Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisní poznámkou o tom, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo „podle velké většiny členských zemí“.
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poláci podle dostupných informací v jednu chvíli navrhovali dnes téma zcela vypustit a odložit na pozdější termín. S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050 měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš, Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.
„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.
Polský premiér Morawiecki podle informací ČTK například připomínal, že různé země Unie mají – už od konce studené války – různé startovací pozice a státy z východu Unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly.
Francouzský prezident svým kolegům připomněl, že z pohledu průmyslu je polovina 21. století v zásadě za dveřmi. A tak volby ohledně využívání jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů je třeba učinit už nyní, pokud má být k roku 2050 příslušný cíl splněný. Otázkou věrohodnosti EU pak podle Macrona bude unijní postoj na zářijové klimatické konferenci OSN.
Nevládní organizace silně kritizují i ČR
Výsledek dnešní asi tříhodinové diskuse vzápětí v tiskové zprávě kritizoval Wendel Trio, evropský šéf Climate Action Network (CAN), která celosvětově sdružuje více než 1700 nevládních organizací zabývajících se ochranou ovzduší. Ambiciózní dohodu podle něj zablokovalo polské, české, estonské a maďarské veto.
„Těžko věřit, že tyto vlády, vedené úzkým zájmem svého znečišťujícího průmyslu, uspěly se svým odporem k široce podporovanému a velmi potřebnému posílení evropských klimatických ambicí,“ uvedl v prohlášení pro média.
Původně navržený text ještě před summitem diplomaté zmírnili, právě ve snaze omezit odpor zemí ze středu a východu EU. Nyní připomíná, že vše, co Unie dělá, musí být v souladu se závazky z klimatické konference v Paříži z roku 2015. Zohledněny také mají být „okolnosti v jednotlivých členských zemích a respektováno jejich právo určit si vlastní energetický mix“ –tedy to, z jakých zdrojů země uspokojují své energetické potřeby. Původně byl dokument jednoznačnější a hovořil o potřebě urychleně pracovat na podmínkách, pobídkách a rámci, které by nulové čisté emise zajistily.