Odklon od uhlí nebude jednoduchý. Podepíše se na celé ekonomice i společnosti

© Shutterstock

Nástup bezuhlíkové ekonomiky se neobejde bez zapojení všech sektorů a regionů napříč celým světem, shodli se řečníci nedávné debaty o odklonu od uhlí.

V současné době pochází téměř tři čtvrtiny emisí v EU z energetiky. V Česku se tento sektor podílí na 40 procentech emisí skleníkových plynů. Pokud se chce Evropa do poloviny století stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, tak jak předpokládá Evropské komise Ursuly von der Leyenové v rámci Zelené dohody pro Evropu, musí zásadně změnit svůj energetický mix. Namísto fosilních paliv se musí zaměřit na méně klimaticky náročné zdroje, zejména ty obnovitelné, a investovat do oběhové ekonomiky.

Pro 41 regionů ve 12 členských státech EU, kde je v uhelném sektoru zaměstnáno 240 tisíc lidí (z toho 18 tisíc pracovních míst v ČR), to však znamená výrazné změny celého průmyslu a pracovního trhu. V polovině ledna proto Evropská komise představila očekávaný Mechanismus pro spravedlivou transformaci s rozpočtem ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Komise odhalila transformační mechanismus. Do uhelných regionů půjde minimálně 100 miliard euro

Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.

Třípilířový mechanismus

Prvním a hlavním pilířem mechanismu je Fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund, JTF), který se zařadí mezi strukturální fondy (ERDF, Kohezní fond a ESF+). Na příštích deset let by z něj mělo být k dispozici 7,5 miliardy eur, přičemž Česká republika by z něj měla získat čtvrtou nejvyšší alokaci ve výši 581 milionů eur (tj. 14,6 miliardy korun). Více peněz z fondu poputuje už jen do Polska, Německa a Rumunska. Fond je však součástí nynějších jednání o víceletém rozpočtu EU a přesná alokace se může ještě změnit.

Finance z fondu by měly být využity v regionech zatížených uhelným průmyslem a pomoci jim s přechodem na čistší zdroje energie. V ČR je to Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, kde by peníze z JTF měly mobilizovat 2000 až 3300 milionů eur. Podle řečníků však bude potřeba zapojit i ostatní regiony, s čímž se také dopředu počítá. Český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR) si zároveň není jistý, tak jako řada dalších jeho kolegů, zda celková obálka bude na očekávanou rozsáhlou transformaci stačit.

„Ztratí se to jako kapka v moři,“ upozornil na debatě prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Snižování emisí CO2 nesmí vyvraždit automobilový průmysl, zaznělo v Ostravě

Podzim se v EU nesl ve znamení velkých změn v oblasti budoucího snižování emisí u nových automobilů – kompromis se zastavil až ve výši 37,5 procenta. Ambiciózní plány by ovšem mohly poškodit evropské automobilky, upozornili hosté ostravské debaty.

Dlouhý vidí problém zejména v tom, že každé euro vynaložené z fondu by mělo být doprovázeno 1,5 až 3 eury z Evropského fondu pro regionální rozvoj či Evropského sociálního fondu, což podle něj ještě více sníží prostředky na kohezi, která už tak v jednotlivých nynějších návrzích víceletého rozpočtu prožívá škrty zhruba o 12 procent. Zbytek financí na uhelnou transformaci by měly pokrýt národní zdroje. Komise očekává, že tímto způsobem budou generovány investice ve výši 30 až 50 miliard eur.

Druhým pilířem mechanismu budou soukromé zdroje z programu InvestEU ve výši 45 miliard eur. Třetím pilířem pak podpora veřejného sektoru formou půjček od Evropské investiční banky (EIB), která by měla dosahovat 25 až 30 miliard eur. Z obou posledních pilířů budou moci být financovány širší aktivity.

Čerpání z JTF totiž bude založeno ještě na dalších podmínkách, o nichž na debatě hovořil  vedoucí generálního ředitelství Evropské komise pro regionální a místní politiku Erich Unterwurzacher

„Podmínkou Fondu pro spravedlivou transformaci je národní závazek snížit emise CO2 a skončit s výrobou energie z uhlí do roku 2050,” uvedl.

V ČR se od loňska vede mezi politiky, podnikateli, zástupci environmentálních skupin a vědci debata nad datem konce uhlí v rámci devatenáctičlenné uhelné komise. Podobně jako v sousedním Německu i Češi zvažují možnost ukončení těžby uhlí mezi lety 2035-2038.

Liší se však úvahy ohledně nahrazení fosilních zdrojů. Zatímco Německo sází na obnovitelné zdroje, Česko věří v jadernou energii, ke které je však Unie mírně skeptická. Dalším významným zdrojem bude podle Dlouhého plyn a samozřejmě i obnovitelné zdroje energie.

Babiš: Musíme prosadit výstavbu jaderných bloků, i kdybychom měli porušit evropské právo

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Členské státy budou muset rovněž zpracovat územní plány s upřesněním transformačních kroků pro využívání všech třech pilířů. V tom jim mají pomoci hodnotící zprávy Evropské komise pro jednotlivé země, které by měly být zveřejněny již 26. února. Zprávy by měly zejména identifikovat nejvíce zasažená území a jejich hlavní výzvy. Na jejich základě pak Komise navrhne jednotlivé programy JTF, které budou v roce 2024 přezkoumány spolu s dalšími strukturálními a investičními fondy EU.

Nejprve jsme mluvili a mluvili, teď máme datum konce těžby uhlí, říká člen německé uhelné komise

Německá uhelná komise rozhodla, že Německo by mělo do roku 2038 skoncovat s těžbu uhlí. S ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem jsme hovořili mimo jiné o tom, jak uhelná komise dosáhla kompromisu, a jak by se z německého příkladu mohla poučit ČR.

Finance z JTF by měly být využity na rekvalifikaci zaměstnanců z uhelného sektoru nebo na vytvoření nových pracovních míst. Jak upozornil Unterwurzacher, prostředky z fondu nebude naopak možné poslat na infrastrukturní projekty, rekultivaci či na výrobu, zpracování, distribuci, skladování a spalování fosilních paliv včetně plynu. Pro tyto aktivity lze nalézt finance ve druhém nebo třetím pilíři.

Nejen ekonomika a uhelný průmysl, ale také společnost

Jak upozornil europoslanec Tošenovský nebo šéf Hospodářské komory Dlouhý, zatím není jasné, jaký dopad bude mít přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku například na sektor oceli (kde koks představuje základní vstupní surovinu) nebo do jakých projektů bude moci investovat EIB.

„Například centrální vytápění je složitý balík problémů a není jednoduché přechod uskutečnit. Riskujeme, že dojde ke zvýšení spotřebitelských cen a tento problém bude těžko řešit EIB,“ upozornil Tošenovský.

Počítat se při celkové transformaci musí také se zemědělstvím, stavebnictvím nebo dopravou, které by měly zohledňovat principy udržitelného rozvoje a energetické účinnosti. A zapomenout se nesmí ani na zachování hospodářského růstu a českou konkurenceschopnosti.

„Ze soustředění na CO2 se stala ideologie, ale mizí z toho velmi silně ekonomika,“ upozornil Tošenovský.

„Boj proti změně klimatu a odklon od uhlí jsou nutné, ale nesmějí poškodit konkurenceschopnost průmyslu a měly by zůstat v kompetenci národních států. Pokud chce ČR zůstat přední průmyslovou zemí, musí se chopit šancí, které nové technologie nabízejí,“ zdůraznil na debatě Dlouhý s tím, že dekarbonizace průmyslu znamená dekarbonizaci celé české ekonomiky.

„Boj s klimatickou změnou musíme vést, ale mělo být to být založeno na prioritách státu, regionů a energetické politiky,“ dodal. Podle něj to má být právě stát, který nastaví, jakou transformaci energetiky a energeticky náročného průmyslu chceme, a který zároveň určí dynamiku ústupu od fosilních paliv včetně technologií, které je nahradí.

Tošenovský se zejména obává rozsahu celé transformace, která může mít negativní důsledky pro společnost nebo dokonce i samotné životní prostředí a bude politicky velmi citlivá. Mohlo by to podle něj dokonce vést k dalším odchodům členských států z EU.

Komise volá po sociálně spravedlivé Evropě. Zahajuje proto celoevropskou konzultaci

Digitalizace, přechod na bezuhlíkovou ekonomiku i demografické změny si vyžadují zvýšenou pozornost. EU proto nezahálí a zamýšlí posunout svou sociální politiku zase o krok dál,  a to zajištěním kvalitní práce, adekvátních mezd i možností pro zlepšení dovedností.

Vladimír Sochor z Ministerstva průmyslu a obchod (MPO) zároveň upozornil, že nejdeme zatím správnou cestou. Zaměřujeme se totiž prvně na obsah energetického mixu než na snižování konečné spotřeby energie.

„Národní diskurs je okleštěn o úsilí snižovat konečnou spotřebu a nepokládáme si otázku, kolik toho nemusíme spotřebovat,“ uvedl Sochor. 

Jádro a obnovitelné zdroje nestačí. Bez úspor energie se Česko emisí nezbaví

Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. „Jako prio­ritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme,“ pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Nezbytné je proto podle něj vzdělávání společnosti, zejména dětí, což už MPO provádí. Kromě vzdělávání bude podle Tošenovského důležitý také další výzkum a inovace, které by nahradily současné technologie, jež nevyhovují standardům dekarbonizace. Zapojit se do toho ale musí všechny hospodářské sektory včetně zpracovatelského průmyslu a také malé a střední podniky.

Jen činnost EU ale stačit nebude, problém klimatických změn je potřeba řešit globálně, upozornili řečníci nedávné pražské debaty. EU je totiž zodpovědná jen za 9 procent světových emisí. Zatímco v roce 2018 se jí podařilo snížit emise o 80 milionů tun, ve stejném roce se ve světě zvýšily o 1 milion tun. Situace se nicméně zlepšuje i za evropskými hranicemi. Už téměř polovina globální ekonomiky cílí na klimatickou neutralitu do poloviny století.

Článek vznikl při příležitosti debaty „Odklon od uhlí – proč, jak, kdy a za kolik?“ pořádané 17. února 2020 zastoupením Evropské komise v ČR, Kanceláří Evropského parlamentu, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.