Obnova evropské ekonomiky se musí ubírat „zeleným“ směrem, volá skupina států i europoslanců

© Shutterstock

V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.

Aktualizováno: K výzvě se připojilo i Řecko, států je již třináct. V původní verzi bylo států dvanáct.

Třináct zemí EU chce rozvoj evropské ekonomiky po odeznění koronavirové krize opřít o Zelenou dohodu pro Evropu (tzv. Green Deal). Plán pro dosažení uhlíkové neutrality podle nich představuje příležitost, jak se ze stávající krize vymanit a dosáhnout udržitelného hospodářství. Součástí Zelené dohody jsou totiž mimo jiné masivní investice právě do „ozeleňování“ evropského průmyslu a zemědělství.

Pod společnou výzvu se podepsali ministři životního prostředí z Rakouska, Dánska, Finska, Itálie, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska, Španělská a Švédska. Následně se k nim přidali kolegové z Německa, Francie a Řecka.

„Evropská zelená dohoda musí být ve středu našeho úsilí, které by mělo vést k zotavení odolné evropské ekonomiky,“ uvedla německá ministryně Svenja Schulzeová poté, co se Německo připojilo k výzvě.

Z Česka zní skeptická rétorika

Česko se zatím k záležitosti nijak nevyjádřilo. Z dosavadní rétoriky premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka však vyplývá, že Česko je k dalšímu prosazování Zelené dohody pro Evropu skeptické.

Kvůli koronaviru má Evropa zapomenout na klima, říká česká vláda. Nesmysl, brání se ekologové

„Evropa by měla teď zapomenout na Green Deal a měla by se soustředit skutečně na koronavir,“ prohlásil včera na tiskové konferenci po jednání vlády český premiér. Chce o tom dnes diskutovat se svými protějšky na další videokonferenci Evropské rady.

„Vraťme se všichni zpátky na zem a opusťme představy, které stejně nebyly naplnitelné, mám na mysli snížení emisí skleníkových plynů v roce 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Obrovské částky, jež na to měly být vyčleněny z evropských strukturálních fondů, vezměme a alokujme je na posílení ekonomiky, která je napadena koronavirem,“ uvedl Havlíček v březnovém rozhovoru pro Deník.cz.

Skupina třinácti členských zemí EU se naopak domnívá, že ekonomiku je nutné posílit právě investicemi, které povedou nejen k jejímu zotavení, ale přispějí také k naplňování environmentálních cílů.

V žádném případě teď nemůžeme zanedbat environmentální cíle zemědělské politiky, říká komisař Wojciechovski

I v době, kdy se Evropou šíří nový typ koronaviru, zůstává Zelená dohoda pro Evropu klíčovou politikou Evropské komise. „Hospodářská obnova po pandemii COVID-19 musí být bezesporu zelená a udržitelná,“ říká polský komisař pro zemědělskou politiku Janusz Wojciechowski

Green Deal má podporu i u ředitelů společností

Na jejich stranu se tento týden postavila i neformální aliance poslanců Evropského parlamentu (EP) pod vedením Francouze Pascala Canfina (Renew), který je zároveň předsedou výboru EP pro životní prostředí a veřejné zdraví. Informoval o tom server EURACTIV.com.

Skupina čítá již 79 europoslanců z různých částí politického spektra. Přidružilo se k nim také několik zástupců občanské společnosti, neziskových organizací, think-tanků nebo odborů a byznysu. Mezi signatáři jsou i generální ředitelé velkých společností, jako je například Ikea, H&M, Unilever, Danone, Volvo či E.ON.

„S covid-19 klimatická krize neodezněla,“ prohlásil Canfin s tím, že EU i její členské státy by měly veřejné peníze investovat do svých ekonomik v souladu se Zelenou dohodu pro Evropu.

„Politici a byznys shodně upozorňují, že Evropa může vycházet z věcí, které fungovaly v rámci restartu ekonomiky po propadu v roce 2008 a postavit oživení evropského hospodářství na opatřeních, která pomohou ochraně klimatu,” uvedl k iniciativě Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Evropa podle prohlášení této skupiny nestaví na „zelené louce“. Unie na rozvoji obnovitelných zdrojů, nízkoemisní dopravy či energetické účinnosti pracuje již posledních deset let, což jí ekologickou transformaci usnadní.

Ani Evropský parlament však v otázce prosazování Zelené dohody pro Evropu není jednotný. Příkladem je konzervativní frakce ECR, která vyzvala předsedy unijních institucí k odkladu legislativy týkající se Zelené dohody. Členem frakce je i Alexandr Vondra (ODS), český europoslanec a člen environmentálního výboru EP.

Podle něj se Evropa nejprve musí dostat ven z koronavirové krize. „Její rozsah zatím nejsme schopni určit, ale už nyní víme, že náklady budou obrovské,“ uvedl Vondra.