Snižte emise co nejdříve, odklad se nevyplatí, varuje německá studie

© Pixabay

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.

Evropská unie se má brzy rozhodnout, o kolik sníží emise skleníkových plynů do roku 2030. Stávající cíle už totiž nestačí k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody.

Členské státy EU se zavázaly k tomu, že z Evropy udělají do roku 2050 uhlíkově neutrální kontinent – to znamená, že po roce 2050 budou vypouštět jen takové množství emisí, které jsou schopné zlikvidovat. Dosažením uhlíkové neutrality chce EU přispět k celosvětovému boji proti globálnímu oteplování, k čemuž se zavázala podpisem Pařížské klimatické dohody.

Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

Pokud chce být Evropa do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí na snižování emisí pracovat průběžně. Proto chce EU stanovit ambicióznější cíle pro rok 2030. Dosavadní legislativa počítá se 40procentním snížení emisí, to ale vzhledem k novému závazku neutrality nestačí. Zatímco ekologové volají po více než 60procentním snížení oproti roku 1990, Evropská komise se přiklání spíše k 50 až 55 procentům. Podle nové studie německého think tanku Agora si Evropa může 55procentní cíl dovolit jak ekonomicky, tak i technicky.

Klima: Sníží Evropa emise o 55 procent? Bitva o cíle pro rok 2030 pokračuje

Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní požadavky podkosí jejich ekonomickou obnovu po koronaviru.

V průmyslu a energetickém sektoru lze podle Agory snížit emise o 59 až 63 procent (v porovnání s rokem 2005). V dopravě, zemědělství či v budovách by mohlo jít o 45 až 49 procent.

Odklad se nevyplatí

Česká republika patří v tomto ohledu mezi nejopatrnější země v EU a emisní cíle pro rok 2030 měnit nechce. Jak ale varují němečtí odborníci z organizace Agora, v budoucnu by se jí takový přístup nemusel vyplatit, stejně jako dalším méně bohatým členským státům EU.

Podle ministra Havlíčka by mělo Česko trvat na původních cílech emisí CO2

Česko by mělo zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 procent oproti roku 1990. Na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity to řekl vicepremiér a ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

„Je důležité, aby členské země začaly rychle transformovat své ekonomiky v souladu s cílem klimatické neutrality. Kumulativní účinek brzkého snižování emisí pomůže členským státům dosáhnout vyšších klimatických cílů pro rok 2030, a později také pro rok 2050,“ uvedl Patrick Graichen, který je jedním z autorů německé studie.

Němečtí odborníci upozorňují, že ještě v roce 2018 vypouštěly chudší členské státy EU méně emisí na hlavu než bohatší státy. V roce 2030 by se to však mělo změnit – zatímco bohaté budou mít emisí méně, chudé budou zodpovědné za nadprůměrné množství.

Jak chránit klima a neruinovat průmysl? Cestou může být „vícerychlostní dekarbonizace“

Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost. 

Graichen podotýká, že pokud budou státy snižování emisí odkládat, budou pak muset provádět mnohem drastičtější a ekonomicky náročnější opatření, aby evropské cíle splnily.

Evropská unie počítá s tím, že členské státy ve snižování emisí finančně podpoří. Země mohou na splnění emisních cílů využívat dotace EU, které by měly v následujících sedmi letech směřovat primárně do zelené a digitální transformace. Dále by jim měly pomoci mechanismy, které jsou napojené na evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Konkrétně se jedná o vznikající modernizační fond či o tzv. mechanismus solidarity.

Vzniká nový Modernizační fond. ČR z něj může získat miliardy na snižování emisí skleníkových plynů

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. 

Podle německých expertů by mohlo členským státům pomoci také obchodování s ročními emisními příděly, tedy s mezními hodnotami emisí, které země musí každoročně plnit v oblastech, na něž se nevztahuje ETS, tedy v dopravě (vyjma letectví a mezinárodní námořní dopravy), zemědělství, budovách a odpadovém sektoru.

Reforma ETS

Agora dále vyzývá k reformě systému EU ETS a jeho rozšíření na další sektory. Pokud by ale k něčemu takovému došlo, musel by se systém upravit tak, aby to nevytvořilo extrémní zatížení pro některé členské státy.

V unijních institucích se v této souvislosti diskutuje například o dopravě, která je zodpovědná za 27 procent všech emisí skleníkových plynů v EU. Emise v tomto sektoru navíc rok od roku rostou, zatímco v energetickém sektoru a průmyslu, které jsou zapojené do systému ETS, se snižují.

Celkem se podařilo EU od roku 1990 do roku 2018 snížit emise skleníkových plynů o 21 procent. Jen pro srovnání – Česká republika mezi roky 1990 a 2014 snížila emise o 36,9 procenta.

Jak moc bude další snižování emisí finančně náročné, se členské státy dozví již v září, kdy Evropská komise zveřejní očekávané dopadové studie nových emisních cílů pro rok 2030. Doprovázet je bude návrh na jejich revizi, který by měl finanční náklady reflektovat.

Video: Průmysl se klimatické neutralitě nebrání. Potřebuje ale jasné vyčíslení dopadů

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?

Článek vyšel v rámci projektu Zelená pro Evropu, který realizuje server EURACTIV.cz ve spolupráci s Deníkem.