Prezidenti a premiéři podpořili přísnější emisní cíle pro rok 2030

Předseda Evropské rady Charles Michel © EPA

Všechny členské státy Evropské unie se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se však bude přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Shodli se na tom včera pozdě večer prezidenti a premiéři unijních zemí během první debaty o novém závazku k roku 2030, který je součástí snahy o dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Definitivní schválení konkrétního cíle stanoveného v září Bruselem má přijít na řadu až na prosincovém summitu.

Političtí vůdci včera v Bruselu poprvé vzájemně ladili své postoje k otázce, jak dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o nejméně 55 procent místo dosud navrhovaných 40 procent. Po sotva dvouhodinové debatě dospěli ke shodě, že k zajištění zmíněné neutrality musí EU „zvýšit své ambice pro následující dekádu“. „Všechny členské státy se budou podílet na této snaze, s přihlédnutím ke své konkrétní situaci a s ohledem na férovost a solidaritu,“ uvádí se v přijatých závěrech.

Šéfové států a vlád dávali již před začátkem schůzky najevo, že s celkovým unijním cílem nemají zásadní problém. Vyjádřil se tak dnes i český premiér Andrej Babiš, který se v minulosti stejně jako někteří další lídři zemí východního křídla EU stavěl k přísnějším limitům kriticky. Zmíněných 55 procent je cílem pro celou Unii a na jednotlivé členské země se rozpočítá teprve později.

Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

Babiš na summitu zastupuje polského kolegu Mateusze Morawieckého, který nemohl přijet kvůli karanténním pravidlům a jehož země se loni jako jediná nepřihlásila k závazku dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Ten stanoví, že EU nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je všechny vykompenzuje například výsadbou nových stromů. Česko i Polsko dávají najevo, že jako průmyslové postkomunistické země budou mít dosažení cílů pro toto desetiletí těžší než státy západní či severní Evropy. Podle toho chtějí rozpočítat i jednotlivé národní cíle.

„Je to příležitost zjistit, na jakých základech budeme moci v prosinci postavit dohodu,“ prohlásil před jednáním předseda Evropské rady Charles Michel. Summit mimo jiné vyzval Evropskou komisi, aby zahájila podrobné konzultace o možnostech snižování emisí s jednotlivými státy a aby jim poskytla podrobnější informace o dopadu nových cílů na jejich hospodářství.

Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 by nyní měli připravit ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Dnes začíná summit Evropské rady. Bude se týkat hlavně brexitu a emisních cílů EU

V atmosféře rychle se šířící druhé vlny koronavirové nákazy se dnes v Bruselu sejdou prezidenti a premiéři zemí Evropské unie, aby mimo jiné udali další směr vrcholícím rozhovorům s Británií či klimatickým závazkům Unie. Na program se dostane i koordinace koronavirových cestovních opatření, vakcína proti covid-19 či zahraniční vztahy.