Nový klimatický zákon přinutí země EU splnit své sliby. Z uhlíkové neutrality se stává závazek

© Shutterstock

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

Evropská komise dnes představila návrh nařízení, které má země EU přimět k razantnímu snižování emisí uhlíků. S klimatickou legislativou přišla Komise necelé tři měsíce poté, co od všech členských států vyjma Polska získala souhlas s přechodem k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

„Evropská rada ve svých závěrech z 12. prosince 2019 souhlasila s cílem dosáhnout klimaticky neutrální Unie do roku 2050, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Uznala také, že je zapotřebí zavést rámec, který to umožní, a že transformace bude potřebovat značné veřejné i soukromé investice,“ připomněla Komise v dnes zveřejněném nařízení o klimatické neutralitě.

Česko se proti tomuto cíli dlouho vymezovalo, nakonec ale se závazkem souhlasilo výměnou za přístup k penězům z nového Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten by měl členským zemím a jejich uhelným regionům pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Česko by z něj mohlo získat v následujícím programovacím období 2021-2027 přibližně 14,5 miliardy korun.

Jiné země se zase rozhodly dosáhnout klimatické neutrality dříve než v polovině 21. století. Příkladem je Finsko, Rakousko nebo Švédsko. Více než polovina členských států už má také svůj vlastní klimatický zákon, bez ohledu na iniciativy přijímané na evropské úrovni. Česko ale o takové legislativě zatím neuvažuje.

Komise odhalila transformační mechanismus. Do uhelných regionů půjde minimálně 100 miliard euro

Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.

Různé cesty, jeden cíl

Rozdíly mezi členskými státy si uvědomuje i Komise, v novém nařízení proto počítá s rozdílným postupem členů EU v dosahování klimatických cílů. Diferencovaný postoj vítají zejména environmentální organizace.

„Státy mají rozdílné startovací pozice, ale finální páska klimaticky neutrální Evropy by měla být stejná pro všechny,“ prohlásil zástupce Greenpeace Sebastian Mang.

Co se ale environmentalistům nezdá je časový harmonogram, který Komise v návrhu nařízení představila. Ožehavé jsou zejména průběžné cíle na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zejména 40procentní cíl snížení emisí do roku 2030.

Komise plánuje tento cíl přezkoumat do září 2020. To je ale podle ochránců životního prostředí pozdě. V jejich očích by takové zhodnocení mělo být do června tohoto roku, nebo dokonce ještě dříve, aby EU byla připravena na zářijový summit s Čínou a na listopadovou světovou klimatickou konferenci OSN (COP26) v Glasgow.

Nejasnosti v cestovní mapě pro klimaticky neutrální Evropu zvedlo ze židle také 12 členských států (Dánsko, Finsko, Švédsko, Francii, Itálii, Portugalsko, Španělsko, Lucembursko, Nizozemsko, Lotyšsko, Rakousko a Slovinsko), které včera zaslaly Komisi společný dopis, v němž požadují urychlení zvýšení cílů do deseti let, ze současných 40 procent na 50 až 55 procent. To podporuje i Evropský parlament. Samotný návrh Komise toto zvýšení však explicitně nepředpokládá.

„Pokud bychom zveřejnili návrh bez zhodnocení dopadů, vedli bychom v následujících měsících nekonečné diskuse o důkazech,“ potvrdil místopředseda Komise Frans Timmermans.

Důkladnou analýzu požaduje hned několik zemí, včetně Česka a Maďarska, které chtějí jasně vyčíslit dopad na jejich rozpočty.

https://twitter.com/CDE_CzechRep/status/1234868094482472960

„Mám pochybnosti o tom, že cíl klimatické neutrality do roku 2050 dokážeme splnit, ale Evropská rada to schválila a premiér Babiš propásl příležitost – na rozdíl od Polska – prosadit pro nás výjimku,“ uvedl pro EURACTIV.cz český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ERC). Nezahrnutí cílů pro rok 2030 do nové legislativy se podle něj dalo čekat. „Důvod je tu jasný – s propočítáním nákladů, kolik to bude stát, mají už problém i Němci.“

S Vondrou souhlasí i čeští podnikatelé. „Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR je takový přístup naprosto nepřijatelný. Členské státy musí mít možnost rozhodovat o výši i načasování příspěvku ke společnému cíli EU. Evropská komise může cíle členským státům pouze doporučit,“ řekl Daniel Beneš, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Kritikou v opačném směru nešetřila ani environmentální aktivistka Greta Thunbergová, která se dnes setkala s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI). Podle ní je cíl dosažení klimatické neutrality do poloviny století příliš vzdálený. Požaduje činnost okamžitě.

„Když vám hoří střecha nad hlavou, tak nečekáte několik let, než začnete hasit. To, co dnes Evropská komise navrhuje – dosažení klimatické neutrality do roku 2050 – znamená vzdát se cílů Pařížské dohody, znamená vzdát se slibů, které zajistí bezpečnou budoucnost pro nás,“ prohlásila Thunbergová ve výboru ENVI.

Postup bez členských států

Problematický se zdá i samotný přezkumný proces. Komise totiž plánuje od roku 2023 každých pět let, a od roku 2030 vždy šest měsíců po konání světové klimatické konference, přezkoumávat klimatické cíle EU a členských států a jejich účinnost. V případě nezbytnosti pak Komise bude moci přijmout pomocí tzv. delegovaných aktů vhodná opatření a krátkodobé cíle pro rok 2035, 2040 a 2045. Tyto nelegislativní předpisy však nevyžadují součinnost Evropského parlamentu či Rady. Mohou však být oběma legislativními orgány zastaveny a vráceny do běžného rozhodovacího procesu.

„Pro Česko je takový postup naprosto nepřijatelný. Není možné, aby se v zásadních otázkách, které mají vitální vliv na hospodářství a společnost, rozhodovalo o nás bez nás. V nepředvídatelném prostředí, kde se mění cíle z roku na rok, se nedá dělat byznys ani normálně žít,“ zkritizoval krok Komise přijímat delegované akty za zavřenými dveřmi Vondra.

Češi se obávají klimatických změn a podporují uhlíkovou neutralitu

Změny klimatu způsobené lidskou činností ohrožují jejich budoucnost. Myslí si to 84 procent Čechů. Devět z deseti Čechů se navíc domnívá, že bez snižování emisí českou krajinu neochráníme.

Kromě toho bude Komise moci členským státům zasílat doporučení, jak zlepšit jejich postup na cestě k dosahování klimatické neutrality.

Návrh nařízení rovněž žádá unijní instituce i členské státy, aby při svém postupu spolupracovaly se zástupci občanské společnosti na všech úrovních, od měst a regionů až po neziskové organizace na národní i mezinárodní úrovni.

Klimatickým zákonem se budou ministři členských zemí poprvé zabývat v rámci Rady EU již 22. dubna. Předseda environmentálního výboru Evropského parlamentu Pascal Canfin (Renew Europe) již uvedl, že jeho výbor by mohl o nařízení hlasovat počátkem léta. V září by se pak návrh mohl dostat na program plenárního zasedání Evropského parlamentu.