

S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Europoslanci z výboru ENVI dále ve své zprávě požadují, aby v EU od roku 2026 nebylo možné dotovat fosilní paliva. EU by také podle nich měla založit nezávislý expertní panel pro změnu klimatu, který by dohlížel na plnění schválených klimatických závazků a navrhoval případné legislativní změny.