S ozeleněním českých uhelných krajů pomůže speciální fond. Na fosilní paliva z něj nepůjde ani euro

© Pixabay

Doba uhelná je u konce, v Evropě ale stále existují regiony závislé na uhelné energetice. V EU se již dlouhou dobu mluví o speciálním fondu, který by jim měl s přechodem na čistší ekonomiku pomoci. Až tento týden jej ale europoslanci posvětili. Jak regionům pomůže?

Fond pro spravedlivou transformaci bude k dispozici více než stovce evropských regionů na to, aby jim pomohl s přechodem na zelenou ekonomiku. Do oné stovky spadají ty evropské regiony, které jsou uhlíkově náročné – těží se v nich například uhlí, nebo se v nich nachází těžký průmysl, který výrazně zatěžuje životní prostředí. Takové oblasti budou muset ke svému ozelenění vynaložit mnohem víc úsilí než jejich „čistší“ kolegové. Proto si rozdělí speciální fond s rozpočtem 17,5 miliardy eur (zhruba 445 miliard korun).

V Česku na peníze dosáhnou tři uhelné kraje – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – které si mezi sebe rozdělí zhruba 41 miliard korun. O tom, jakým způsobem by se měly peníze rozdělit mezi jednotlivé kraje, jednalo přímo s jejich zástupci ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu, obchodu a dopravy.

Konec uhlí v roce 2038? Vláda doporučení uhelné komise neschválila, ministři se neshodují

Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (KOA) by měla být obálka ideálně rozdělena zhruba na třetiny. Diskuse se však vedly i o variantě, která by Karlovarskému kraji přinesla jen zhruba 15 % z celkové částky, která do Česka z Unie dorazí. Zatímco Ústecký kraj by si přišel asi na 38 % a Moravskoslezský zhruba na 46 %.

Z posledního jednání české transformační platformy (11. května 2021), která zahrnuje kraje, ministerstva, ale i podnikatelské či odborové asociace a experty, však vyplývá, že o rozdělení peněz mezi kraje ještě není jasno a nyní se vyčkává na rozhodnutí vlády.

Cena emisních povolenek stoupá, chystá se revize systému ETS. Co to znamená pro Česko?

Rekordně vysoká cena emisních povolenek může uspíšit český odchod od uhlí. Systém obchodování s emisními povolenkami zároveň čeká rozšíření, které ovlivní další sektory i koncové spotřebitele.

Na fosilní paliva ani euro

Fond má regionům finančně pomoci s odklonem od uhlí a špinavého průmyslu, s obnovením postižené krajiny, rozvojem čisté mobility a obnovitelných zdrojů energie, ale také s vývojem inovativní, digitální a čisté ekonomiky. Fond myslí také na zapojení lidí, kteří v důsledku změn přijdou o práci, zpět do udržitelnějšího pracovního trhu.

Právě o tom, co všechno budou moci regiony nakonec z fondu financovat, se v rámci jednání mezi evropskými institucemi a členskými státy o jeho finální podobě vedla klíčová diskuse.

Už od počátku se dalo podle původního návrhu Evropské komise počítat s tím, že z fondu nepůjdou zaplatit investice spojené s výstavbou nebo rušením jaderných elektráren či výrobou a zpracováním tabáku. Nakonec se na „seznam zakázaných položek“ dostal i zemní plyn, respektive všechna fosilní paliva. Peníze z fondu tak nelze využít na investice do spalování, ale ani do výroby, zpracování, přepravy, distribuce a skladování fosilních paliv.

Infografika: Tři pilíře mechanismu spravedlivé transformace

Mechanismus spravedlivé transformace, který má pomoci evropským regionům s přechodem na čistou ekonomiku, s obálkou v hodnotě 150 miliard eur bude rozdělen do tří pilířů. O jaké nástroje a obnosy se jedná?

„My jsme fosilní paliva dostali do pozice Evropského parlamentu, ale při trialozích (jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU – pozn. red.) nakonec došlo k dohodě, že fosilní paliva budou moci státy podporovat z fondu pro regionální rozvoj,“ objasnil redakci europoslanec a stínový zpravodaj nařízení o fondu pro spravedlivou transformaci Ondřej Knotek (ANO, Renew). Ten má na rozdíl od fondu pro spravedlivou transformaci větší rozpočet a je k dispozici všem evropským regionům.

„V Bruselu nebyla politická síla k tomu, aby bylo fosilní paliva možné financovat z obou nástrojů,“ dodal s tím, že pro země, pro které jsou takové investice důležité, byl navýšen podíl zdrojů, které mohou z regionálního fondu takto využít.

Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS, ECR) není pro ČR vyřazení fosilních paliv či jádra dobrou zprávou. „Je chybou, že se nepodařilo vyjednat možnost využít tyto peníze na investice do plynu nebo jádra, tedy oblastí s daleko nižšími dopady na životní prostředí, než je tomu u uhlí. Pro Českou republiku jsou však tyto energetické zdroje zásadní. Považuji to za selhání českého premiéra a vlády, protože nevyužili možnosti tyto pro nás klíčové prvky prosadit,“ uvedl Vondra, který k legislativě připravoval stanovisko environmentálního výboru Evropského parlamentu.

Škodí jaderná energetika klimatu? Brusel zatím nerozhodl, Česko zůstává v napětí

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Financování či jiná podpora fosilních paliv je citlivá otázka, názory členských států i europoslanců se mnohdy radikálně liší. V případě fondu pro spravedlivou transformaci si nakonec europoslanci prosadili, že „do investic do fosilních paliv nepůjde z fondu pro spravedlivou transformaci ani euro,“ jak na pondělní rozpravě na plénu uvedla německá zelená europoslankyně Henrike Hahnová. „V opačném případě by to nedávalo vzhledem k ochraně klimatu žádný smysl,“ dodala.

V souvislosti s fondem pro regionální rozvoj doznal fond pro spravedlivou transformaci během politických jednání ještě jedné ne úplně bezvýznamné změny. Komise původně navrhovala, aby každé euro z fondu pro spravedlivou transformaci členské státy doplňovalo až 3,5 eura z fondu pro regionální rozvoj a evropského sociálního fondu. To by sice znamenalo, že by si regiony přišly na více peněz, zároveň by tím však zchudly strukturální fondy, které jsou k dispozici všem regionům, a nejen těm uhlíkové náročným.

Finální podoba fondu, jak ji tento týden posvětili europoslanci (615 hlasovalo pro, 35 proti a 46 se zdrželo), však počítá s tím, že „finanční doprovod“ ze strukturálních fondů bude pouze dobrovolný. Bude tedy na členských státech, zda se k tomu uchýlí.

Evropské regiony čeká spravedlivá transformace. Co bude obnášet?  

Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.

Cukr a bič

To, že členské státy dostanou peníze z nového speciálního fondu pro vybrané evropské regiony, ale není automatické. Země, které se nepřipojí k závazku klimatické neutrality do roku 2050, dostanou pouze 50 % z celkového národního přídělu.

Některé regiony by si navíc na peníze nemusely přijít vůbec. Evropská komise totiž na začátku května prostřednictvím své mluvčí varovala Polsko, že prodloužení těžby v dole Turów do roku 2044 by mohlo dotčený region stát peníze z transformačního fondu.

Podle Ondřeje Knotka se taková specifická podmínka na rozdíl od požadavku na závazek klimatické neutrality v nařízení přímo neobjevuje. Podle zjištění serveru Aktuálně.cz by ale polská Bogatynia, kde se Turów nachází, měla o peníze opravdu přijít.

Modernizační fond má očistit průmysl od emisí. Peníze dostanou hlavně výrobci elektřiny a teplárny

Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.

Na druhou stranu, státy budou mít v budoucnu pravděpodobně možnost vysloužit si i peníze navíc. Europoslanci totiž do nařízení prosadili mechanismus, podle kterého dostanou regiony, kterým se bude proměna dařit, další prostředky.

„Země, kde regiony nejrychleji dekarbonizují, například na základě míry pokroku v redukci emisí skleníkových plynů, by měly získat nějaký bonus,“ popsal podstatu nového mechanismu odměňování europoslanec Knotek. Na tyto příspěvky však chce EU vzít až z dodatečných prostředků. To, že takové peníze budou v budoucnu k dispozici, podle Knotka nelze vyloučit. Na první peníze za odměnu by si tak měly úspěšné státy přijít až za několik let.

Zelená agenda je rozeseta mezi vládní rezorty. Pomohl by zmocněnec pro Green Deal?

ČR čeká náročná zelená transformace. Implementace Zelené dohody v praxi je ale rozeseta mezi jednotlivé vládní rezorty, což může podle expertů představovat problém. V odborných kruzích se začíná hovořit o novém koordinátorovi, který by měl zelenou agendu pod palcem.