Mnohaletý maratón končí: IPPC přijata

Poslanci Evropského parlamentu schválili kompromisní verzi směrnice o průmyslovém znečištění a ukončili tak skoro tříletý proces hledání shody mezi Parlamentem, Komisí a Radou. Nová směrnice se bude implementovat během dalších dvou let.

Ještě než europoslanci odjeli na letní prázdniny, učinili významný krok. Ukončili odhlasováním kompromisních pozměňovacích návrhů téměř tříletá jednání o návrhu Směrnice o průmyslových emisích (IPPC). Dohodu s Evropským parlamentem v podobě kompromisního textu podpořila i Evropská komise. Znění odsouhlaseného textu musí sice ještě schválit Rada ministrů, ovšem to je už jen formalita.

Ačkoliv se na počátku druhého čtení zdály pozice Evropského parlamentu a Rady poměrně vzdáleny, konečný kompromis, který vychází z politické shody Rady dosažené pod vedením Českého předsednictví v polovině roku 2009, byl podpořen velkou většinou poslanců. Při hlasování text podpořilo 639 poslanců, 35 jich bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. 

Směrnice o průmyslových emisích (slučuje sedm doposud samostatných evropských směrnic – viz Poznámka) v části o integrované prevenci posiluje zejména roli nejlepších dostupných technik (BAT) a Referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) v povolovacích procesech. Zároveň však umožňuje ve vymezených případech udělování výjimek, pokud tím nedojde k ohrožení místních podmínek životního prostředí.

Nová směrnice také sjednocuje systém environmentálních inspekcí vymezených průmyslových zařízení v rámci EU, ukládá členským státům pravidelně přezkoumávat povolení v návaznosti na vývoj BAT a zvyšuje ochranu půdy a podzemních vod před průmyslovým znečištěním. Dále rozšiřuje účast veřejnosti na povolovacích řízeních a rozsah povinně zpřístupňovaných informací (u části z nich výslovně ukládá zveřejňování prostřednictvím internetu). Další důležité změny se týkají velkých spalovacích zařízení, zařízení na spalování odpadu a zařízení k výrobě oxidu titaničitého.

Někteří europoslanci a ekologičtí aktivisté však už v době vyjednání kompromisu na konci června kritizovali, že jde příliš na ruku velkým znečišťovatelům. Díky silnému lobbingu ze strany takových zemí jako je Velká Británie nebo Polsko získaly velké průmyslové podniky, jejichž výroba je založena na procesu spalování, odklad.

Na základě svých „přechodných národních plánů“ budou nyní členské státy moci udělit těmto podnikům výjimku z působnosti směrnice až do 30. června 2020. Velcí znečišťovatelé se navíc budou moci plnění přísnějších limitů vyhnout v případě, že závod uzavřou do konce roku 2023 a nebudou jej provozovat déle než 17.500 hodin (EurActiv 23.6.2010).

Lhůta pro implementaci této směrnice do legislativy členských států bude 24 měsíců ode dne jejího zveřejnění v Úředním věstníku EU, což se očekává do konce letošního roku. 


Poznámka: Nová směrnice slučuje sedm již existujících:

  • Směrnici 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC),
  • Směrnici 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení,
  • Směrnici 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních,
  • Směrnici 2000/76/ES o spalování odpadu,
  • Směrnici 78/176/EEC o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého,
  • Směrnici 82/883/EEC o postupech dozoru a monitoringu životního prostředí  v souvislosti s odpadem z průmyslu oxidu titaničitého,
  • Směrnici 92/112/EEC o postupech harmonizace programu pro redukci a eventuální eliminaci znečištění způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.