Požáry v Řecku se podařilo zkrotit, hledají se příčiny

© EPA-EFE/KOSTAS TSIRONIS

Po dohašení požárů v Řecku přišel čas na hledání příčin, a to na několika rovinách. Žháři čelí obvinění a několik vrcholných představitelů veřejné bezpečnosti přišlo o svou pozici. Jak se ale podobným tragédiím vyhnout i v budoucnu?

Řecko zahájilo vyšetřování nedávných rozsáhlých požárů – existují totiž podezření, že některé z nich nemá na svědomí pouze suché léto. Jak uvedl pro deník The Washington Post ministr obrany Michalis Chrisochoidis, řecký státní zástupce již úzce spolupracuje s policií i hasiči na vyšetření všech velkých požáru, které letošního roku vypukly.

K těm patří i požár, který se začátkem srpna vzmohl na jihovýchodním pobřeží od Atén, odkud se rychle rozšířil do obydlené oblasti, což vedlo k evakuaci místních obyvatel. Hasičům se jej podařilo později dostat pod kontrolu. „A to všechno proto, že podle svědků došlo k požáru kvůli použití světlice jedním nebo více lidmi,“ uvedl pro TWP Chrisochoidis.

Příčiny požárů jsou v šetření, zatčeno již bylo několik lidí.

Mezi obviněnými je v současné době i 14letý chlapec, který se měl podle řeckých médií dopustit od začátku srpna založení až 13 požárů v Theologosu, centrální oblasti Řecka. Přiznal se k devíti z nich. Motivem jeho žhářství měla být údajně zábava při pozorování ohně a kouře.

K zodpovědnosti je volána i vláda

Otázka odpovědnosti se týká i samotné řecké vlády. Ta čelí kritice např. za nedostatek hasičských jednotek nebo podfinancování sektoru, v jejichž důsledku musela vláda volit, na která místa budou hasiči vysláni hasit a která budou „pouze“ evakuována.

„Po desetiletí úsporných opatření, která zasahovala do veřejných služeb, jsou řecké hasičské služby silně oslabeny,“ uvedl pro Reuters Dimitris Stathopoulos, vedoucí řecké asociace hasičů. Podle něj je také okamžitě potřeba přijmout 5000 nových hasičů.

Řecký premiér se za selhání vlády omluvil, jako hlavní příčinu vzniklých ohňů zároveň označil klimatickou krizi. „Klimatická krize je tady a ukazuje nám, že všechno se musí změnit. Tato skutečnost vyžaduje odvážná řešení, na která jsem připraven,“ prohlásil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Prohlásil také, že schválil dodatečný rozpočet 500 milionů eur na financování pomoci a odškodnění lidem, kteří přišli o domov a majetek.

Jak informovala agentura AP, řecká vláda reagovala také výměnou vrcholných představitelů veřejné bezpečnosti. Minulé úterý však utrpěla politický neúspěch, když admirál ve výslužbě jmenovaný dohledem nad hasiči odstoupil hodiny před tím, než měl složit přísahu.

Extrémně vysoké teploty jako projev klimatické změny

V průběhu letošního léta panovala v Řecku extrémní sucha a průměrné teploty přes 40 °C. Právě trvající horko a nízké množství srážek dávají vědci do přímé souvislosti s klimatickou krizí.

Pokud Evropa nedodrží klimatické cíle, musí očekávat více lesních požárů nebo intenzivnější povodně

Z analýzy EEA vyplývá, že pokud Evropa nedodrží cíle ohledně emisí skleníkových plynů, lze očekávat nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy.

Podle letošní zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) má v následujících letech docházet ke stále častějším vlnám veder v důsledku skleníkového efektu. Konkrétně ve Středomoří, do něhož Řecko náleží, autoři zprávy IPCC do budoucna předpokládají kombinaci klimatických změn, tedy teplotní extrémy, nárůst sucha, úbytek srážek a zvýšenou pravděpodobnost požárů. Od druhé poloviny 21. stol. by mělo dojít k nárůstu teplot průměrně o 2 °C. Autoři studie také uvádějí, že tyto země, známé pro své již dříve suché podnebí, budou v budoucnu ještě znatelně vyprahlejší.

Bezbrannost Řecka vůči vzniklým požárům je tedy pravděpodobně zapříčiněna dlouhodobým ignorováním hlasů expertů, kteří již před klimatickou změnou varují dlouhodobě. Řekové nově uvažují o pojmenovávání vln veder, stejným způsobem, jako jsou pojmenovávány příchozí bouře. Chtějí tak zvýšit povědomí o nadcházejícím nebezpečí.

Podle řeckého premiéra řešení krize nutí Řeky změnit všechno: způsob, jakým hospodaří, jak se pohybují, jak vyrábějí energii a jak staví své domovy. Informovala o tom agentura Reuters.

Ochrana klimatu se může odrazit na účtech za energie. Hrozí návrat žlutých vest?

Snižování emisí skleníkových plynů může pomoci odvrátit klimatickou katastrofu, ale také zasáhnout do rozpočtu domácností. V Evropě rostou obavy, že ambice Bruselu by mohly vést ke zdražování energií a rozsáhlým protestům napříč sedmadvacítkou.

Požáry trvaly déle než měsíc

Na jihu Řecka oheň zničil přes 1000 kilometrů čtverečních půdy, povětšinou lesy. Jak informoval deník The Washington Post, na vině je údajně silný vítr, který oheň roznesl do lesů severně od hlavního města.

Požár sežehl významnou část borovicových lesů severozápadně do hlavního města. Právě borovicové lesy jsou na požáry velmi náchylné. Jak uvedl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd pro server iRozhlas.cz, borovice mají výrazně kyselý opad jehličí, které se nerozkládá, takže kolem borovic prakticky vzniká vrstva paliva. „V okamžiku, kdy vyschne a chytne, tak borové jehličí, které je nadupané silicemi a různými hořlavými látkami, opravdu hoří strašně rychle,“ dodal.

Zapojení Evropy: Pomoc přišla z více než 20 zemí

Do oblasti byly poslány posily o 22 helikoptérách (z nichž dvě jsou ruské a jedna ze Spojených Arabských Emirátů) a 11 letadlech, aby poskytly podporu ze vzduchu. Do akce bylo zapojeno celkem zhruba 1000 hasičů z Evropy, z toho přes 100 rumunských a 143 polských – ti se za poslední měsíc zapojovali na výpomoc řeckým kolegům napříč celým Řeckem.

Polské jednotky se původně měly vrátit zpět do své země 16. srpna, na žádost řecké strany ale setrvaly na místě další dva týdny, jak uvedl premiér Kyriakos Mitsotakis na svém Twitteru.

Čeští hasiči se ze svého zapojení do akce v Řecku vrátili v úterý 17. srpna, při hašení požárů celkem byla vyslána pomoc z více než 20 zemí.

Evropská unie disponuje od roku 2001 tzv. Evropským veřejně ochranným mechanismem (ERCC), který slouží usnadnění organizace mezinárodní výpomoci mezi státy EU i dalšími 6 spolupracujícími zeměmi. Jeho cílem je zlepšit připravenost i akceschopnost jednotlivých zemí při potýkání se s různými katastrofami – a tohoto cíle dosahuje právě sjednocením sítě dostupné pomoci do jediného centra.

V praxi může katastrofou zasažený stát požádat prostřednictvím ERCC členské i další participující země, které ve vzájemné koordinaci mohou nabídnout potřebné vybavení nebo personální výpomoc. Tyto zdroje jsou následně organizovány a distribuovány pomocí ERCC, v případě potřeby je v rámci mechanismu sestaven tým odborníků věnující se ochraně veřejnosti v oblasti proběhlé nebo probíhající katastrofy. Výsledkem je tedy účinnější a rychlejší zásah na potřebných místech.

Dodatečně také vznikly záložní kapacity Evropy (rescEU reserves), které disponují flotilou protipožárních letadel a helikoptér, lékařských evakuačních letadel, jakož i zásobou zdravotnického vybavení a polních nemocnic.

V případě Řecka se jednalo o pro prozatím největší protipožární akci koordinovanou prostřednictvím ERCC, jak uvedl při společném rozhovoru s premiérem Mitsotakisem evropský komisař pro krizový management Janez Lenarčič.

„Během této bezprecedentní krize jsme měli v Řecku 23 zemí, což je skutečný projev solidarity. Je to však také důkaz, že sdílení zdrojů – a nemluvím jen o letadlech, ale také o hasičích, nákladních vozidlech – ve skutečnosti v těchto krizových dobách funguje,“ dodal Mitsotakis.

Černému moři hrozí ekologická katastrofa. Příčinou je intenzivní rybolov

Pokles populací ryb v Černém moři, k němuž dochází v důsledku pokračujícího komerčního rybolovu, vyvolává obavy nevládních organizací i evropských zákonodárců. Informaci přinesl EURACTIV.bg.

Předpovědi zhoršení kvality vzduchu: Naplnily se?

Rozsáhlá ohněm poničená území a v případě turisticky zaměřených oblastí i ekonomická paralýza nejsou jedinými důsledky požárů. Dalším z nich je následné znečištění ovzduší, ke kterému v důsledku úniku mohutného dýmu ze spáleniště dochází.

Jak uvádí tisková zpráva evropského programu Copernicus zveřejněná na začátku letošního srpna, jež se zaměřuje na vliv požárů ve Středomoří na životní prostředí, požáry znečišťují ovzduší velkým množstvím kouře. Již v době svého vydání studie zmiňuje znečištění z řeckých požárů v Turecku a oblasti východního Středomoří.

„Kouř z požárů kvalitu ovzduší rozhodně zhorší, nicméně míra, plošný rozsah a trvání znečištění závisí na mnoha meteorologických faktorech. Mezi tyto faktory například patří směr a rychlost větru, rozptylové podmínky nebo dešťové srážky, které prachové částice z požárů efektivně vymývají z atmosféry. Prachové částice se tedy po dohoření požáru v atmosféře příliš dlouho neudrží, a proto v současnosti, kdy už požáry byly uhašeny či přirozeně dohořely, je kvalita ovzduší nad Řeckem či Tureckem opět relativně dobrá. Negativní důsledky lesních požárů na kvalitu ovzduší jsou tedy poměrně krátkodobé,“ uvedl pro server EURACTIV.cz Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Infografika: Kolik produkuje EU emisí? A jak je na tom Česko?

Zelené ambice Evropské unie počítají s výraznou redukcí emisí do roku 2030. Kolik emisí Unie produkuje v současnosti? Jaké sektory znečišťují životní prostředí nejvíce? A jak je na tom v rámci bloku Česko? Podívejte se na infografiku. 

Může nastat situace jako v New Yorku?

Koncem července došlo v New Yorku k relativně ojedinělému jevu – celé město, stejně jako další oblasti na východním pobřeží, se zahalilo do šedivého oparu. Ten způsobily rozsáhlé lesní požáry v Kanadě a vzniklý kouř rozneslo po celém kontinentu tzv. tryskové proudění. Po celý den, kdy neobvyklý jev trval, platila pro Newyorčany výstraha před špatnou kvalitou ovzduší – situace se totiž stala nebezpečnou i pro jinak zdravé obyvatele města.

„Podobné obrázky (jako z New Yorku – pozn. red.) jsme mohli vidět např. v roce 2010 v Moskvě při rekordní vlně veder, nicméně zde se nejednalo o přenos prachových částic tryskovým prouděním (jet stream) na tak velkou vzdálenost jako v případě západ USA/Kanady–New York. V roce 2010 se totiž požáry vyskytovaly relativně nedaleko od Moskvy,“ uvedl Lhotka.

„Při rozsáhlém požáru může dojít k výraznému zhoršení kvality ovzduší i nad Evropou, ovšem zhoršení kvality ovzduší dálkovým přenosem prachových částic pomocí tryskového proudění nad střední Evropu je nepravděpodobné, jelikož západně od ČR nejsou příliš vhodná místa pro vznik rozsáhlých lesních požárů – tryskové proudění v našich zeměpisných šířkách téměř výhradně vane ze západu na východ,“ uzavřel expert z Akademie věd ČR.