Německo i země V4 jsou skeptické vůči nástrojům pro snižování emisí CO2 z aut

Zdroj: CreativeCommons.org

Na žádost Německa členské státy odložily finální rozhodnutí o svém postoji k evropským nařízením, která se týkají snižování emisí CO2 z aut a dodávek. Česká republika je vůči nové legislativě skeptická, podobně jako ostatní země Visegrádské čtyřky, které se snaží v této otázce na evropské úrovni postupovat společně.

„Snižování emisí u nových automobilů je jen nepatrnou částí problému se skleníkovými plyny, protože jejich provozem vzniká necelé 1 % celosvětových emisí CO2. Je tedy otázkou, jestli jde o efektivní úsilí, protože kvůli plnění emisních cílů se zvyšují náklady na výzkum a vývoj,“ říká v dnešním rozhovoru ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu (SAP ČR) Antonín Šípek.

Na snižování množství CO2 z osobních automobilů a dodávek v EU se zaměřují dvě aktuálně projednávaná nařízení, jejichž návrhy představila Evropská komise v létě minulého roku. Měla by stanovit nástroje, pomocí kterých mají evropské automobilky do roku 2020 snížit množství emisí u nových osobních automobilů na 95 g CO2/km a u dodávek na 147 g CO2/km (EurActiv 19.2.2013). V současné době je projednávají europoslanci a členské země.

Podle automobilek jsou stanovené cíle sice náročné, hodlají se s nimi ale vyrovnat. Upozorňují však právě na to, že snižování emisí s sebou přináší také zvyšování nákladů na výrobu aut. Stěžují si přitom, že je v současné době zatěžuje i další regulace týkající se například omezování hluku nebo bezpečnosti vozidel.

Visegrádská síla

Česká republika zastává k nařízením skeptický postoj. „Vnímáme problémy související s automobilovým průmyslem,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Paták.

Vzhledem k vývoji evropského automobilového průmyslu jsou podle MPO tyto návrhy příliš ambiciózní. „V případě emisních limitů CO2 zastáváme negativní stanovisko, zejména k návrhům Evropského parlamentu týkajícím se stanovení dlouhodobého cíle po roce 2020 a užití nové zkušební metody již od roku 2017,“ uvedl Paták.

Přestože se totiž prozatím jedná o cílech pro rok 2020, hovoří se již také o dalších závazcích, které by měly být stanoveny do roku 2025. Komise navrhuje, aby redukční cíle do roku 2025 nebo 2030 stanovila Unie již příští rok. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) se ve své dubnové zprávě usnesl, že by k tomu mělo dojít až v roce 2017. V té době by již měla být používána nová metoda pro zkušební postup, díky kterému by mělo měření emisí více odpovídat skutečnosti (EurActiv 24.4.2013 a EurActiv 26.6.2013).  

„Výsledná podoba unijní legislativy je však kompromisem států prosazujících své zájmy,“ dodal Paták. Ministerstvo proto přivítalo iniciativu SAP ČR, která by měla napomoci koordinaci pozic států Visegrádské čtyřky, u nichž patří automobilový průmysl k nejvýznamnějším odvětvím.

„Německo je v oblasti automobilového průmyslu nejsilnější země, za ním je Francie. Pokud bychom ale spočítali výrobu právě v zemích V4, vyrovná se téměř výrobě v Německu. Proto má Visegrádská skupina v této oblasti určitou sílu, kterou bychom chtěli v rámci orgánů EU více využít,“ říká v rozhovoru Šípek.  

Superkredity

Nejvýraznější vliv má však v rámci současného vyjednávání členských států právě Německo. Na konci června se vyjednavači Evropského parlamentu a členských států neformálně dohodli na kompromisu k dané legislativě. Dohodu by nyní mělo potvrdit plenární zasedání Parlamentu plánované na září, schválit by ji měla také Rada. Jenže na konci června se členské státy během summitu EU rozhodly, že projednávání legislativy zatím odloží.

Podle zasvěcených pozorovatelů to bylo právě na nátlak Německa, které není s kompromisem spokojeno. Nebyly prý totiž dostatečně vyslyšeny jeho požadavky na rozšíření systému tzv. superkreditů, které jsou pro automobilky motivací pro vývoj účinnějších technologií (auta produkující velmi nízké množství emisí mají díky nim při výpočtu plnění průměrného emisního cíle pro danou automobilku větší váhu než konvenční automobily).

Německo v červnu ještě nemělo dostatek spojenců na to, aby mohlo při jednání vytvořit blokační menšinu. To by se mohlo podle odborníků změnit poté, co do Unie vstoupilo Chorvatsko.

S německým postojem nesouhlasí zejména Francie a Itálie, což jsou země, kde se vyrábějí spíše menší vozidla, kterým by rozšíření systému superkreditů mohlo v konkurenci německých aut uškodit.

Zmíněný postup se nezamlouvá ani europoslancům. Tento týden navštívil zasedání výboru ENVI litevský ministr životního prostředí Valentinas Mazuranis, jehož země nyní předsedá Radě EU. Zákonodárci na něj tlačili s otázkami, kdy se otázka emisních limitů dostane na pořad jednání členských států.

O tématu by se mělo diskutovat na schůzi Výboru stálých zástupců 17. července. Ohledně rozhodujícího hlasování však prozatím není jasno.