Miko: Dohoda o klimatu bude, věřte mi

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko v rozhovoru pro EurActiv uvedl, že globální tlak na podepsání nové klimatické dohody sílí, a tak předpokládá její schválení už letos v prosinci v Kodani. Mezi další témata rozhovoru patří revize směrnice o prevenci a omezení znečišťování (IPPC), ochrana půd nebo biodiverzita.

„Myslím si, že vzhledem k tomu, že teď nás čeká jednání G8, diskuse v Radě za švédského předsednictví atd. je tu přítomen permanentní tlak a domnívám se, že nikdo ze světových lídrů si není ochoten připustit krach summitu v Kodani,“ říká Ladislav Miko o klimatických rozhovorech s tím, že pozice klíčových států jako jsou Austrálie, Spojené státy nebo Japonsko se „posouvají správným směrem“.

Roli českého předsednictví hodnotí v tomto ohledu velmi pozitivně: „Z hlediska předsednictví jsme udělali všechno, co bylo v danou chvíli možné – lepší výsledek byl kvůli globální situaci nereálný.“

Největším počinem schváleným na Radě ministrů životního prostředí minulý týden je bezpochyby revize směrnice o prevenci a omezení znečišťování (IPPC), kde se jen velmi složitě hledala společná pozice členských zemí. Její definitivní posvěcení ovšem teď závisí na Evropském parlamentu, který o konečné podobě IPPC ještě povede s členskými státy tvrdá jednání (EurActiv 26.6.2009).

Jaká je pravděpodobnost nalezení kompromisu? Podle Mika velká. „Já jsem o tom přesvědčen, že se najde, protože je tu všeobecný zájem, aby se ta novela přijala. Bude to nicméně ještě těžká diskuse. (…) Viděl bych to tak, že se tedy směrnice ještě malinko zpřísní, ale dohody se dočkáme,“ uvedl ministr.

Na dotaz, proč zatím v Unii disponuje nezbytným povolením IPPC (v ČR ho vydávají krajské úřady) pouze mírná nadpoloviční většina zařízení, po nichž ho legislativa požaduje, Miko odpověděl, že je to především vinou nevhodné implementace v členských státech.

„Když se poprvé přijímala směrnice IPPC, tak byla míněna tak, že nahradí řadu sektorových právních norem, avšak v mnoha zemích se stalo to, že IPPC pouze doplnila a nenahradila uvedené právní předpisy, což učinilo celý proces získávání povolení složitější, a ne jednodušší, jak bylo původně zamýšleno,“ říká Miko.

I přes horečné úsilí českého předsednictví se nedokázaly členské státy shodnout na podobě směrnice o ochraně půd, respektive některé země ji odmítají jako takovou, protože se bojí dodatečné administrativní a finanční zátěže pro své zemědělce, jak objasnil ministr (EurActiv 26.6.2009).

„Je to spíš tak, že v těch zemích, které tvoří blokující menšinu, existuje obava, že ten jejich fungující systém by se musel nějak měnit, něco by se do něj muselo doplňovat, což by přineslo větší administrativní, a především finanční, zátěž,“ uvedl Miko s tím, že směrnice je nicméně naopak namířena na země, které svou půdu zatím chrání nedostatečně nebo vůbec, což ale blokující menšinou „dosud nebylo pochopeno“.

Posledním tématem, kterému se rozhovor věnoval, byl úbytek biodiverzity, jenž se v Unii nepodaří zastavit do roku 2010, jak si předsevzala Komise. „Vidím jako velkou chybu, že si řada lidí, včetně mých kolegů z jiných ministerstev, stále myslí, že biodiverzita je něco, co rezortně spadá pouze pod životní prostředí a vůbec si neuvědomují, že funkční ekosystémy jsou základním předpokladem pro produkci potravin, dřeva nebo pro protipovodňové systémy. Je to tedy mezioborová věc – nejde o to pouze chránit kytičky nebo broučky,“ vysvětluje příčiny úbytku přírodní rozmanitosti Miko (EurActiv 26.6.2009).

Celý rozhovor si můžete přečíst zde.