Podle vlády je 55% snížení emisí do roku 2030 pro ČR nereálné. Nová studie tvrdí opak

© Pixabay

Česká republika může do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie společnosti McKinsey. 

Nová studie společnosti McKinsey tvrdí, že snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 je pro Českou republiku reálným cílem. V příštím desetiletí by ale musela investovat dodatečných 500 miliard korun, tedy zhruba 1 procento hrubého domácího produktu.

Reálné je podle odborníků i dosažení klimatické neutrality do roku 2050, investice by se ale vyšplhaly na 4 biliony korun. ČR by navíc musela nasadit technologie, které zatím nejsou plně dostupné.

Studie vychází v době, kdy je Evropská unie jen krok před přijetím nových cílů pro snižování emisí skleníkových plynů. V prosinci by měli premiéři zemí EU rozhodnout o novém závazku 55procentního snížení do roku 2030.

EU zároveň počítá s tím, že členským státům na dekarbonizaci přispěje finančními prostředky, a to jak z klasických strukturálních fondů, tak i z nových zdrojů, jako je například fond obnovy nebo Fond spravedlivé transformace.

Česká vláda je připravena podpořit 55procentní snížení emisí, má však podmínky

Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.

Česká republika se tomuto cíli nebrání, má však podmínku. Cíl se musí vztahovat na celou EU, nikoli na jednotlivé členské státy. Podle české vlády je totiž 55procentní cíl pro ČR nereálný. „ČR chápe, že naprostá většina států EU je připravena navýšení cíle na 55 % podpořit. Pro ČR samotnou je to nicméně nereálné,“ uvedla již dříve pro EURACTIV.cz státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Stejně argumentuje i ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček nebo ministr životního prostředí Richard Brabec.

Uhlí končí

Studie vládní argumenty nabourává a představuje scénáře pro snížení emisí v jednotlivých sektorech.

Klíčem k úspěšnému splnění cíle je snížení závislosti české energetiky na uhlí, které se podílí na výrobě elektřiny v ČR z 50 procent. Uhlí ale v následujících letech přestane být ekonomicky výhodné, zejména kvůli evropskému systému obchodování s emisními povolenkami a nízkým cenám zemního plynu.

Podcast: Evropská obnova bude zelená. Je na ni Česko připraveno?

Česká republika získá v následujících třech letech 182 miliard korun z nového fondu obnovy EU, který má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi. Je tedy na čase si ujasnit, jakým způsobem ČR peníze vynaloží. 

Pokud by chtěla ČR v následující dekádě odstavit velkou část uhelných elektráren a zároveň uspokojit poptávku, musela by uvést do provozu plynové kogenerační jednotky, tedy zařízení vyrábějící teplo i elektřinu, s kapacitou 1,2 GW. Dále by měla vybudovat dalších 2,5 GW solárních a 0,7 GW větrných elektráren.

„Podle naší analýzy by přenosové a distribuční investice spojené se začleněním této výrobní kapacity do české energetiky dosáhly 50 až 100 miliard korun,“ uvádí studie.

Dopad krize na energetiku se teprve ukáže. S potřebnou transformací může pomoct i fond obnovy

Český energetický průmysl možná čekají těžké časy. K dopadům koronavirové krize se přidává další zvyšování klimatických ambicí. Velmi bude záležet na tom, jak intenzivně česká vláda energetickou transformaci podpoří, a jak moc k tomu využije evropské zdroje.

S uzavřením uhelných elektráren by se výroba energie v ČR propadla, stále by ale zůstala nezávislá na dovozu ze zahraničí. ČR by se ale dovozu neměla bránit, může totiž využít levnější elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou v ostatních evropských státech. Studie dává za příklad větrnou energii vyrobenou v Severním moři.

Pokud by chtěla ČR splnit cíl jak u 55procentního snížení do roku 2030, tak u klimatické neutrality v roce 2050, musela by uvést po roce 2030 do provozu nové bloky jaderných elektráren s výkonem 1,2 GW a investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů, zejména do solární energie. Ta by podle studie mohla mít v roce 2050 kapacitu až 20,3 GW.

Energetika ale rozhodně není jedinou oblastí, na které musí ČR zapracovat. Odstavení uhelných elektráren by ČR pomohlo splnit 55procentní cíl pro rok 2030 jen ze 75 procent.

Vyrábět elektřinu může každý. Evropa sází na komunitní energetiku

Výroba elektřiny je doménou velkých společností. V Evropě však přibývá lidí, kteří nechtějí být pouhými spotřebiteli energie, ale chtějí se zapojit i do její výroby, distribuce či ukládání. Instalace solárního panelu na střechu přitom není jedinou možností, jak se zapojit.

Svůj podíl na snižování emisí by měl mít také průmysl, jeho dekarbonizace je ale náročná. Zavádění nízkouhlíkových technologií je pro výrobce nákladné a může představovat konkurenční nevýhodu. Podle studie může průmysl i přesto ke splnění cílů pro rok 2030 přispět, a to snížením emisí skleníkových plynů o 11,6 MtCO2e oproti roku 2017. Emisí se může zbavit tím, že vyřadí závody na výrobu energoplynu a sníží objem těžby a přepravy uhlí. Další klíčovou složkou je jeho elektrifikace, například nahrazení tradičních vysokých pecí obloukovými pecemi poháněnými elektřinou.

Polovina aut by do roku 2030 měla jezdit na elektřinu

Dekarbonizace nebude snadná ani v oblasti dopravy. Zatímco podíl energetiky a průmyslu na celkovém množství vypouštěných emisí postupně klesá, v dopravě naopak roste. V roce 2017 tvořila doprava 14 procent emisí, v roce 2030 to může být podle studie až 20 procent, tedy alespoň za předpokladu, že nedojde k výrazné změně používaných technologií.

„V našem scénáři dekarbonizace očekáváme, že do roku 2030 se čisté emise z dopravy oproti roku 2017 sníží pouze o 1 MtCO2e,“ uvádí studie. Česká doprava se sice bude přeorientovávat na elektrický pohon, zatímco efektivita spalovacích motorů poroste, na druhou stranu, vozidla se spalovacími motory budou jezdit na delší vzdálenosti.

Klíčem k úspěchu je podle studie elektrifikace dopravy. „Do roku 2030 by musela například alespoň 49 procent nově registrovaných silničních vozidel v České republice tvořit elektrická vozidla (EV) nebo hybridními vozidla typu plug-in (PHEV). EV a PHEV v současné době tvoří méně než 1 procento registrovaných nových vozidel,“ vysvětluje studie.

Dekarbonizace dopravy je do roku 2050 podle studie možná, český vozový park by se však musel kompletně transformovat. Významnou roli by mohly sehrát vodíkové technologie.

Jak snížit emise a zajistit energii? Evropa sází na vodík, je to příležitost i pro ČR

Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.

Budovy mají potenciál

Další potenciál pro snižování emisí tkví v budovách. „Nejefektivnějším způsobem, jak snížit objem skleníkových plynů produkovaných budovami, je snížit poptávku po energiích díky lepšímu zateplení budov, instalaci inteligentních systémů regulace vytápění a změnám vzorců chování majitelů,“ říká studie.

Budovy by měly být v budoucnu vytápěny nikoli fosilními zdroji, ale zdroji obnovitelnými. Díky lepšímu zateplení a vyřazení kotlů na uhlí by mohly emise z budov do roku 2030 klesnout o 4 MtCO2e. Tuhá paliva by měla postupně nahradit tepelná čerpadla, k tomu ale začne docházet až po roce 2030.

Jak ale upozorňuje Petr Holub z Šance pro budovy, metodika studie zahrnuje do sektoru budov méně než třetinu jejich emisí, zbytek přisuzuje straně výroby tepla nebo elektřiny. „Přitom na straně spotřeby budovy emitují na 35 procent českých emisí, které je možné z velké části uspořit a budovy dekarbonizovat. K tomu z velké části vedou kvalitní energeticky úsporné renovace a využití místních obnovitelných zdrojů. Pouze dílčím způsobem může dodatečně přispět dekarbonizace výroby elektřiny, která je do budov dodávána ze sítě,“ zhodnotil studii Holub, ředitel Šance pro budovy, profesního svazu energeticky úsporného stavebnictví.

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

Pozor na kůrovce

Potenciál spočívá podle studie i v odpadovém hospodářství, které se v roce 2017 podílelo na 5 procentech celkových emisí. „Dalšího snižování emisí skleníkových plynů v odpadovém hospodářství a jiných odvětvích do roku 2050 bude dosaženo díky několika dílčím opatřením, jako je lepší recyklace a méně skládkování,“ udává studie.

Studie pak pracuje i se scénáři v oblasti zemědělství, kde ale pokles emisí do roku 2030 nelze očekávat. Výzvou bude také využívání půdy a lesnictví (LULUCF). „Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že se české lesy stávají významným zdrojem skleníkových plynů,“ uvedl Viktor Hanzlík, partner pražské kanceláře společnosti McKinsey.

Ze dřeva vyrobme raději housle než topivo, vyzývají odborníci. EU chystá lesnickou strategii

Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.