Klaus podepsal zákon zvyšující poplatky za vypouštění emisí

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: njuj.

Prezident Václav Klaus dnes (29. května) podepsal novelu zákona o ochraně ovzduší, která v posledních měsících budila pozornost zejména kvůli poplatkům za vypouštění emisí do ovzduší. Poplatky za znečišťování budou nově hradit pouze velké firmy, zatímco malé podniky od nich budou osvobozeny.

V České republice začne od příštího roku platit nový zákon o ochraně ovzduší. Dnes dopoledne jej podepsal prezident Václav Klaus.

Novela zákona počítá se zachováním poplatků za znečišťování ovzduší, ale nově jejich úhradu ukládá pouze velkým podnikům, které do ovzduší vypouštějí velké množství emisí. Naopak od placení osvobozuje menší a střední firmy. 

Velkým znečišťovatelům tak bude od roku 2013 za vypuštěnou tunu emisí prachu účtováno 4.200 korun s tím, že se sazba bude postupně zvyšovat až na výsledných 14.700 korun v roce 2021. Zároveň mírně vzrostou i poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a emisí těkavých organických látek. Výnosy z poplatků si mezi sebe rozdělí Státní fond životního prostředí, kraje a Český hydrometeorologický úřad. 

Pokud účet za vypouštění škodlivin do ovzduší nepřesáhne 50 tisíc korun, povinnost uhradit jej firmě odpadne. Toto opatření zasáhne zhruba 90 % procent českých podniků, a z původních čtyř tisíc tak bude poplatky platit pouze několik stovek. V současnosti byla hranice pro placení stanovena na 500 korunách. 

Důvodem této změny je podle zákonodárců především snaha o snížení administrativní zátěže, kterou by podniky musely nést. 

Kritika ze všech stran

Připomeňme také, že schvalování nové legislativy nebylo vůbec jednoduché: návrh prošel parlamentem až na druhý pokus.  

Poslanci totiž nesouhlasili s původním vládním návrhem, který počítal s postupným zvyšováním poplatků za znečišťování a do horní komory českého parlamentu poslali návrh, který měl od roku 2021 poplatky zcela zrušit (EurActiv 15.3.2012).  

Senát ale zůstal u původní vládní verze, kterou nakonec schválila i Sněmovna. 

Proti návrhu tehdy protestoval například Svaz průmyslu a dopravy, který upozorňoval na to, že se vyšší finanční zatížení pro podniky výrazně podepíše na jejich konkurenceschopnosti. 

Návrh nepotěšil ani zelené organizace, které poukazují na to, že kvůli nové legislativě nebudou muset poplatky platit pouze malé podniky, ale třeba i uhelná elektrárna Prunéřov nebo ocelářská společnost Arcelor Mittal (EurActiv 3.5.2012).