Nový šéf Evropské rady: Hlavním tématem summitu EU je změna klimatu

© Shutterstock

Dnešní summit EU bude věnován především otázce klimatických změn, řekl dnes nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel s tím, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu „klimaticky neutrální“ Unie k roku 2050. Před zasedáním se ale mezi lídry objevily neshody, zřejmý je například rozdíl v pohledech Česka a Rakouska na budoucnost jaderné energetiky v Evropě.

Začínající dvoudenní vrcholná schůzka je první, kterou coby šéf rady povede bývalý belgický premiér Michel. Rozhovory o změně klimatu považuje za hlavní prioritu, plánovaný přechod EU na ekologičtější hospodářství označil nyní za výzvu, ale také za příležitost.

Zároveň před novináři zmínil bod, který zdůrazňuje i česká vláda, tedy že dosažení ekologických cílů bude pro některé členské státy obtížnější než pro jiné.

Vstupem Evropské komise pro dnešní jednání jsou ve středu představené návrhy označované jako Evropská zelená dohoda. Jejich součástí je také vznik fondu, který by měl podpořit změny v regionech, nyní výrazně závislých na energii z fosilních paliv.

Von der Leyenová představila Evropskou zelenou dohodu, cílem je klimatická neutralita EU

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů.

Česká představa

Pro českého premiéra Andreje Babiše je hlavním požadavkem v dnešní klimatické debatě na summitu zisk záruky, že unijní instituce ani členské země nebudou blokovat rozvoj české jaderné energetiky.

Podle předsedy vlády by měla EU uznat jádro jako „čistý“ zdroj a také jej finančně podporovat, bez toho prý není v silách Prahy klimatické neutrality dosáhnout. Česko by ve svém pohledu mohlo mít podporu nejen tradičních spojenců ze střední Evropy, ale třeba také Francie, která jadernou energii využívá. Zejména Rakousko ale nesouhlasí s tím, aby bylo na stavbu jaderných bloků možné čerpat unijní podporu.

Dnešní diskuse bude druhým pokusem šéfů států a vlád unijního bloku zavázat se do poloviny století ke klimatické neutralitě. Česko patřilo mezi několik zemí, které plán odmítly už v červnu. Směřování ke klimatické neutralitě EU k roku 2050 se tehdy nakonec do závěrů setkání dostalo jen v rámci poznámky pod čarou připomínající, že takový vývoj si přeje „většina členských zemí“.

Babiš: Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, bez jádra to ale nepůjde

Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl dnes premiér Andrej Babiš. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU.

Lídři budou řešit i rozpočet

Šéf Evropské rady Michel se vyjádřil také ke druhému zásadnímu tématu začínajícího summitu, kterým je pokračování rozhovorů o rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Unijní lídři podle něj budou v Bruselu hledat „správnou rovnováhu“ mezi financováním ekologických plánů či migrační politiky a „klasickými“ částmi unijní politiky, jakými jsou unijní fondy pro rozvoj zaostalejších regionů či podpora zemědělství.

Kvůli volbám bude na summitu chybět britský premiér Boris Johnson a Británii bude na zasedání zastupovat právě Michel. Nástupce Donalda Tuska, který opakovaně dával jasně najevo, že lituje britského odchodu z EU, dnes k dění v Británii novinářům jen řekl, že počká na výsledek nynějších parlamentních voleb a rozhodnutí voličů bude respektovat.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?