Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Klimatická stávka v Londýně [© Shutterstock/Ink Drop]

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Studenti ze zhruba 126 zemí ve více jak dvou tisících městech po celém světě protestovali v polovině března za ochranu klimatu. Nechyběla mezi nimi ani Česká republika. Přestože se protesty desítek tisíc mladých lidí po celé zeměkouli v rámci iniciativy „Pátky pro budoucnost“ (Fridays for Future) konají od loňského podzimu, pro české studenty byla taková stávka první v řadě.

„Nemáme čas. Jestli chceme odvrátit ekologický kolaps, musíte začít jednat ihned. Vy jste času promrhali dost a nám už dochází. Požadujeme záruku, že uděláte maximum pro to, abyste odvrátili oteplení planety o více než 1,5 °C. Chceme záruku toho, že začnete naslouchat vědcům a budete snižovat emise skleníkových plynů. Dáváme vám dva týdny,“ napsali studenti české vládě a zákonodárcům. K dnešnímu dni jejich prohlášení podepsalo necelých 6 tisíc studentů z českých středních škol.

V Česku se protestovalo nejen v Praze, ale také třeba v Brně, Ostravě, Plzni, Liberci nebo Českých Budějovicích. Podle tiskové zprávy české sekce Fridays for Future se do stávek zapojilo celkem 17 českých měst. Za hranicemi pak mladí lidé demonstrovali na vícero místech ve Francii, Švédsku, Finsku, Lotyšsku, Ukrajině, ale také v Africe, Austrálii, USA, Kanadě, Brazílii nebo v Indii či Jižní Koreji.

Protestujte, dokud se situace nezmění

Cílem stávek je donutit politiky, aby poslouchali vědecká zjištění a jednali podle nich. Protestující se odvolávají zejména na cíle Pařížské klimatické dohody z roku 2015, nebo zprávu Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) z podzimu loňského roku, která upozornila na důsledky globálního oteplování a navrhla scénáře, jak udržet růst teploty planety na hranici 1,5 stupně.

Klára Sutlovičová: Ústup od uhlí v elektroenergetice má primárně pomoci v boji se zvyšováním teploty planety

Pařížská klimatická dohoda je dobrým rámcem pro snižování globální teploty. Na dosahování klimatických cílů ale není dostatek politické vůle, upozorňuje v rozhovoru Klára Sutlovičová před klimatickou konferencí v polských Katovicích, kde se mají přijmout nástroje pro implementaci pařížských klimatických cílů.

Klára Sutlovičová je …

Podle Jiřího Koželouha, ředitele Hnutí Duha, byly akce v Česku mimořádně úspěšné. „Myslím, že názory o zkažené mládeži, které má část starší generace, dostaly v pátek (15. března) velké trhliny,“ řekl redakci EURACTIV.cz.

Podobě na klimatické stávky reagoval i Vojtěch Kotecký z think tanku Glopolis. „Na studentské stávce mě ze všeho nejvíc překvapilo, jak najednou a ve velkém dokázala proměnit českou konverzaci o klimatu. Klobouk dolů,“ napsal na twitter.

Koželouh si myslí, že by stávky měly pokračovat i nadále, dokud se politické strany a vláda nerozhýbou k rychlejší akci. „Aktuálně je jasné, že ČR snižuje skleníkové exhalace příliš pomalu a je potřeba zásadně přidat. Je také jasné, že ČR má (jako průmyslový stát) velkou příležitost uspět v modernizaci energetiky či dopravy,“ upřesnil odborník.

Unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Má šanci úkol splnit?

Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta. 

Důvod, proč stávky mladých lidí v ČR nepřišly dříve, jako v okolních zemích, podle něj leží v tom, že země není v takových věcech přirozeným průkopníkem. Úroveň environmentálního vzdělání je však podle něj v ČR na dobré úrovni.

„Řada škol má velmi zapálené a erudované pedagogy či pedagožky v ekologické výchově. Navíc tu existují velmi dobré vzdělávací instituce, které v tom školám pomáhají,“ dodal s tím, že právě práce lektorů a lektorek ekologické výchovy se projevila na úspěchu pátečních stávek. Řada studentů také působí i v různých ekologických organizacích.

Unijní podpora mladým protestujícím

Stávky nezůstaly bez odezvy. Podporu mladým protestujícím vyjádřila celá řada vrcholných politiků i nevládních, často environmentálních, organizací z národní i mezinárodní úrovně. Mezi nimi nechyběl ani Evropský parlament (EP), od nějž podpora přišla přímo z nejvyšších pater, od předsedy Antonia Tajaniho, či jednotlivých europoslanců.

https://twitter.com/EU_Finance/status/1106558463231119361

„Jsem moc vděčný všem studentům, kteří jasně řekli, že nechtějí po nás starších zdědit zdevastovanou planetu. Doufám, že více takových akcí pomůže posunout vrcholovou politiku k opravdu upřímné a funkční snaze věci měnit,“ napsal na twitter v souvislosti s klimatickou stávkou český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP).

„Oceňuji angažovanost dětí a to, že jim není lhostejný osud planety! Na druhou stranu… Trochu se vlamují do otevřených dveří. EU toho dělá hodně proti změně klimatu. Stávku chápu jako prostředek v situaci, kdy politici nekonají, ale to není případ EU ani ČR,“ vyjádřila se na twitteru k proběhlým protestům česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

Dodala, že „tlačit by se mělo na USA, na Čínu a na Indii. Ale mobilizační akce (studentů, pozn. red.) bude možná mít dopad i na tyto země, kde se ekologie moc neřeší.“

Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější

Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.

S tím naopak nesouhlasí další český zástupce v EP Pavel Poc (ČSSD, S&D), který se ochranou životního prostředí dlouhodobě věnuje, a to nejen na půdě EU. Podle něj musí Unie ještě zabrat v boji proti klimatickým změnám.

Jak informovala den před klimatickou stávkou ČTK, některé poslanecké skupiny Evropského parlamentu si přály, aby v debatě o boji proti klimatickým změnám na tehdy probíhajícím plenárním zasedání promluvila i hlavní tvář sílícího mládežnického hnutí Greta Thunbergová ze Švédska. Konzervativní a pravicové frakce ale takový návrh zablokovaly.

„Gretě Thunbergové nebylo umožněno promluvit k tomuto parlamentu, protože říká mocným pravdu,“ prohlásila na středeční rozpravě v EP irská europoslankyně Lynn Boylanová, kterou citovala ČTK. Diskusi z tribuny jednacího sálu přesto přihlíželo několik desítek stoupenců mládežnického hnutí Youth for Climate (Mládež za klima).

Ani Poc nešetřil kritikou. „Když vám vaše děti natvrdo vmetou do očí, že jim ničíte jejich svět, tak to přece jen něco znamená. Tak je raději nenechali mluvit,“ uvedl podle ČTK europoslanec.

Unie musí přehodnotit své emisní cíle na rok 2030, usnesl se Evropský parlament

Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Přesto v ten samý den Evropský parlament schválil v nezávazném usnesení k návrhu klimatického plánu Evropské komise do roku 2050 (tzv. „Čistá planeta pro všechny“) zvýšení cílů EU pro snížení emisí do roku 2030 z nynějších 40 % na 55 %. Jak připomenul EURACTIV.com, řada poslanců největší poslanecké frakce Evropské lidové strany však hlasovala proti usnesení.

Nezávazný dokument EP alespoň na mladé demonstrující odkázal a uvítal jejich výzvy ke zvýšení ambicí a rychlé akci proti klimatickým změnám.

Česká podpora enviromentálním aktivistům

Sám šéf českého enviromentálního resortu Richard Brabec rovněž v oficiálním komentáři pochválil aktivitu mladých lidí zajímajících se o budoucnost planety.

„Změna klimatu a její dopady jsou jedním z nejdůležitějších témat současnosti nejenom ve světě, ale i v České republice,“ prohlásil Brabec. Poukázal při tom na činnost ministerstva v boji proti důsledkům klimatických změn. Jedná se například o opatření související s přechodem k nízkouhlíkové ekonomice v oblasti jako je energetika, doprava nebo zemědělství.

České studenty podpořilo i několik českých environmentálních organizací, které jsou sdružené pod Klimatickou koalici nebo Zeleným kruhem. Podle jejich tiskové zprávy ČR nedělá dost ve snaze omezit dopady změn klimatu. Podle Koželouha je v Česku potřeba pro záchranu planety prvně přijmout patřičná řešení a rozhodnutí týkající se odklonu od uhlí a rozvoje čistých domácích obnovitelných zdrojů energie.

Podpora pro uhelnou energetiku v EU pomalu končí

Nová pravidla pro kapacitní mechanismy jsou důležitý krok, který Evropě pomůže na cestě od uhlí. Skulina v legislativě ale umožní podporu pro nové polské uhelné elektrárny, vysvětluje Anna Kárníková.

„V průběhu dvanácti let je potřeba snížit celosvětové emise CO2 o téměř 60 %, jinak oteplení překročí hranici 1,5 °C a riziko rozsáhlých nevratných změn se výrazně zvýší. Svět dnes není na cestě k naplnění závazků z Paříže, které by znamenaly oteplení o víc jak 2,5 °C do konce století. Krizi změny klimatu nepřikládáme náležitý význam a dosavadní snahy o řešení jsou nedostatečné. Proto považuji aktivní přístup mladých lidí za zcela legitimní,“ uzavřel zmíněnou tiskovou zprávu doktor Alexander Ač, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně připravuje novou verzi Státní politiky životního prostředí ČR, která je národní strategií s dlouhodobým plánem a konkrétními kroky k ochraně životního prostředí. Platnost stávající Státní politiky totiž končí příští rok. Do tvorby aktualizované verze politiky se může zapojit každý, a to do konce března.

Studentské stávky mají i své kritiky

Ne všichni s klimatickými stávkami mladých lidí souhlasí. Podle názoru Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, publikovaného na stránkách Ekolistu, se protesty snaží jen vyvolat zbytečnou paniku ve společnosti. Názory mladých lidí navíc podle něj nejsou založeny na pravdivých informacích.

„Problém je, že podobné kampaně mají tendenci sklouzávat ke stále výhrůžnějším, děsivějším, emotivnějším a nesmyslnějším proklamacím, které pak stále více citlivé jedince ovlivňují,“ uvedl Wagner s tím, že taková kampaň může jen velmi těžko vést k návrhu racionálního řešení daného problému či dokonce k jeho realizaci. „A velmi často pak vede k úplně opačným výsledkům, než aktivisté chtěli,“ dodal.

Kritický je i pohled klimatologa Ladislava Metelky z Českého hydrometeorologického ústavu zveřejněný na stejné webové stránce. Studenti se podle něj dopustili chybné interpretace výše zmíněné klimatické zprávy IPCC, na níž se odvolávají ve svém prohlášení. Původní text klimatické zprávy podle něj nehovoří o žádných posledních 12 letech, které máme mít na to, „abychom dokázali přejít k udržitelnému způsobu fungování globální společnosti a odvrátili tak nevratné poškození ekosystému“, jak tvrdí studenti.

„Studenti by měli být schopni ověřit si závažná tvrzení přímo v originálním textu… Pokud to neudělali, pokud si jen někde něco přečetli nebo něco slyšeli, postavili na tom celou kampaň a dokonce stávku a šíří tvrzení na úrovni poplašné zprávy, pak je něco v jejich vzdělávání hodně špatně,“ komentoval studentské stávky Metelka.

Celosvětové hnutí za klima odstartovala loni v srpnu teprve šestnáctiletá švédská klimatická aktivistka Greta Thunberg, když v době vyučování začala protestovat před švédským parlamentem s transparentem „školní stávka za klima“. Později se proslavila svým vystoupením na světové klimatické konferenci COP 24, která se konala na konci loňského roku v polských Katovicích.