Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

© Pixabay

Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.

Uhlíkové clo by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky. Pokud budou při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní „přirážku“ odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa.

Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii.

Kolem Evropy vzniká „uhlíková zeď“. Jak by mohla vypadat a co na ni říká český průmysl?

Jedním z nových vlastních zdrojů by měl být mechanismus pro uhlíkové vyrovnávání na hranicích EU. Jeho cílem má být posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech a rozšíření klimatických standardů mimo Unii.

Podle poslanců Evropského parlamentu by mohl nový systém – celým názvem „mechanismus pro vyrovnávání uhlíku na hranicích EU (CBAM)“ – fungovat již od roku 2023. Počítá s tím jejich nedávno schválené nezávazné usnesení. Poslanci navíc navrhují, že část peněz by mohla směřovat do rozvojových zemí, kterým se klimatické závazky zatím plnit nedaří.

Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Detaily by měla Evropská komise představit zhruba v červnu letošního roku.

„Je zřejmé, že pokud chceme celosvětově snížit emise skleníkových plynů, bez nějakého nástroje, který přiměje k akci i země mimo EU, se neobejdeme. Nejsem si ale jist, zda právě CBAM je to pravé. Rozumím tomu, že řada mých kolegů europoslanců chce být co nejambicióznější, a proto tak halasně podporují už tuto zprávu. Já osobně bych si ale počkal, s čím přijde komise,“ říká český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Uhlíkové clo vs. emisní povolenky

Skeptičtí poslanci se obávají především reálného dopadu uhlíkového cla na průmysl. Týkat se to bude zejména výroby oceli, hliníku, cementu, ale také skla či chemických látek. Dohromady tyto sektory vypouští až 94 procent průmyslových emisí v EU.

Na evropský průmysl se již nyní vztahuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém motivuje podniky ke snižování emisí – na každou vypuštěnou tunu emisí si totiž musí koupit povolenku, jejichž cena v posledních týdnech strmě roste.

Otázkou je, jak emisní povolenky skloubit s uhlíkovým clem. Europoslanci původně chtěli tlačit na zrušení emisních povolenek a jejich nahrazení uhlíkovým poplatkem. Tlak průmyslových podniků ale nakonec zafungoval a poslanci odhlasovali usnesení, podle kterého by měl systém ETS zůstat funkční i nadále. Čeští oceláři rozhodnutí vítají.

„Uhlíkový poplatek musí být alespoň do roku 2030 doplňkem k dosavadním ochranným opatřením, nikoliv jejich alternativou. Jinak průmysl v Evropě nepřežije a globální emise dál porostou,“ uvedl ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

„Pokud by už od roku 2023 docházelo k rušení povolenek podle původního plánu, nedali bychom tradiční výrobě šanci na nutné technologické změny pro přechod na ekologičtější provoz. Bez emisních povolenek by tak jejich náklady na výrobu prudce vzrostly a staly se tak nekonkurenceschopnými nejen u nás, ale i v dalších zemích světa,“ upřesnila místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO).

Podcast: Evropský boj s emisemi: EU chystá uhlíkové clo a uhlíkovou daň

Dosažení uhlíkové neutrality nebude jednoduché, a EU tak hledá způsoby, jak na to. Zároveň nechce v boji proti klimatickým změnám zůstávat osamocena. Jedním z nástrojů, jak tyto požadavky uspokojit, by mohlo být tzv. uhlíkové clo. Jak by mělo fungovat?

Zásadní bude jarní návrh Evropské komise, o kterém budou poslanci znovu jednat a hlasovat. Návrh také musí odsouhlasit členské státy EU. Evropská legislativa by navíc měla být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Ta se zatím k mechanismu jednoznačně nevyjádřila.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.